Národní galerie portrétuje Rembrandta. Přes sto děl o něm vypovídá jako o malíři i člověku

Jmenoval se Rembrandt Harmenszoon van Rijn, ale i tři sta padesát let po jeho smrti ho stačí představit jen křestním jménem. Je totiž jedním z nejslavnějších umělců zlatého věku holandské malby i celé historie výtvarného umění vůbec. Díky mezinárodnímu výstavnímu projektu se Rembrandtovi věnuje i nejnovější výstava Národní galerie Praha s podtitulem Portrét člověka. Mezi více než stovkou prezentovaných děl nechybí jeho jediná malba v Česku.

Výstava vznikla ve spolupráci s Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud v Kolíně nad Rýnem. „Obsahuje mnoho mezinárodních zápůjček, nikdy nebylo možné u nás vidět tolik Rembrandtových děl pohromadě a určitě to v budoucnu zase dlouho možné nebude. Nejen s ohledem na současnou situaci je to téměř zázrak,“ upozorňuje na výjimečnost výstavy kurátorka Lucie Němečková.

Několikaleté přípravy protáhla ještě celosvětová protikoronavirová opatření, Rembrandt se tedy pražským návštěvníkům představuje nakonec s půlročním zpožděním. Všechno zlé je ale i v případě této výstavy k něčemu dobré. „Díky novému termínu se dokonce podařilo exkluzivně zajistit díla ze světových sbírek, která původně nebylo možné získat,“ prozradila kurátorka.

Důležitý Učenec ve studovně

Středobodem výstavy je obraz Učenec ve studovně, jediná Rembrandtova malba uložená na území České republiky, konkrétně ve sbírkách Národní galerie. Portrét neznámého muže z roku 1634 dokládá podle kurátorů „kouzlo“, kterým Rembrandt dokázal a stále dokáže oslovit – schopnost uměním proniknout pod povrch věcí, odtud také jeho označení „malíř lidské duše“. V portrétu učence nezachytil jen jeho fyzickou podobu, ale výraz tváře odráží i příběh dramatického duševního života. 

Rembrandtův příběh vypráví výstava i prostřednictvím prací dalších umělců, která připomínají malířovo tvůrčí soupeření se současníky i vliv, jaký si ve výtvarném umění udržuje ještě dnes. 

Bez grafiky a kresby se Rembrandt neobejde

Ze sto patnácti vystavených děl je Rembrandtova tvorba zastoupena deseti malbami a více než padesáti pracemi na papíře, tedy grafikou a kresbou. Jeho kreslířský rukopis byl podle kurátorky Sbírky grafiky a kresby NGP Blanky Kubíkové velmi moderní: „Několika tahy dokázal bravurně vyjádřit pohyb či charakter postavy.“

Grafika pomohla Rembrandtovi za jeho života proslavit se i v zahraničí. Zatímco holandský mistr ze své rodné země nikdy nevyjel, jeho grafiky nebylo těžké vyvézt. Ve své době tak byl v cizině znám především jako grafik. A grafik obdivovaný, což potvrzuje, že si grafikami, které vydával ve vysokých nákladech, docela slušně vydělával. 

Grafiky a kresby jsou v instalaci zakomponovány mezi Rembrandtova plátna. „Rembrandtovu uměleckou osobnost plně poznáme pouze, studujeme-li všechny tři oblasti jeho tvorby, malbu, kresbu a grafiku. Teprve dohromady vytvářejí plný pohled na šíři, osobitost a úchvatnou energii jeho výtvarného projevu,“ upozorňuje Kubíková.

Nahrávám video

Na výstavu dohlíží čtyři Rembrandtové

Koncept výstavy vede návštěvníka od výtvarníkových začátků přes jeho vrcholné období až po zklidnění pozdní tvorby. Závěr je intimním vhledem do Rembrandtova nitra. „Setkání s jeho osobností umocňuje umístění čtyř grafických autoportrétů, které rámují celou výstavu a průhled skrz její páteřní osu,“ doplnila spoluautorka instalace Lenka Míková. 

Výstavu Rembrandt: Portrét člověka je možné zhlédnout do konce ledna 2021 v Paláci Kinských. Galerie prodloužila otvírací dobu a připravila také doprovodné programy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...