Náboženská menšina

Izraelsko-americkou válku s Íránem silně prožívá židovská komunita v islámské republice. Někteří viní ze situace Teherán, jiní naopak nábožensky konzervativní vládu v Jeruzalémě. Řada emigrantů v Izraeli mluví o strachu kontaktovat své íránské příbuzné, aby nebyli obviněni ze spiknutí. Doufají ve změnu režimu, zároveň však sdílí obavy z nových represí. Izrael a Írán přitom v minulosti bývali spojenci – a to celé dekády.

Bývalý šéf syrské tajné služby Kamal Hassan a bratranec sesazeného diktátora Bašára Asada Rámí Machlúf žijící v ruském exilu investují miliony dolarů do konkurenčního úsilí o podnícení povstání. Dvojice financuje desetitisíce možných alavitských bojovníků a soupeří o čtrnáct tajných podzemních velitelství se zbraněmi vybudovaných v posledních dnech Asadovy vlády, vyplývá z vyšetřování agentury Reuters. Damašek se snaží rebelii zabránit.

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.