Z Národní knihovny v Praze odvezl kamion 3800 knih na odkyselení na specializované pracoviště do Německa. Takové množství knih váží dvě a čtvrt tuny. Bez odkyselení by se papír mohl za pár měsíců rozpadnout, procedura ho naopak uchová na další desítky let. Odvezená várka se v říjnu do knihovny vrátí a kamion odveze další dvě a čtvrt tuny publikací. Ministerstvo kultury uvolnilo na zakázku šest milionů korun.
„Potřebujeme kapku destilované vody a poté přiložíme dotykovou pH elektrodu,“ vysvětluje ředitelka odboru ochrany knihovních fondů Národní knihovny Petra Vávrová, jak se zjišťuje postižení svazku takzvanou kyselou hydrolýzou.
K odvozu byly vybrány publikace a periodika v kritickém stavu, u kterých hodnota pH klesla pod čtyři a půl. „Optimum pro papír je pH sedm až osm a půl,“ upřesnila Vávrová. Každou knihu, která byla určena k přepravě, pracovníci před uložením do bedny zkontrolovali.
Ne každou je však možné k hromadnému odkyselení, při kterém je papír neutralizován, poslat. „Separovány musejí být publikace s koženou a polokoženou vazbou, problematické jsou také červené plátěné vazby či použité kovové prvky,“ uvedla dále Vávrová.
Aby z papíru nezbyl jen prach
Ohrožené jsou knihy vydané po roce 1845, kdy se do papíru začaly dávat dřevité látky. Národní knihovna má takových svazků přes sedm milionů, zhruba 96 procent z nich bude třeba odkyselit.
„Kyselá hydrolýza vede k tomu, že se papír začne rozpadat, začne se lámat, a pokud se nic nepodnikne, dojde ve finále k tomu, že se papír rozpadne úplně na prach,“ přiblížil ředitel Národní knihovny Martin Kocanda.
Odkyselení provádějí pracoviště v Německu a Švýcarsku. Národní knihovna spolu se Slovenskou národnou knižnicou a univerzitní knihovnou v Bratislavě uvažuje o vybudování vlastní odkyselovací linky. Předpokládané náklady jsou řádově stovky milionů korun. Zatím není jasné, kdy se projekt podaří realizovat, uvedl Kocanda s tím, že podle jejich propočtů by však takové pracoviště mělo o práci minimálně na 80 let postaráno.
