Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 1,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od 8. dubna.
Ceny paliv od začátku března zvyšuje konflikt na Blízkém východě. Nejprodávanější benzin Natural 95 se v úterý podle dat společnosti CCS prodával v průměru za 41,60 koruny za litr a nafta za 48,33 koruny za litr. Proti konci února je průměrná cena benzinu přibližně o osm korun vyšší a dieselu zhruba o patnáct korun.
O výši marží obchodníků s pohonnými hmotami jednal premiér Babiš v pondělí a ve středu se zástupci firem MOL, OMV, Shell, EuroOil a Orlen, které patří k největším distributorům paliv v tuzemsku. Premiér představil pohled vlády, podle níž marže v některých případech neúměrně rostou. Výsledky středeční schůzky Babiš ani firmy podrobněji nekomentovali.
Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu ve středečním prohlášení varovala, že administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb.
Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil si myslí, že stát by měl zavádět cílená opatření, a nikoliv plošná opatření. „Já vím, že tohle lidé možná neuslyší rádi, ale naše pohonné hmoty vůči našim mzdám teď nijak skandálně drahé nejsou,“ sdělil s tím, že v novodobé historii byl v tuzemsku benzin 93 procent času dražší oproti mzdám, než je tomu nyní. Může se ale podle něho stát, že kvůli rychlému růstu cen budou zasaženy nízkopříjmové skupiny obyvatel. „Tam je nějaký prostor pro zásah,“ míní.
Rostoucí ceny řeší i sousední země. Polsko u pohonných hmot zavedlo cenové stropy a snížilo u nich spotřební daň i DPH. Na regulaci cen se dohodla také rakouská vláda. Kroky proti rychlému zdražování dělá i Německo.
