Běloruský soud poslal opozičníka Babaryku na čtrnáct let do vězení. Vykonstruovaná obvinění, reagují obhájci

Běloruský soud poslal na čtrnáct let do vězení předního opozičního představitele Viktara Babaryku, uznal ho vinným z korupce, informovaly agentury Reuters a AFP. Babarykův právní tým před vynesením rozsudku uvedl, že obvinění jsou vykonstruovaná s cílem zmařit jeho politické ambice. Verdikt vynesl nejvyšší soud, což Babarykovi brání podat odvolání, upozornila agentura AFP. Babaryka vinu odmítá.

Nejvyšší soud Babaryku uznal vinným z přijímání úplatku ve zvlášť velkém rozsahu a z praní špinavých peněz, napsala ruská tisková agentura Interfax. Soudce opozičníka poslal do věznice s přísným režimem, udělil mu pokutu a zakázal mu na pět let vykonávat veřejné funkce.

Prokuratura pro politika žádala patnáct let odnětí svobody, což je podle agentury AFP nejvyšší možný trest pro daná obvinění v Bělorusku.

Babaryka vinu nikdy nepřiznal. „Nemůžu přiznat vinu za zločiny, které jsem nespáchal,“ pronesl Babaryka ještě před vynesením rozsudku.

Babarykovi zástupci se chtějí obrátit i na OSN

Verdikt vynesl nejvyšší soud, což Babarykovi brání podat odvolání. Jeho obhájci podle listu Kommersant uvedli, že budou hledat způsoby, jak rozhodnutí soudu napadnout. „Budeme usilovat o zrušení rozsudku všemi dostupnými právními prostředky,“ prohlásil jeho zástupce Dzmitryj Lajeuski, který se chce také obrátit na Výbor OSN pro lidská práva.

„Je to šílený trest pro muže, jenž se rozhodl vstoupit do politiky a stát se jedním z lídrů, kteří probudí zemi z dlouhého spánku,“ reagovala z exilu na rozsudek další přední běloruská opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská. „Režim dělá vše pro to, aby zabil jakoukoli myšlenku, která byť jen vzdáleně připomíná víru a naději.“

Verdikt odsoudilo rovněž americké velvyslanectví v Minsku, které ho označilo za „krutý podvod“. „Ukazuje, že Lukašenkův režim se nezastaví před ničím, aby se udržel u moci,“ uvedla diplomacie USA.

Vážný Lukašenkův soupeř

Sedmapadesátiletý Babaryka byl před loňskými volbami považován za jednoho z nejvážnějších konkurentů autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Bezpečnostní složky však bývalého šéfa peněžního ústavu Belgasprombanka zatkly a volební komise ho z voleb vyloučila.

Podle oficiálních výsledků loňského klání o prezidentský úřad zvítězil opět Lukašenko, jenž východoevropské zemi vládne tvrdou rukou od roku 1994. Opozice a také některé země však považují oznámený výsledek za zmanipulovaný a Bělorusko zažilo obrovskou vlnu protestů. Policie proti nim tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla. Ochránci lidských práv hovoří o hromadném zatýkání, zastrašování a mučení protestujících.

Evropská unie na Lukašenka a jeho spolupracovníky uvalila sankce. Běloruský prezident, kterého podporuje Moskva, však odmítl obvinění z falšování voleb a nehodlá ani odstoupit.

Zvláštní zpravodajka OSN Anais Marinová v pondělí vyzvala Minsk, aby okamžitě propustil na 530 lidí, které lidskoprávní organizace považují za politické vězně. Bezpečnostní složky podle ní za uplynulý rok svévolně zadržely více než pětatřicet tisíc lidí a desítky tisíc Bělorusů ze strachu před pronásledováním režimu utekly do zahraničí.

Další opoziční představitelé jsou zadrženi či v zahraničí

Policie před volbami zatkla také řadu klíčových opozičních představitelů. Poté, co úřady znemožnily kandidovat Babarykovi, spojila se jeho spolupracovnice Maryja Kalesnikavová se Svjatlanou Cichanouskou, Veranikou Capkalovou a postavily se do čela opozice.

Kalesnikavová je nyní ve vězení, Capkalová a Cichanouská utekly do zahraničí. V cele zůstává také manžel Cichanouské, jehož policie loni zatkla poté, co oznámil kandidaturu na prezidenta. Cichanouskou přívrženci opozice pokládají za skutečnou vítězku voleb.

Evropská unie se minulý měsíc dohodla na rozšíření sankcí proti běloruskému režimu. Učinila tak poté, co běloruské úřady donutily k přistání v Minsku letadlo na trase z Atén do Vilniusu a zatkly opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyni, kteří byli na palubě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...