Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery na Írán, kde jsou již blízko splnění svých strategických cílů. V prvním televizním projevu adresovaném Američanům během více než měsíc trvající války to uvedl prezident Donald Trump, podle něhož již Írán nepředstavuje hrozbu. Teherán chce ve válce pokračovat až do úplné porážky a ponížení nepřátel, sdělil mluvčí velitelství íránských ozbrojených sil Ebráhím Zolfakarí.
„S potěšením mohu říci, že se naše stěžejní cíle blíží splnění... Tu práci dokončíme a dokončíme ji velmi rychle,“ řekl Trump v očekávaném projevu v hlavním vysílacím čase amerických televizí (ve středu ve 21:00 washingtonského času).
Podpora Američanů pro válku v době rostoucích cen pohonných hmot klesá a většina by si podle průzkumů přála její ukončení. Trump prohlásil, že se podařilo zdecimovat íránské námořnictvo i protivzdušnou obranu, o konkrétních cílech pro „extrémně tvrdé údery“ v následujících dvou až třech týdnech však nemluvil.
Podle Zolfakarího jsou informace USA a Izraele ohledně íránských vojenských kapacit „neúplné“. Tyto země by podle něj neměly doufat v to, že zničily centra vyrábějící balistické střely a drony či systémy protivzdušné obrany.
Izraelská armáda na konci března oznámila, že od počátku války bylo zničeno 70 procent íránských zařízení pro odpalování balistických střel. Podle analytiků Teherán vysílá na Izrael a země Perského zálivu v průměru třicet balistických střel denně.
Írán stále kontroluje obohacený uran, tvrdí Trump
Za klíčový účel války stejně jako dosud Trump označoval zničení íránského jaderného programu, který již podle něho USA s Izraelem ochromily. Podle dostupných informací však Írán stále kontroluje několik stovek kilogramů obohaceného uranu, který může být využit k výrobě jaderné zbraně.
USA a Izrael napadly Írán v poslední únorový den rozsáhlými vzdušnými útoky. Válka se rozrostla v širší regionální konflikt a má dopady na ceny ropy na mezinárodních trzích a také na cestovní ruch a leteckou dopravu v oblasti.
Trump: Hormuzský průliv není pro USA důležitý
Trump ve středu v souvislosti s neochotou amerických spojenců pomoci s válkou hovořil o možnosti, že by USA opustily Severoatlantickou alianci. V projevu NATO přímo nezmínil, vyzval však další země, aby se postaraly o zabezpečení dopravy v Hormuzském průlivu, který pro Spojené státy podle něho není důležitý.
„Země, které získávají ropu z Hormuzského průlivu, by se o tuto cestu měly postarat,“ prohlásil americký prezident. O několik minut později k tomu řekl, že se průliv otevře přirozenou cestou, až skončí boje. Část evropských spojenců USA hovoří o tom, že se chce podílet na zajišťování přepravy průlivem po skončení války.
Trump podrobněji nehovořil ani o možných jednáních s Íránem, o která podle jeho dřívějších vyjádření Teherán velmi stojí, což íránská diplomacie odmítla. Pouze krátce zmínil, že jednání probíhají.
Nastat může mnoho scénářů, míní Černohorský
„Projev amerického prezidenta byl sumář tvrzení o postupu USA ve válce v Íránu. Trump zopakoval a shrnul informace, které médiím sdělil již dříve,“ uvedl ve vysílání ČT politolog Martin Jirušek. Podle politického geografa Vladimíra Baara jsou Trumpovy projevy nepředvídatelné a v konečném efektu nic nového nepřinášejí. „Kdyby ho nedělal, tak možná i lépe,“ poznamenal expert k rostoucím cenám ropy.
„V projevu nezaznělo v zásadě nic nového. Přednesl obhajobu svého rozhodnutí. Je zajímavé, že takto relativně detailní a nějak koherentní ospravedlnění vojenské akce nepřednesl před měsícem,“ poznamenal amerikanista Jakub Lepš (TOP 09).
Další vývoj je podle komentátorů nejasný. „Nastat může po třech týdnech mnoho scénářů. USA mohou například konflikt v Íránu opustit, nebo naopak může dojít k eskalaci a nasazení pozemních jednotek,“ sdělil zpravodaj ČT v USA Václav Černohorský.
„Znamená to to, že íránská hrozba neustává, že státy Perského zálivu se budou dál obávat toho, jak válka dopadne a zda dopadne tak, že íránská hrozba bude alespoň na nějaký čas zažehnána,“ hodnotí vývoj zpravodaj ČT v Turecku Andreas Papadopulos.
Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka je rozdíl mezi tvrdým postojem Izraele a přístupem zemí jako Saúdská Arábie, Emiráty, Katar a Bahrajn, které pořád počítají s variantou appeasementu nebo kompromisní dohody s Íránem. „Írán se zaměřuje na zpřetrhání těchto vazeb s USA. V případě odporu Teheránu vůči Izraeli je to odpor existenční, ideologický,“ upozornil Borek.
Rozporuplná hodnocení ze strany médií
Podle prvních hodnocení komentátorů amerických médií bylo hlavním cílem projevu ujistit Američany o smysluplnosti íránské mise. Konflikt totiž v době rostoucích cen ropy a obav o další dopady na ekonomiku podle průzkumů ztrácí podporu.
Jednalo se o Trumpův doposud nejpřímější pokus válku americkému národu prodat, míní list The Wall Street Journal. Stanice CNN projev označila za doposud nejsouvislejší vysvětlení toho, proč USA do konfliktu šly. Jeho argumenty by však podle ní měly větší efekt na začátku amerických útoků. Prezidentovy protichůdné výroky o měnících se cílech mohly v následujících týdnech oslabit jeho nyní jasněji formulované odůvodnění války, míní CNN.
Podle deníku New York Times však prezident, stejně jako po celou dobu války, neposkytl jasnou strategii pro ukončení konfliktu a v jeho nejednoznačných a protichůdných prohlášeních se střídaly náznaky vůle k diplomacii s hrozbami eskalace útoků.
V téměř dvacetiminutové řeči šéf Bílého domu podle britské stanice BBC opakoval to, co už o konfliktu uvádí řadu dní. Obsah se podle BBC příliš nelišil od jeho příspěvků na sociální síti Truth Social za poslední týden.
Podle časopisu The Atlantic by Trump udělal lépe, kdyby k národu nepromluvil, jelikož se mu americkou misi na Blízkém východě nepodařilo dostatečně vysvětlit. „Jeho projev nepůsobil jako válečná řeč, ale spíše jako nesourodá směsice stížností, vychloubání a přehánění (spolu s několika naprostými lžemi) přednesená mužem, který vypadal a zněl unaveně,“ píše The Atlantic.
