Ve slovinských volbách zvítězilo liberální hnutí premiéra Goloba. Vláda ale ztratila většinu

Hnutí Svoboda premiéra Roberta Goloba zvítězilo v nedělních slovinských parlamentních volbách, uvedly agentury DPA a APA. Svoboda po sečtení 99,85 procenta hlasů získala 28,62 procenta hlasů a 29 mandátů, následuje uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 27,95 procenta hlasů a 28 mandáty. Vláda tak ztratila většinu. Podle agentury DPA tak země stojí před obtížným sestavením kabinetu.

Svoboda zvítězila i podle projekce, kterou zveřejnila agentura STA po sečtení 99,7 procenta hlasů. Agentura zároveň upozornila, že o vítězi mohou ještě dodatečně rozhodnout korespondenční hlasy ze zahraničí. Před čtyřmi lety poštou dorazilo přes čtrnáct tisíc hlasovacích lístků, aktuálně činí rozdíl mezi Svobodou a SDS necelých osm tisíc hlasů.

Členská země EU a NATO stojí před obtížným sestavením vlády, uvedla agentura DPA. Ani jeden ze dvou hlavních bloků totiž nedisponuje většinou 46 mandátů v devadesátičlenném parlamentu.

Golob přesto prohlásil, že má nárok na sestavení vlády. „Obnovili jsme svůj mandát, čekají nás obtížná jednání,“ řekl večer po volbách před svými příznivci.

Janša naznačil, že chce napadnout těsný výsledek voleb. „Budeme přepočítávat každý hlas z každé volební místnosti,“ uvedl podle agentury STA. Bez ohledu na výsledek však podle jeho slov poměr politických sil a případná vláda vzešlé z těchto voleb „nebudou zajišťovat velkou stabilitu“.

Nerozhodný výsledek odráží hluboké rozdělení mezi 1,7 miliony oprávněných voličů ve Slovinsku. Vláda, kterou Golob před čtyřmi lety sestavil se sociálními demokraty a stranou Levice, mimo jiné zlepšila vztahy s Bruselem. Předseda SDS Janša je označován za pravicového populistu a spojence maďarského premiéra Viktora Orbána, uvedla agentura AP.

APA: Skutečným vítězem je proruská Pravda

Agentura APA napsala, že skutečným vítězem nedělních voleb ve Slovinsku je proruská, protievropská a populistická strana Pravda (Resni.ca), které se s více než pěti procenty hlasů poprvé podařil vstup do parlamentu. Golob chce i s touto stranou vést povolební vyjednávání.

Golobovo hnutí bude mít s dosavadními koaličními partnery podle téměř úplných výsledků voleb jen čtyřicet mandátů, zatímco Pravda může počítat s pěti parlamentními křesly.

Golob poté, co v neděli večer oznámil vítězství, uvedl, že hodlá sjednotit „všechny demokratické síly“ a že Slovinsko potřebuje „více než slabou většinu“. Vicepremiér a ministr financí Klemen Boštjančič podle deníku Delo řekl, že GS bude vyjednávat se všemi stranami kromě Janšovy SDS.

Dva mandáty jsou ve slovinském parlamentu vyhrazeny zástupcům italské a maďarské národnostní menšiny, kteří tradičně podporují aktuální vládní koalici, ať už je jakákoliv.

Pravda má blízko k Rusku

Dosud mimoparlamentní krajně pravicové uskupení Pravda vzniklo v době pandemie covidu-19 jako protestní hnutí proti povinným PCR testům, zákazům vycházení a dalším opatřením zaváděným bývalou Janšovou vládou. Vyjadřuje proruské a obecně protizápadní postoje.

Strana Pravda před volbami striktně odmítala spolupráci s SDS expremiéra Janši, který je silným podporovatelem Ruskem napadené Ukrajiny. Bez její pomoci však tábor SDS a dalších dosud opozičních stran, které v minulosti s Janšou na vládní úrovni spolupracovaly, nebude mít parlamentní většinu.

SDS dlouho vedla v průzkumech

Golob je po třech desetiletích prvním slovinským premiérem, jemuž se podařilo obhájit vítězství v parlamentních volbách. Stalo se tak poté, co v průzkumech veřejného mínění Janša dlouho vedl o několik procentních bodů před Golobovým GS. Teprve několik dnů před volbami se tento trend obrátil.

Pozorovatelé to přičítali aféře se skrytě pořízenými a následně upravenými nahrávkami bývalé ministryně, která na nich hovořila o údajné korupci v Golobově administrativě. Vyšetřování ukázalo, že nahrávky pořídila izraelská firma, přičemž podle médií se tak zřejmě stalo po dohodě s SDS, což však Janšova strana odmítla. Golobova vláda, která byla značně kritická vůči Izraeli, to v závěru kampaně označovala za snahu o vnější ovlivňování voleb.

Dočasné omezení tankování pohonných hmot

Ve stejný den, kdy se v zemi konaly parlamentní volby, zavedly úřady kvůli nedostatku pohonných hmot na čerpacích stanicích dočasná omezení při tankování – padesát litrů na den pro soukromé vozy, 200 litrů pro firmy a další prioritní uživatele, jako jsou zemědělci. Omezení zůstanou v platnosti do odvolání, oznámil krátce před zavedením tankovacích limitů v sobotu večer premiér Golob.

Nedostatek paliv na čerpacích stanicích byl částečně způsoben přeshraničním tankováním zahraničními motoristy a hromaděním zásob v důsledku války v Íránu, která vyvolává obavy o bezpečnost dodávek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...