Knihy

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Na Frankfurtském knižním veletrhu, jehož je letos čestným hostem, představuje Česko německým čtenářům téměř dvě stě překladů tuzemských knih. „Je to podobné jako na rockových koncertech, když vydáte desku, tak i Rolling Stones musí vyjet a propagovat,“ říká za organizátory generální ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček. Prezentaci na jednom z největších knižních festivalů na světě si prohlíží nejen veřejnost, ale i profesionálové z knižního byznysu. „To jsou ti, které potřebujeme získat, a vidí-li zájem německých čtenářů, tak se zajímají, co to je za knihu,“ dodal Kubíček. „Když se podaří naplnit, co od Frankfurtu očekáváme, zvedne se zájem o českou literaturu i v dalších a pro nás důležitých velkých jazykových oblastech,“ doufá.

Ve Frankfurtu nad Mohanem začal největší knižní veletrh na světě. Čestným hostem sedmdesátého osmého ročníku je Česko. Zahajovací projev tak pronesla spisovatelka Radka Denemarková, která kritizovala „hnědnutí Evropy“ i ministry, kteří „ničí kulturu“.

Skoro 600 milionů korun loni získal stát z takzvaných odúmrtí. Tedy po smrti člověka, který neměl příbuzné a majetek neodkázal někomu jinému. Pokud stát majetek nechce, putuje do internetové aukce. Tam se na začátku července objevilo třeba i skoro kompletní vydání Ottova slovníku naučného. Nový majitel ho vydražil za téměř 13,5 tisíce korun. Koalice Za snadné dárcovství chce motivovat lidi k tomu, aby poslední vůli sepsali a pamatovali v ní i na neziskové organizace.

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.

První školní týden na Ukrajině provází kromě poplachů a útoků také nedostatek učebnic. Rusko během léta zasáhlo několik skladů a tiskáren – včetně třetí největší v zemi. Statisíce zničených knih nyní vydavatelé musejí nechat narychlo vyrobit.

Tři české autorky – Iva Hadj Moussa, Veronika Opatřilová a Ludmila Svozilová – mají šanci svými dosud nevydanými prózami zaujmout zahraniční čtenáře. Umožňuje jim to vítězství v soutěži Román pro Frankfurt, která provází tuzemskou účast na letošním Frankfurtském knižním veletrhu. Česko bude v říjnu čestným hostem této největší akce svého druhu na světě.

Rusko pokračuje v devastaci ukrajinského kulturního dědictví. V poslední době zesílilo útoky na válkou již tak ohrožený knižní trh – během léta zničilo ve skladech či tiskárnách třetinu roční produkce ukrajinských nakladatelů včetně velké části učebnic. Představitelé odvětví varují před kolapsem sektoru, který by Ukrajině vzal právo mluvit vlastním hlasem.

V neděli ve věku nedožitých 94 let zemřel v chebské nemocnici spisovatel Vladimír Páral. Informaci potvrdil jeho přítel Jaroslav Beneš. Autor románů Milenci a vrazi či Mladý muž a bílá velryba později psal také sci-fi romány. Na koupi jeho próz lidé za komunistického režimu stáli fronty, řadu z nich zpracovali filmaři. V roce 2010 byl Páral oceněn Cenou Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře.

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.

Národní knihovna v Praze vystavuje část sbírky hebrejských tisků, které během druhé světové války zkonfiskovali nacisté. Se záměrem je ne zničit, ale vybudovat největší sbírku židovských knih na světě a uchovat ji pro účely protižidovské propagandy. Většinou šlo o modlitební či jiné náboženské tisky. Čeští historici u části děl pátrali po původních majitelích.

Umělá inteligence posouvá čtení na interaktivní úroveň. Stále více start-upů a digitálních vydavatelů nabízí čtenářům možnost – zejména digitální a anglicky psané – knihy nejen číst, ale i si nechat obsah pomocí chatbotů přeformulovat, vysvětlit, zasadit do kontextu nebo ho probrat s hlasovým asistentem. Nové funkce ovšem prohlubují staré nedořešené otázky ohledně AI a literatury: Kdo z nich těží.

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.

Odvolací soud zrušil tříletý podmíněný trest, který dostal ředitel nakladatelství Naše vojsko Emerich Drtina za prodej hrnků, triček či obrazů s nacistickou tematikou. Kauzu postoupil městskému úřadu k přestupkovému řízení. Uvedla to mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5 Marika Zahradníčková. Obvodní soud uznal Drtinu loni v březnu vinným z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Jemu i nakladatelství uložil také peněžitý trest.

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.

Český statistický úřad (ČSÚ) představil výsledky Minisčítání. V tomto projektu děti pomocí sociologických metod zkoumají své vrstevníky. Zaznělo 26 otázek na děti ve věku devíti až patnácti let. Výsledkem je jedinečný, byť ne dokonalý pohled nejmladší generace na ni samotnou.

Šestá nejoblíbenější kniha v Česku – Egypťan Sinuhet od Miky Waltariho – vyšla poprvé v češtině před šedesáti lety. Historický román o egyptském lékaři tehdy přeložila Marta Hellmuthová, která si knihu přečetla poprvé právě při svém pobytu v Egyptě. Rozhodla se dokonce sama naučit finsky, aby román mohla přeložit přímo z originálu. Pro komunisty se i se svým manželem ale stala nepohodlnou a překlad oblíbené knihy musela dokonce dokončit jako politická vězenkyně ze mřížemi v Pardubicích.

Ze zákopů do Evropy je název nové knihy polského ministra zahraničí a jednoho z nejhlasitějších kritiků Ruska a jeho imperiálních ambicí Radoslawa Sikorského. Popisuje v ní přes tři dekády svých zkušeností. Od role válečného reportéra, přes europoslance až po šéfa polské diplomacie. I tato nová publikace ukazuje, že aktuálně Sikorski patří k těm nejviditelnějším polským politikům.