Čerpací stanice

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.

Polsko sníží daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty z 23 na osm procent, zredukuje i spotřební daň. Maximální cena paliv se bude stanovovat denně, oznámil ve čtvrtek premiér Donald Tusk. Slovensko naopak od pátku zdraží naftu pro auta se zahraniční poznávací značkou, uvedlo tamní ministerstvo financí v nové vyhlášce. Dvojí ceny nafty, které už kritizovala Evropská komise (EK), zavedla Bratislava v pondělí ve snaze zabránit vykupování tohoto paliva zahraničními motoristy.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a „nezneužívali“ konflikt na Blízkém východě. Situací by se podle něj měl zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Paliva jsou v tuzemsku nejdražší za zhruba tři a půl roku. Část dodavatelů energií v důsledku blízkovýchodní krize zdražuje také plyn.

Slovenské rozhodnutí zavést dvojí ceny nafty u čerpacích stanic je podle Evropské komise diskriminační a odporuje právu EU, uvedl mluvčí komise Ricardo Cardoso. Vláda premiéra Roberta Fica (Smer) minulý týden rozhodla, že na Slovensku bude od tohoto pondělí třicet dní platit omezení prodeje nafty a dvojí ceny tohoto paliva. Vyšší cena se týká vozidel se zahraniční poznávací značkou.

Slovensko od pondělí zavedlo dvojí ceny motorové nafty u čerpacích stanic. Více za toto palivo zaplatí řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou. Už minulý týden začalo v zemi platit objemové a finanční omezení při tankování nafty. Tuto regulaci, kterou Bratislava zavedla na dobu třiceti dnů, představitelé slovenské vlády zdůvodnili tím, že polští řidiči začali na Slovensku vykupovat levnější naftu.

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.

Slovenská vláda ve středu nařídila na třicet dnů omezit prodej nafty a zakázala vývoz tohoto paliva do zahraničí. Rozhodla rovněž, že řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou budou platit za naftu zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny tohoto paliva v Česku, Rakousku a v Polsku, kde je nafta nyní dražší než na Slovensku. Opatření začne platit po zveřejnění vládního nařízení ve sbírce zákonů. Podle premiéra Roberta Fica (Smer) se tak stane ve čtvrtek.

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to v úterý ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.

Konflikt na Blízkém východě dál tlačí nahoru ceny paliv, od středy vystoupaly ceny pohonných hmot v Česku o další koruny. Nafta se v sobotu prodávala za průměrných 38,01 koruny za litr, což je o tři koruny více než ve středu. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od středy do soboty zvýšila v průměru o 1,24 koruny na 35,92 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které se zvyšují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o kroku informoval v pátek. Podle Unie nezávislých petrolejářů jsou ohlášené kontroly zbytečné, dle ní úřadu stačí monitorovat veřejné zdroje. Unie zároveň připomněla obdobné kontroly z minulosti, které podle ní potvrdily správné fungování tuzemského trhu. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) kontroly akceptuje, podle ní není u marží co skrývat.

Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku jsou nejdražší od jara. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v uplynulém týdnu vzrostla o 27 haléřů na 34,93 koruny za litr. Nafta se ve středu prodávala v průměru za 34,59 Kč/l, což bylo o 54 haléřů víc než o týden dřív. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Ruská vláda vzhledem k nedostatku paliv v některých regionech připustila, že by země mohla začít dovážet benzin. Firmám to ulehčila plošným zrušením cla na import pohonných hmot. Rusko sice zůstává jedním z největších těžařů ropy na světě, vážné výpadky však způsobily neustálé ukrajinské útoky na rafinerie. S problémy se ale potýká i celá ruská ekonomika. Schodek plánovaný na příští rok je rekordně vysoký a vláda zvedá daně a škrtá sociální výdaje na úkor těch vojenských.

Stále více polských měst zavádí zákaz nočního prodeje alkoholu v obchodech či na čerpacích stanicích. Jako poslední se přidala Vratislav, v nadcházejících týdnech stejné opatření v centru vyzkouší také Varšava. Samosprávy argumentují například rušením nočního klidu, přílišnou konzumací návykových látek nebo vysokou kriminalitou. Večer mezi desátou a jedenáctou hodinou je prodej alkoholu nejintenzivnější – tvoří přes osmnáct procent všech nákupů ve večerkách a na čerpacích stanicích. Poláci se alkoholu nevyhýbají, jen za loňský rok v průměru nakoupili šestnáct a půl milionu lahví a plechovek piva denně. Pro státní kasu to ale znamená i roční výdaje v přepočtu přes bilion korun.

Rusko se po sérii ukrajinských útoků na rafinerie potýká s nedostatkem paliva. I podle oficiálních médií je v zemi kritická situace, na čerpacích stanicích se tvoří dlouhé fronty, v řadě oblastí platí omezení prodeje a některé benzinové pumpy jsou zcela na suchu. Ukrajinské drony řadu rafinerií vyřadily z provozu nebo omezily jejich kapacitu. Místní úřady se připravují na dovoz pohonných hmot z Asie, píše Moscow Times.

Více než čtvrt roku se do tuzemska nemohou dovážet paliva vyráběná z ruské ropy. Výjimka skončila v červnu. Řidiči by tak měli jezdit jen na benzín a naftu, které jsou zpracované z jiné ropy. Tedy na pohonné hmoty, které vyrábí tuzemské rafinerie nebo se dováží ze zahraničí. Právě jejich import z ostatních trhů roste.

V Hustopečích na Břeclavsku unikla z firemního areálu nafta do potoka Štinkovka. Hasiči se ji od úterý snaží zastavit. Povodí Moravy nainstalovalo nornou stěnu na přečerpávací stanici u Novomlýnských nádrží, aby se látka nedostala do tamních lagun. Podobné opatření kvůli ochraně rybníka přijala i obec Šakvice. Případem se zabývá hustopečský odbor životního prostředí.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) půjčí litvínovské rafinérii Orlen Unipetrol 50 tisíc metrů krychlových motorové nafty. Rozhodla o tom vláda. Informaci potvrdil i předseda SSHR Pavel Švagr. Důvodem je dle mluvčího Orlenu Pavla Kaidla poškození etylenové jednotky, které způsobil rozsáhlý výpadek proudu v části Česka na začátku července. Výroba ostatních pohonných hmot je dostatečná, dodal Kaidl. Orlen v tuzemsku provozuje nejhustší síť čerpacích stanic.

Pohonné hmoty v tuzemsku v uplynulém týdnu zlevnily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 34,01 koruny, před týdnem byl o třináct haléřů dražší. Nafta zlevnila o 33 haléřů na litru, za litr teď řidiči dají průměrně 32,98 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Výbuch na jedné z čerpacích stanic v hustě obydlené čtvrti Prenestino na východě Říma si v pátek vyžádal 45 zraněných, informovala agentura ANSA, podle které jsou mezi zraněnými i hasiči, zdravotníci a policisté. Zdravotní stav šesti lidí je vážný, ale jejich životy ohroženy nejsou.

Ukrajina podnikla v noci na středu rozsáhlý dronový útok na ruská ropná a energetická zařízení, vyplývá z vyjádření ruských představitelů a tamních i ukrajinských médií. Ruské ministerstvo obrany hlásí sestřelení 104 bezpilotních letounů nad devíti ruskými regiony. Požár vypukl v ropné rafinerii ve městě Kstovo v Nižněnovgorodské oblasti. Rusové v úterý večer a v noci na středu útočili na Ukrajinu, v Mykolajivu zabila jejich raketa dva lidi a sestřelené drony dopadly v Kyjevě.