Ústavní soud rozhodl, že část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s českým ústavním pořádkem. Nález brání dokončení ratifikace, řekl předseda soudu Josef Baxa. Problematickými body smlouvy jsou podle ÚS zpovědní tajemství a přístup k církevním archivům, ve zbytku je dokument v pořádku. Návrh na posouzení takzvaného konkordátu podala skupina senátorů, pochybnost vyjádřil i prezident Petr Pavel, jehož podpis chybí k ratifikaci. Naopak někdejší vláda Petra Fialy (ODS) smlouvu hájila, stejně jako Česká biskupská konference.
Smlouva uvádí, že „Česká republika uznává zpovědní tajemství“, a to bez dalšího upřesnění. Podle ÚS tak poskytuje katolické církvi privilegovanou a bezvýjimečnou ochranu zpovědního tajemství, zatímco u jiných církví je ochrana obdobných práv limitovaná, stejně jako v případě advokátní mlčenlivosti.
Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví, ovšem za podmínek, které si samy stanoví. Dostávají tak silný nástroj, jak své dokumenty či archiválie nezpřístupnit, uvedl soud.
V obou oblastech by katolická církev měla vlastní právní režim a privilegované postavení. „Konkordátní smlouva tak zakládá neodůvodněnou nerovnost založenou výhradně na kritériu náboženství, nerovnost, která má ústavní rozměr a porušuje náboženskou neutralitu státu,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.
Láska: Pokud vláda chce dál smlouvu s Vatikánem, měla by začít nanovo
Pokud nová vláda bude chtít pokračovat v přípravě smlouvy s Vatikánem, měla by podle senátora Václava Lásky (SEN 21) začít úplně nanovo. Láska, který návrh k soudu podal, řekl, že v podrobném nálezu dal ÚS kritikům za pravdu i v řadě dalších připomínek, které je třeba v debatě zohlednit, například co se týče omezení možnosti státu měnit vnitřní právo. Celý nález zatím senátor neprostudoval.
Láska zároveň netuší, jak se kabinet Andreje Babiše (ANO) k věci postaví, smlouvu totiž připravila minulá vláda. Podání k ÚS připravoval spolu s pirátskou senátorkou Adélou Šípovou, podepsalo ho sedmnáct členů horní parlamentní komory, což je minimální nutný počet. Pochybnosti měl také prezident Petr Pavel.
Advokát senátorů Pavel Uhl nález přivítal a ocenil, že se soud jejich pochybnostmi důkladně zabýval. „Nenazval bych to výhrou, ale poznáním,“ řekl Uhl.
Poslankyně STAN Barbora Urbanová, která ve sněmovně neúspěšně navrhovala předběžnou kontrolu ústavnosti smlouvy, doufá, že rozhodnutí soudu bude pro zákonodárce ponaučením. „Dejme si pro příště víc záležet na tom, abychom při rozhodování a hlasování stáli na straně lidí,“ upozornila. Debata zákonodárců podle ní postrádala racionalitu a věcnost. „Moje svědomí je ale čisté, o racionální přístup jsem se snažila maximálně. Je také důležité si uvědomit, že tehdejší hlasování nebylo otázkou koalice či opozice, ale spíše hlubokého ideologického přesvědčení napříč stranami,“ míní.
Je to škoda, říká expremiér Fiala
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který smlouvu v roce 2024 podepsal, rozhodnutí ÚS respektuje. Je to ale škoda, řekl. Za přípravou dohody podle Fialy stálo velké úsilí a celé týmy právníků a diplomatů pracovaly na tom, aby smlouva dobře sloužila české společnosti.
Česká biskupská konference s rozhodnutím nesouhlasí, ale rovněž ho respektuje. „Česká biskupská konference toto rozhodnutí bere na vědomí a respektuje úlohu Ústavního soudu jako toho, kdo podává konečný výklad ústavy a ústavních zákonů,“ uvedla mluvčí Monika Klimentová. „Přestože s jeho právním názorem v této věci nesouhlasíme, přijímáme nález Ústavního soudu jako závazný,“ doplnila.
Pražský arcibiskup Jan Graubner sdělil, že ho výrok soudu překvapil. Text bude nyní studovat, dodal.
Vyhlášení nálezu sledoval také Jan Rozek, jenž se zasazuje o práva obětí zneužívání v církvi. Přivítal zvláště část rozhodnutí, která se týká zpovědního tajemství. „Církvi tady nikdo neubližuje, tak nemusí mít žádná zvláštní práva,“ míní Rozek.
Soudci se problematikou zabývali přes rok. Původního soudce zpravodaje Milana Hulmáka nahradil Kühn. Čtyři soudci – kromě Hulmáka ještě Dita Řepková, Michal Bartoň a Tomáš Langášek – uplatnili k výslednému nálezu odlišné stanovisko. Smlouva podle nich měla před soudem obstát. Z rozhodování u ÚS byl vyloučen soudce Martin Smolek. Důvodem je to, že ve své předchozí funkci na ministerstvu zahraničí vyjednával o smlouvě za českou stranu.
O souladu mezinárodních smluv rozhoduje Ústavní soud výjimečně, v minulosti vedl dvě řízení, která se týkala Lisabonské smlouvy. Tehdy rozhodl, že smlouva, která reformovala unijní instituce a rozhodovací mechanismy, ústavnímu pořádku neodporuje. Kühn i Baxa ve středu uvedli, že rozhodování o konkordátu bylo v mnohém nové a složité. Soud podle Baxy o smlouvě diskutoval na pěti neveřejných poradách pléna.
