Cena nafty v Česku klesla o deset haléřů, u benzinu stagnuje. Čeká se další zlevňování

Průměrná cena nafty v Česku klesla za poslední týden o deset haléřů na 39,31 koruny za litr. Levnější diesel byl naposledy v polovině září. Cena benzinu po říjnovém poklesu nyní stagnuje. Litr naturalu se na čerpacích stanicích ve středu prodával v průměru za 38,85 koruny, stejně jako o týden dříve. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků by mělo zlevňování pokračovat i v následujících dnech.

Na ceny paliv v uplynulých dnech působil podle analytika Purple Trading Petra Lajska pokračující pokles ceny ropy na trhu. „Z té již vyprchalo válečné prémium, které ceny ropy nabraly po propuknutí konfliktu na Blízkém východě. Aktuálně je cena ropy Brent dokonce pod úrovní před začátkem války,“ řekl Lajsek. Za jejím zlevňováním podle něj stojí zejména růst obav o zdraví globální ekonomiky. Negativně se naopak projevil vývoj české koruny, která je důležitá pro import ropy a pohonných hmot.

Situace na trhu podle analytiků nahrává dalšímu zlevňování pohonných hmot. „V nejbližším týdnu čekáme další zlevňování. U benzinu by měl být pokles cen o více než padesát haléřů,“ řekl manažer Finlord Boris Tomčiak. Upozornil, že v předchozích dnech evropské velkoobchodní marže poklesly u benzinu, naopak u nafty mírně stouply.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka by ceny paliv mohly v případě, že vydrží propad ropy z posledních dní, klesnout až k srpnovým úrovním. „To znamená do rozmezí 37 až 38 korun za litr nafty i benzinu,“ řekl Tyleček. Vývoj na trhu podle něj napovídá o rychlejším poklesu u benzinu, teplé počasí naopak svědčí zlevňování nafty.

S pokračujícím zlevňováním počítá i Lajsek, podle něhož by měla dál působit na ceny levnější ropa. „Průměrná cena nafty i benzinu by tak mohla spadnout i pod třicet osm korun za litr,“ tvrdí Lajsek. Zároveň ale varoval před další eskalací konfliktu na Blízkém východě, která by mohla trend poklesu cen otočit.

Stav v krajích

Nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze. Litr naturalu vyjde v metropoli průměrně na 40,72 koruny a stejné množství nafty na 40,94 koruny. Ve všech ostatních krajích jsou průměrné ceny pohonných hmot pod čtyřiceti korunami za litr, a to jak u naturalu, tak dieselu.

Nejlevněji tankují řidiči benzin v Ústeckém kraji s průměrnou cenou třicet osm korun za litr. Nafta vychází nejlevněji v Královéhradeckém kraji, v průměru za 38,76 koruny.

Paliva v Česku zlevňují od začátku října. Předtím zhruba čtyři měsíce zdražovala. V meziročním srovnání jsou pohonné hmoty nyní výrazně levnější. Před rokem platili motoristé za benzin zhruba o tři koruny více a nafta byla dražší o 6,90 koruny.

Jet pro benzin do Polska se už nevyplatí

Pro levnější benzin, mnohdy až o téměř osm korun za litr, jezdili Češi do sousedního Polska. Jenže tam už se teď fronty netvoří, pohonné hmoty u severních sousedů jsou totiž na některých místech dokonce dražší než v Česku.  

Třeba v polském městě Kudowa-Zdrój u Náchoda Češi stále tankují. Rozdíl v ceně je však už jen minimální. „Jelikož bydlím v Hradci, tak to porovnávám dost. Tam to vychází o dost víc, furt nějaká koruna se dá ušetřit,“ popsal Radek Chalupa. „Když tady jsem, tak si natankuji, ale že bych sem zajížděl pravidelně, tak to ne,“ uvedl další řidič Michal Novotný.

Nahrávám video

Na okraji města je cena benzinu 37 korun za litr, to znamená, že čeští řidiči ušetří na litru asi šedesát haléřů. Jiná situace je však poblíž centra města, kde už řidiči zaplatí v přepočtu o padesát haléřů víc než v českém příhraničí. V Polsku tak už tankují hlavně ti, kteří bydlí nedaleko hranic a u sousedů pořizují i jiné nákupy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...