Výtvarné umění

Francouzská krajinomalba od poloviny devatenáctého století až do začátku století dvacátého je k vidění v kulturním centru Port 1560 v Českém Krumlově. Výstava Cesta za světlem představuje proměnu evropské krajinomalby od barbizonské školy přes impresionismus až po expresivnější umělecké směry. Součástí je také samostatná výstava obrazů českého malíře Antonína Chittussiho.

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.

František Kupka či Josef Váchal mají významné místo v historii českého výtvarného umění. Spojuje je ale také zkušenost s první světovou válkou. Ozvěny konfliktu v tvorbě českých malířů a sochařů ukazuje výstava Barvy války v Armádním muzeu Žižkov.

Důležité okamžiky českých a slovenských dějin zobrazuje výtvarník Matúš Maťátko. Vystavuje je ostravský Dům umění pod názvem Bratříčku, drž sa. Titul výstavy vychází z textu písně Karla Kryla. Ve svých dílech autor ironicky komentuje minulost bývalého Československa i současnost obou samostatných států.

Pražská Akademie výtvarných umění (AVU) zřídila v hlavní budově na Letné pietní místo za Milana Knížáka, sdělil mluvčí AVU Vít Novák. Knížák, který zemřel v neděli ve věku 86 let, byl v letech 1990 až 1997 rektorem školy. Moravská galerie v Brně připravuje na podzim roku 2027 velkou Knížákovu retrospektivní výstavu, uskutečnit se má v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu. Knížákovu retrospektivu chystá i Národní galerie v Praze (NGP). Vláda rozhodla o pohřbu se státními poctami.

Výtvarník Milan Knížák byl podle oslovených představitelů české kulturní scény výraznou osobností, která se zasloužila o Akademii výtvarných umění a ovlivnila řadu studentů. Zároveň však budil kontroverze. Někdejší ředitel pražské Národní galerie a bývalý rektor Akademie výtvarných umění (AVU) zemřel v neděli ráno ve věku 86 let.

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.

Nový dokument Petra Slavíka Veřejný prostor Františka Skály portrétuje multižánrového českého umělce, který byl hostem 90’ ČT24. V rozhovoru s Nikolou Reindlovou mluvil jak o průběhu natáčení, tak o své tvorbě, o tom, co ze svého soukromí si chrání, a o co se naopak dělí, nebo o fotografii na filmovém plakátu. „Všechno mě baví z výtvarné činnosti,“ shrnul umělec svůj radostný přístup k tvorbě.

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.

Vídeňská Albertina, významná nejen evropská, ale i světová galerie, slaví dvě stě padesát let svého trvání. Výročí připomíná výstavou ve velkém stylu. Začátky instituce s více než milionem sbírkových položek jsou mimo jiné spojeny s Bratislavou.

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.

Albánský premiér Edi Rama vystavuje na prestižní přehlídce Art Basel, vnímané jako největší mezinárodní veletrh současného umění. Dříve než politikem byl totiž Rama umělcem a maluje často i během „premiérování“. Kritici dlouholetého předsedy vlády se nicméně ptají, jestli si – zvláště ve světle aktuálních protestů – vystavováním v zahraničí hlavně nezlepšuje image.

V polském exilu, kde žil se svou rodinou, byl v pondělí zavražděn ruský umělec působící pod pseudonymem Semjon Skrepeckij. Proslul karikaturami politiků, včetně autoritářských vládců Ruska, Běloruska a Čečenska. Trefoval se ale i do Ukrajiny a kremelské opozice. V souvislosti se zastřelením čtyřiačtyřicetiletého karikaturisty zadržela polská policie dva běloruské občany.

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.

Léta padělal obrazy, aniž by jejich pravost někdo zpochybnil, a když si odseděl trest, začal tvořit a prodávat pod vlastním jménem. Německý výtvarník Wolfgang Beltracchi nyní průřez svou tvorbou představuje v pražském Obecním domě. Jeho výstavy opakovaně provázejí otázky, kolik neodhalených falzifikátů nejen od Beltracchiho vlastně koluje trhem s uměním.

Rusko otevřelo na Bienále umění v Benátkách svůj národní pavilon. První ruská účast na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě od začátku plnohodnotné invaze vůči Ukrajině vyvolala silnou kritiku ještě před začátkem přehlídky a v den zahájení proti ní u pavilonu protestovaly stovky lidí. Kvůli ruské národní expozici hrozí, že bienále přijde o peníze z evropských fondů, což ve středu označil ruský velvyslanec v Římě Alexej Paramonov za brutální diktát. Expozice bude přístupná jen do pátku.

Výtvarník a scénograf Jaroslav Gebr se sice narodil před rovným stoletím na jihu Čech, po komunistickém převratu ale emigroval a jeho další životní a profesní cesta ho dovedla až do Hollywoodu. Nejen jeho tvorbu v továrně na sny připomíná nyní písecká Galerie Dragoun, nesoucí jméno Gebrova souputníka ze studií.

Na vrcholu žebříčku nejvýraznějších současných českých výtvarných umělců jsou i letos Eva Koťátková, Anna Hulačová a Kateřina Šedá. Art Index vznikl podvanácté, každoročně sleduje, jakou pozornost autorům dává kulturní scéna.

Do Francie by se měl po letech sporů vrátit obraz od Amedea Modiglianiho s pohnutou historií. Malba Sedící muž (opírající se o hůl) urazila cestu z nacisty okupované Francie až do New Yorku, kde letos v dubnu nejvyšší soud rozhodl o navrácení obrazu vnukovi původního majitele. K dohledání díla napomohla i kauza Panama Papers.

V Mexiku se vedou spory o spravování děl Fridy Kahlo, jedné z nejzajímavějších postav světového malířství. Sbírka, z níž pochází, nese i českou stopu. Kulturní veřejnost se ozvala proti plánům vystavit obrazy ve Španělsku. Postrádá totiž garanci, že se ze zahraničí vrátí.

Životní dráha malíře, grafika, typografa a fotografa Vojtěcha Preissiga si přímo říká o filmové zpracování. Monografie Tomáše Vlčka, nazvaná prostě Vojtěch Preissig, plní víceméně stejnou roli. Ukazuje, jak významnou, a stále opomíjenou osobností Preissig byl. A také, s jakými překážkami musel po celý život bojovat.

Filozofující malířka a básnířka Adriena Šimotová se narodila před sto lety. Průřez její tvorbou představuje výstava Rozhraní v Galerii Benedikta Rejta v Lounech. Jedná se o první ze tří výstav, které se k tomuto výročí letos chystají.

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.