Vláda Andreje Babiše

Kabinet Andreje Babiše (ANO) složený z ANO, SPD a Motoristů vládne sto dní. Za tu dobu stihl prosadit státní rozpočet na letošní rok i řadu personálních změn. Musel se ale rovněž vypořádat s opozičním pokusem o vyslovení nedůvěry, spory některých koaličních představitelů s prezidentem Petrem Pavlem i s komplikacemi způsobenými americko-izraelským útokem na Írán. Jak dosavadní práci kabinetu hodnotí politici a experti?

Hosté Událostí, komentářů probrali nově schválený legislativní plán vlády Andreje Babiše (ANO), demonstraci na Letné a ekonomické dopady války na Blízkém východě. Pozvání přijali senátor Róbert Šlachta (Přísaha) a exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Tato krize je dlouhodobá. Vláda by měla říct, co se stane, pokud ceny benzinu narostou až na 50 korun za litr. Veřejnost by měla vědět, co bude následovat,“ řekl Výborný. Šlachta zdůraznil, že kvůli současnému schodku státního rozpočtu je nutné, aby kabinet byl v přístupu ke snižování spotřební daně u pohonných hmot obezřetný. Hosté se shodli, že by měl stát zasáhnout například tím, že na státních čerpacích stanicích srazí z cen marži. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Kabinet jmenoval novým zmocněncem pro digitalizaci náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Nahradil poslance Roberta Králíčka (ANO), který rezignoval. Rovněž schválil legislativní plány na zbytek roku a výhled na další roky, řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Vláda se zabývala i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Stát podle Havlíčka zvýší kontrolu zabezpečení 428 společností, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní.

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.

Hosté Událostí, komentářů probrali návrh rozpočtu pro ministerstvo obrany. „Rozpočet na obranu se navýšil o 20 miliard oproti roku 2025. (...) Ministerstvo obrany v rámci finančního výhledu soustředí finance například do sekce náborů vojáků, protože stroje samotné nám obranyschopnost nezajistí,“ řekl místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) se výrazně škrtly peníze pro armádu. „Minulé projekty sice běží dál, ale nové nevznikají. Například peníze chybí na protidronovou obranu, kterou měla vláda v programovém prohlášení,“ podotkl. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.

Koaliční poslanci připravují zákon pro registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z konce února hrozí pokutami až patnáct milionů korun či do deseti procent z příjmů nebo obratu. Podle opozičních Pirátů jde o útok na neziskové organizace a kopii ruského zákona. Další opoziční strany volají po zastavení přípravy návrhu. Zástupci neziskových organizací míní, že by zákon vedl k omezení nevládního sektoru.

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.

Státní rozpočet byl na konci února ve schodku 16,9 miliardy korun po lednovém přebytku 32,4 miliardy korun. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Saldo bylo nejlepší od roku 2018, výsledek ale ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezuje státní výdaje. Loni byl únorový schodek rozpočtu 68,6 miliardy korun.

Vedení armády se v úterý sešlo na pravidelném velitelském shromáždění v Praze k vyhodnocení priorit rozvoje a hlavních úkolů loňského roku. Zahájili ho náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který se akce ve funkci účastní poprvé. Oba mluvili o problémech, se kterými se česká armáda potýká. Řehka zdůraznil důležitost spolehlivého financování a upozornil, že armáda zaostává za požadovanými schopnostmi o šest až deset let.

Novým ministrem životního prostředí se stal Igor Červený (Motoristé). Hosté Událostí, komentářů probrali priority ministerstva a zaměřili se zejména na financování národních parků. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro životní prostředí Matěje Gregora (Motoristé) je státní rozpočet v dezolátním stavu, proto je potřeba šetřit na všech frontách. „Žádné škrty v rozpočtu národních parků nehrozí. Jen chceme využít jejich finanční rezervy do státního rozpočtu,“ vysvětluje Gregor. Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se tohoto zásahu obává. Podle exministra by to parky krátkodobě bez finančních rezerv možná zvládly, ale problém dle něj je, že to vláda navrhuje i ve střednědobém horizontu. „Každý další rok navrhujete další snížení rozpočtu národních parků. To je vyhladovění. Je to reálné ohrožení fungování národních parků,“ varuje Hladík. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Kandidát na ministra životního prostředí Igor Červený (Motoristé) nechtěl konkretizovat témata schůzky s prezidentem Petrem Pavlem, jednání podle něj proběhlo v přátelské atmosféře. Pavlovi zodpověděl dotazy, řekl. Hrad odpoledne uvedl, že hlava státu s kandidátem řešila přístup Česka k ochraně přírody, vody a půdy i tematiku klimatické změny. Pavel Červeného v pondělí jmenuje ministrem. Nepojí se s ním kontroverze jako s poslancem Filipem Turkem (za Motoristy), dodal dříve prezident.

