Neregistrovaných zařízení sociálních služeb, která obcházejí zákon, na jihovýchodní Moravě přibývá. Upozorňují na to krajští úředníci, kancelář ombudsmana i lékaři oslovení ČT. Podle nich péči v takových zařízeních poskytují převážně laici, schází vhodná výživa i ošetření nemohoucích klientů. Kraj ale nemá pravomoc je zavřít. Redakce České televize se vydala hned do pěti takových zařízení, aby ověřila, jak to v nich vypadá i jaké služby poskytují.
České televizi se podařilo získat fotografie, které pocházejí z různých neregistrovaných zařízení sociálních služeb v Jihomoravském kraji a jsou na nich vidět následky neodborné péče. Někteří senioři kvůli tomu opakovaně končí například v kyjovské nemocnici. „Přichází dehydratovaní, zchvácení s neošetřenými dekubity (proleženinami, pozn. red.). Buď jsou zhoršeny ty staré nebo mají nové,“ popsal primář interního oddělení Nemocnice Kyjov Ľuboš Hasara. Často chybí i zdravotnická dokumentace.
Domečků, jak se v oblasti lidově říká neregistrovaným zařízením, jsou podle informací České televize, jen na Hodonínsku desítky. Klienti v nich bývají často nepohybliví, trpí různými stupni demence nebo jinými onemocněními.
„Pokud ošetřovatelská péče nesplňuje řádné standardy, hrozí, že dojde k prudkému zhoršení zdravotního stavu. A to jsou právě ti pacienti, kteří sem ve velké míře přijíždějí,“ řekl ředitel Nemocnice Kyjov Jiří Vyhnal.
„My toho pacienta máme například čtrnáct dní na interním oddělení, on odjede do toho zařízení a někdy se stane, že se ještě ten večer vrací záchrankou zpět do nemocnice k další hospitalizaci, protože například došlo k tomu, že zapomněli napojit třeba močový katetr,“ dodal.
„Další problém je manipulace s léky. Léky personál mívá volně k dispozici, nejsou pod zámkem, jak by měly být,“ popsal zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Budova by podle hygienických norem neprošla
Jako zájemci o jejich služby se do některých neregistrovaných zařízení podívali i redaktoři České televize – například do Spolku Pěkné chvíle ve Stavěšicích na Hodonínsku. Prezidentka spolku Janka Gabčová na kameru mluvit nechtěla. Stejně jako vedení dalších, které Česká televize oslovila po telefonu. Odmítají také, že by stáli mimo zákon.
Na dotaz, proč není zařízení registrované, odpověděla Gabčová, že budova by podle hygienických norem asi neprošla. „To zařízení, které se tváří, že registraci nepotřebuje, říká, že ani nemusí dodržovat žádné standardy – hygienické, požární, až po standardy péče sociální nebo zdravotní,“ poznamenal Schorm.
Proto mají většinou tato zařízení statut spolků a fungují v rodinných domech. Nemají zaměstnance, o klienty se starají takzvaní asistenti sociální péče. Lidé tam obvykle platí za ubytování, stravu, případně pomůcky měsíčně patnáct až osmnáct tisíc korun – plus příspěvek na péči, který nemohoucím podle stupně závislosti vyplácí stát. Ten nejvyšší, čtvrtý stupeň, je až dvacet sedm tisíc korun.
Měl otištěnou ruku na tváři, popsala bývalá pečovatelka
Bývalá pečovatelka Spolku Mír Práče popsala chování některých asistentů sociální péče ke klientům a fungování zařízení. Její jméno redakce zná, ale přála si zůstat v anonymitě, i po letech má strach. „Zaslechla jsem i, jak dopadají rány na tělo toho člověka. S tím, že když jsem pak k němu přišla, tak měl opravdu otištěnou ruku na tváři. K záměně léku také došlo. Jeden případ skončil tím, že paní zkolabovala, tak se musela zavolat rychlá záchranná služba,“ řekla.
