Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
Za „komunistický román“ svou knihu označil přímo Schulz. Tento podtitul připojil k příběhu o inženýrovi, který se z nuzných poměrů vypracoval na majitele velké železářské firmy. Za ziskem ho ženou ideje budoucího „železného“ světa, lepšího technicky i společenským uspořádáním. Jenže se tvrdě střetně se zájmy dělníků přežívajících od výplaty k výplatě.
Román vznikal na začátku dvacátých let, tedy v době generální stávky, při jejímž potlačení bylo zastřeleno čtrnáct dělníků, a kdy ideologický rozkol mezi tehdy vládnoucími sociálními demokraty vyústil v založení komunistické strany. Schulz se v době psaní své prvotiny hlásil k levicové umělecké skupině Devětsil a sympatizoval s kolektivistickými myšlenkami.
Dnes je ale známý především jako autor historického románu Kámen a bolest, v němž vykreslil tvorbu italského umělce Michelangela Buonarrotiho na pozadí dobových poměrů. Schulz svou nejzásadnější prózu stihl vydat nedlouho před svou smrtí za druhé světové války. Nedožil se tak dospělosti své dcery Jiřiny ani její svatby s básníkem a dramatikem Josefem Topolem a pokračování uměleckých genů v další generaci zastoupené spisovatelem Jáchymem a muzikantem Filipem.
„Říkali jsme si, že by bylo dobré ukázat Karla Schulze i trochu jiného než jako autora románu o Michelangelovi,“ poznamenává k novému vydání autorova debutu literární historik a člen redakční rady Michal Jareš. „Je to možná trochu utopický román, možná trochu něčím šílený, frenetický, ale zároveň literárně zábavný, vycházející z toho, co tady udělal poetismus,“ dodává.
Výpověď o době
Tegtmaierovy železárny splňují podmínku pro tituly zařazené do nové edice Obluda. Ta má čtenáře „obloudit“ díly zapomenutými – třeba kvůli politické orientaci autora nebo proto, že byla ve své době považována za brak. Redaktoři se nevyhýbají žánrům detektivky, ženského románu nebo hororu. Určitou bizarností se přitom nemusí vymykat jen obsah knih, ale i osobnost autora.
Každé dílo bude opatřeno předmluvou či studií, jež literární text zasadí do dobového kontextu. „Obluda, která není jen obludná, která bude třeba i zábavná a která povstává z jakýchsi podzemních řek české literatury,“ shrnul záměr edice ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět.
Vybrané tituly podle něho často dobře vypovídají o době jejich vzniku. Název edice zní provokativně. „Ale zároveň je tam určitá návaznost na to, co dělal kdysi nakladatelský redaktor Jan Řezáč. Na konci čtyřicátých let měl edici Obluda, vyšel v ní třeba překlad Franze Kafky,“ upozorňuje Jareš.
Na řadě je Trotl
Druhým titulem v edici má být Trotl od Ladislava Mayera. Dobová reklama tento příběh přirovnávala ke Švejkovi v důslednosti, s jakou se vypořádává s první světovou válkou. I kritici oceňovali, že autor vystihl generaci ztracenců, které „vyhodila zloba doby jako ztroskotance na nikoliv opuštěný, nýbrž proklatý ostrov“.
Trotlem nazývá románový hrdina sám sebe, zatímco popisuje poddůstojnickou školu, ubíjející každodennost válečných let i boje v Haliči či na italské frontě. Román se nebojí naturalismu ani cynismu, uvádí dále ke knize nakladatelství Academia.
Mayer měl později srovnání i s druhou světovou válkou, kdy během protektorátu inklinoval k nacismu. „Urazil velmi dlouhou pouť – od komunisty, ultralevičáka až do řad NSDAP. Dokonce byl příslušníkem nacistických SA,“ rozšiřuje Padevět Mayerův životopis. Po válce skončil coby kolaborant ve vězení.
V plánu je sci-fi či parodie na Baťu
Kolaborací se zkompromitoval i Felix Achille de la Cámara, další spisovatel, jehož chce Obluda připomenout. Ten o sobě tvrdil, že je potomkem španělského šlechtického rodu, zabýval se okultismem a mimo jiné napsal námět k protektorátní komedii Dívka v modrém s Lídou Baarovou a Oldřichem Novým v hlavních rolích.
„Určitě vyjde Gumová pevnost Freda Stolského, což je hodně záhadný a zároveň dodnes oblíbený autor v kruzích scifistů,“ prozradil Padevět další ediční plány. Do nich dále patří protibaťovská parodie Nadtelevox, v níž levicově orientovaný spisovatel Fráňa Richter popisuje nahrazení pracovníků obuvnického závodu roboty.
Jareš připouští, že do edice by mohly přibýt i „fašistické“ a jinak propagandistické romány, pokud jsou dostatečně literárně na úrovni. „Nechceme sklouzávat až na úplné dno, například k otevřeně antisemitským textům,“ ujistil ale v rozhovoru na webu Academie.
Do čtenářského povědomí chce Obluda vracet dvě pozapomenuté knihy ročně.
