V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.

„I přes toto obrovské uvolnění máme stále k dispozici velké množství zásob. Jakmile bude současné uvolňování zásob dokončeno, sníží se nouzové zásoby v zemích IEA jen asi o dvacet procent,“ řekl Birol k dosud oznámenému rekordnímu uvolnění zásob ropy a ropných produktů na trh s tím, že ropa z rezerv již začala proudit do Asie.

Členské státy IEA před zahájením uvolňování měly ve veřejných nouzových rezervách více než 1,2 miliardy barelů ropy, dalších 600 milionů barelů průmyslových zásob je potom drženo na základě vládních závazků, napsala dříve agentura Reuters. I po uvolnění rekordních 400 milionů barelů tak podle Birola zůstane v nouzových zásobách IEA přes 1,4 miliardy barelů.

Oznámený objem uvolněných zásob výrazně převyšuje 182 milionů barelů, které členské státy uvolnily na trh ve dvou vlnách v roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Přesto podle analytiků agentury Bloomberg a německého ekonomického institutu Ifo může být toto množství vypotřebováno za tři měsíce až sto dní.

Rozhodnutí uvolnit rekordní objem ropy z nouzových zásob může mít podle analytiků Bloombergu jen omezený dopad na uklidnění trhu. Ceny ropy Brent podle nich ukazují, že fyzické narušení exportu nyní převažuje nad politickou podporou. „Trvalá úleva stále závisí na znovuotevření Hormuzského průlivu,“ sdělili.

Nedostatečnost opatření v pravidelné zprávě připustila i sama IEA. „Koordinované uvolnění nouzových zásob představuje významnou a vítanou rezervu, ale pokud nedojde k rychlému vyřešení konfliktu, zůstává pouze dočasným opatřením,“ upozornila agentura, podle níž je aktuální narušení trhu s ropou největší v historii.

Ceny ropy uzavřely se ztrátou

Cena severomořské ropy Brent ráno kolem 9:00 stoupala téměř o tři procenta nad 106 dolarů za barel, poté zahájila silné zlevňování. Klesla o 2,8 procenta na 100,21 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ráno přesáhla 101 dolarů. Propadla se pak na 93,50 dolaru za barel.

Ceny ropy v poslední době tlačí vzhůru obavy, že konflikt na Blízkém východě vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán by mohl dlouhodoběji narušit dodávky energetických surovin na světový trh. Konflikt ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.

Prezident USA Donad Trump o víkendu oznámil, že americká armáda zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Pohrozil, že nařídí zničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově, pokud bude Teherán bránit bezpečné plavbě Hormuzským průlivem.

„Útoky na ostrov Charg zjevně posílily obavy o dodávky, protože tudy prochází většina íránského exportu,“ uvedli podle agentury Reuters analytici komoditního trhu ze společnosti ING.

Americký prezident o víkendu rovněž vyzval další země, aby se na ochraně Hormuzského průlivu podílely. Dodal, že Spojené státy s několika zeměmi o zajištění bezpečnosti v průlivu jednají.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že členské státy Evropské unie prodiskutují, co může evropská strana udělat pro to, aby Hormuzský průliv zůstal otevřený pro mezinárodní lodní dopravu.

Naopak německý ministr zahraničí Johann Wadephul nevidí roli NATO při řešení otázky, jak zabránit možnému zablokování Hormuzského průlivu pro námořní dopravu. „Nevidím, že by NATO v tomto směru přijalo nějaké rozhodnutí nebo mohlo převzít odpovědnost za Hormuzský průliv. Pokud by tomu tak bylo, orgány NATO by se tím náležitě zabývaly,“ řekl Wadephul. Nejspíš tak reagoval na čerstvé výroky prezidenta USA. Britský premiér Keir Starmer později uvedl, že Británie se spojenci pracuje na plánu pro obnovu plavby v Hormuzském průlivu. Dodal však, že nejde o misi Severoatlantické aliance.

Čína kvůli situaci v průlivu komunikuje se všemi stranami a znovu vyzývá k uklidnění konfliktu na Blízkém východě. S odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí to v pondělí napsala agentura Reuters.

Útok dronu na přístav Fudžajra

Nakládání ropy v přístavu Fudžajra na severovýchodě Spojených arabských emirátů bylo přerušeno po útoku dronu, který způsobil požár v průmyslové zóně, informují v pondělí dopoledne agentury. Na jeho uhašení nyní pracují týmy civilní obrany. Místní vláda sdělila, že nebyly hlášeny žádné oběti.

Fudžajra, ležící v Ománském zálivu těsně u Hormuzského průlivu, je obvykle klíčovým výstupním bodem pro asi jeden milion barelů ropy Murban ze Spojených arabských emirátů denně – což je objem odpovídající zhruba jednomu procentu celosvětové poptávky, upřesnila agentura Reuters.

Současné pozastavení představuje druhé významné narušení tohoto provozu v posledních dnech. Provoz ve Fudžajře byl obnoven v neděli po jiném útoku dronů o víkendu.

Rostla také velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. V 9:30 přidávala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku necelá čtyři procenta a překročila 52 eur za megawatthodinu. Později se však začala snižovat a v 15:00 se pohybovala kolem 51 eur, což znamenalo zdražení ve výši zhruba dvou procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 2 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...