Hosté Událostí, komentářů debatovali o aktuální situaci na ministerstvu životního prostředí. Motoristé už netrvají na nominaci Filipa Turka (za Motoristy) a nově navrhují poslance Igora Červeného. Dále hosté probrali priority kabinetu uvedené v nové hospodářské strategii vlády. „Ve strategii apelujeme na soukromý sektor. (…) Chceme zajistit podnikatelům různé jistoty a stabilní prostředí,“ uvedl místopředseda výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Podle odborového předáka Josefa Středuly bude zásadní převést vládní vize do praxe a zaměřit se zejména na dostupnost bydlení.

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.

Vláda Andreje Babiše (ANO) na svém pondělním zasedání rozhodla o tom, že nástupcem Dany Drábové v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) bude dosavadní ředitel sekce jaderné bezpečnosti SÚJB Štěpán Kochánek. Podle usnesení bude sedmačtyřicetiletý Kochánek funkci zastávat od 18. února, mandát je pětiletý. Po úmrtí Drábové, která zemřela vloni počátkem října ve věku 64 let, řídil úřad dosavadní ředitel sekce pro řízení a technickou podporu Michal Merxbauer.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o státním rozpočtu a zrušení NERVu. Probrali také témata související s probíhající zimní olympiádou. Dále diskutovali o rozepři mezi některými umělci a ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy). Tématem také byl možný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Hosté také reagovali na aktuální situaci ohledně oznámení nového kandidáta Motoristů na ministra životního prostředí, který bude zveřejněn v pondělí. Debaty moderované Janou Fabianovou se účastnili komentátor Lidových novin Petr Kamberský, kajakář Vavřinec Hradílek, redaktorka Deníku N Markéta Boubínová, komička a kurátorka Tereza Bonaventurová a ekonom Lukáš Kovanda.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje otázku, zda se stane Filip Turek (za Motoristy) ministrem životního prostředí, za uzavřenou. Prezident Petr Pavel ho totiž nejmenuje. Šéf Motoristů Petr Macinka však jiné jméno nenabídne. „Jméno Filipa Turka bylo navrženo, jiné jméno nepadlo, pan premiér uvedl, že nechává naprosto volný prostor, je to věcí dalšího jednání koaliční rady,“ uvedla v debatě čtveřice poslanců v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským Renata Vesecká (za Motoristy). „Respektuji to, že Filip Turek je výraznou osobou Motoristů, (…) logicky vnímám to, že na něm trvají,“ sdělil Patrik Nacher (ANO). Podle Toma Philippa (KDU-ČSL) téma jmenování Turka jen tak opuštěno nebude. Naznačuje to dle něj Macinkův projev ve sněmovně. Ten Lenka Martínková Španihelová (Piráti) označila za nepřijatelný.

Poslanci ve středu večer hlasovali o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kabinet snaze opozice odolal. V debatě během dne převažovaly opoziční výtky nejen k vyostření sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, ale také třeba k navrženému schodkovému rozpočtu. Opozice kritizovala, že během úterý na jednání chyběl přímo šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka, ve středu odpoledne na schůzi dorazil poté, co mu počasí znemožnilo cestu do USA.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že s prezidentem Petrem Pavlem bude jednat o zahraniční politice sám. Koordinační schůzky ústavních činitelů na Hradě se podle něj neosvědčily. Babiš ve středu také řekl, že prezident Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí nikdy nejmenuje. Hrad později uvedl, že prezident je připraven jmenovat nového šéfa resortu a čeká na návrh Babiše. Podle Hradu se Pavel s premiérem shodli také na tom, že ministerstvo zahraničí nemůže hlavu státu ignorovat. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) míní, že Pavel nejmenoval Turka kvůli subjektivnímu hodnotovému soudu.

Poslanci jednají o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Tématu se věnovala debata v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Šéfka senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová nevidí důvod k vyslovení nedůvěry a vyzývá ke smíření. Podle členky senátního ústavně-právního výboru Miroslavy Němcové (ODS) vláda překročila určité meze včetně dehonestace prezidenta Petra Pavla. Aktuální situace pramení ze střetu mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a prezidentem. „Hlavní aktéři sporu nejsou zkušení politici. Exprezidenti Miloš Zeman nebo Václav Klaus by nevolili takovouto emocionální reakci,“ míní členka senátního ústavně-právního výboru Daniela Kovářová (nezávislá). Šéf senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.) volá po dialogu a vyčítá prezidentovi, že hned po začátku sporu odletěl na dovolenou.

Sněmovna v úterý začala jednat o návrhu pětice opozičních stran na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Opozice vyvolala schůzi po vyostření konfliktu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem. V úvodu schůze vystoupil předseda ODS Martin Kupka, který kabinet kritizoval. Premiér Babiš se ve svém projevu následně naopak ostře vyjadřoval směrem k opozici. Kolem 21. hodiny se sněmovna dostala k rozpravě. Jednání bylo ve 23 hodin přerušeno a pokračovat bude ve středu od 9 hodin.