Řadu pochybení odhalily i kontroly Kanceláře veřejného ochránce práv, která v případě Spolku Mír Práče už v minulosti přistoupila k sankci zveřejněním. „Další záležitost se týká třeba používání inkontinenčních pomůcek. Protože ty se nasazovaly i lidem, kteří bez dopomoci zvládli vykonávat svoji potřebu,“ uvedl Schorm.
Spolek Mír Práče, přejmenovaný na Spolek Maruška, teď podle informací České televize prověřuje kvůli neoprávněnému podnikání i policie.
S předsedou spolku Gagikem Sangalyanem se redaktorka České televize domlouvala na natáčení několik dní, tvrdil, že není co skrývat. Pak změnil názor. Web spolku poté přestal fungovat. A s požadavky záznamu na kameru ČT neuspěla ani jinde.
Další zařízení, kterým je Spolek Marie a Lucie v Brně, podle informací České televize prověřuje krajský úřad. Ani předsedkyně výboru tohoto spolku Lucie Hrubá rozhovor na kameru poskytnout nechtěla.
Provozovatelka dostala podmínku, zařízení funguje dál
„V okamžiku, kdy nakumulujete počet patnácti, dvaceti lidí do jednoho místa poskytování péče a ti asistenti tam dochází, to už skutečně má znaky řízení sociální služby,“ řekla vedoucí oddělení koncepce a plánování Odboru sociálních věcí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Alena Novotná. To v případě neregistrace není podle úřadů i několika soudních rozhodnutí legální.
Některé spolky na Hodonínsku a Uherskohradišťsku provozovala Andrea Kobingerová. Loni ji za přečin neoprávněného podnikání uherskohradišťský soud pravomocně potrestal podmínkou. Domy s ní spojené ale fungují dál, jak se ČT sama přesvědčila. A ačkoliv oficiálně v čele nestojí, na čísle z vizitky se ozve právě ona. A tvrdí, že teď už bude postupovat podle zákona. „My se registrujeme, ano,“ řekla. Na dotaz, jestli už si o registraci požádali odpověděla, že ještě ne, že si na to najali paní.
Jihomoravští krajští úředníci zatím zkontrolovali na desítku zařízení. Mohou ale jen zahájit správní řízení nebo udělit pokutu. Jenže na tu je možné si domluvit splátkový kalendář. Některé případy předávají policii.
Ministerstvo slibuje inspektory a spolupráci s kraji
„Nemáme pravomoc jakkoliv takové zařízení zavřít, nějakým způsobem ty klienty převzít a dát je do registrované sociální služby. Za nás už je to opravdu urgentní prosba směrem k ministerstvu práce a sociálních věcí,“ upozornila Novotná.
Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) slibuje vlastní inspektory a širší spolupráci s kraji i živnostenskými úřady. „Zároveň hledáme i jiné cesty – protože ti poskytovatelé hledají v zákonech ještě různé kličky – tak, abychom zdůraznili, případně zpřesnili, kam vyplácíme příspěvek na péči,“ ujistil.
„Samozřejmě by tomu prospěla i vyšší citlivost orgánů činných v trestním řízení, které často nevnímají to, že se seniory v takových zařízeních se špatně zachází,“ poznamenal Schorm.
Jen v jihomoravském kraji je takových lůžek odhadem přes tři stovky. Bez poptávky by ovšem nebyly. Rodiny pod tlakem, že se ze dne na den musejí postarat o nemohoucího, zoufale hledají místo, které není. Nestačí ani kapacity terénních služeb. Kyjovská nemocnice aktuálně shání peníze na stacionář, který by mohl pečujícím odlehčit. Odborníci apelují na lidi, aby se, vždy podívali do registru poskytovatelů sociálních služeb MPSV, a pokud mají v některém zařízení pochybnosti, obrátili se na odbor sociálních věcí krajského úřadu. Cíl je jediný, aby závěr života těch nejzranitelnějších byl v rámci možností důstojný.
