Poslanecká sněmovna v úterý zahájila svou 13. schůzi. V jejím úvodu složil slib nový poslanec SPD Josef Nerušil. Několik dalších hodin poté vyplnila vystoupení poslanců s návrhy na změny pořadu schůze. Ten dolní komora schválila až krátce po devatenácté hodině. Poslanci pak v úterý večer schválili možnost důchodců ukončit penzijní spoření bez sankcí a větší ochranu spotřebitelů. Sněmovna také schválila unijní legislativu o mezinárodní justiční spolupráci a povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.
Nerušil v klubu SPD nahrazuje Markétu Šichtařovou (Svobodní), která na poslanecký mandát rezignovala. Nový člen dolní komory je předsedou pražské organizace SPD a městským zastupitelem.
Jde o pátou výměnu v poslaneckých lavicích v tomto volebním období. Už po loňských říjnových volbách se mandátu vzdala trojice politiků, kteří dali přednost krajské či komunální politice. V úvodu listopadové ustavující schůze oznámili z těchto důvodů rezignaci Richard Brabec, Petr Kubis a Roman Zarzycký (všichni ANO). Následující den složili slib jejich náhradníci Jana Demjanová, Jiří Penc a Vlastimil Hebr (všichni ANO). Pirátka Šárka Kučerová oznámila už těsně po volbách, že se mandátu vzdá z osobních důvodů. V polovině listopadu složil slib pirátský náhradník Martin Šmída.
Po složení poslaneckého slibu začali vystupovat zákonodárci s návrhy na změny pořadu schůze. Jako první ovšem vystoupil ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), který poslance informoval o pátečním žhářském útoku v Pardubicích a krocích, které v reakci na událost činí jeho resort a bezpečnostní složky.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá následně mimo jiné navrhla, aby zákonodárci v úterý mohli jednat i po 21. hodině, což dolní komora schválila. Koalice chce totiž probrat mimo jiné zmrazení platů politiků do roku 2030 na současné výši.
Změny v pořadu schůze navrhla i opozice
Následně se ke slovu dostali představitelé opozice. Ti mimo jiné chtěli, aby se dolní komora na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas pro některé skupiny obyvatel. Projednání tohoto bodu za opozici navrhl předseda Starostů Vít Rakušan. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) ovšem návrh ještě není hotov.
„Vy chcete zestátnit média veřejné služby. Tohle je zlovůle a libovůle vládní garnitury, tohle je arogance moci v přímém přenosu,“ kritizoval koaliční snahy Rakušan. Poukázal na to, že záměr nebyl s oběma médii veřejné služby probrán, stejně jako úmysl zrušit poplatky do budoucna úplně. Avizoval, že opozice udělá všechno pro to, aby koalice tento projekt neuskutečnila.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib chtěl probrat nejasné informace ohledně přípravy zákona o zahraničních vazbách neziskových organizací. Reagoval tak na rozdílná tvrzení zástupců ANO. Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil přípravu zákona zaměřeného na kontrolu financování neziskových organizací se zaměřením na politiku, ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) v pondělí sdělil, že zákon nechystá ani jeho úřad, ani vláda.
Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová navrhovala, aby sněmovna přednostně projednala návrh Pirátů, kteří chtějí prosadit zvýšení slevy na dani z příjmů v případě, že ceny pohonných hmot přesáhnou cenu padesát korun za litr.
Lidovecký předseda Marek Výborný chtěl debatovat o koaličních změnách služebního zákona. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš, který poukazoval na snižování výdajů na armádu ve prospěch dopravy, se zase chtěl od vlády dozvědět, „jak přesně zvýší obranyschopnost státu trať na Karlštejn“.
Pořad schůze nakonec sněmovna schválila až krátce po 19. hodině, tedy po více než pěti hodinách od zahájení jednání. Opozici se nepodařilo prosadit žádné z 35 navrhovaných doplnění nebo změn. Vojtěch Krňanský (Motoristé) do programu naopak prosadil debatu o příjmech předsedy Pirátů Hřiba. Pražský zastupitel Hřib předloni pobíral několik měsíců neoprávněně odměny z firmy Pražská Energetika Holding, kde byl členem představenstva společnosti. Předseda Pirátů se hájil tím, že odměny v celkové výši 178 tisíc korun považoval za přeplatek za energie.
Bezsankční ukončení penzijního spoření pro seniory
Sněmovna v úvodním kole podpořila novelu vládní koalice, aby důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření, ho mohli bez sankce ukončit. Důchodci, kteří od spoření předčasně odstoupili a přišli o státní podporu či vlastní peníze, mají získat kompenzaci. Koalice původně navrhovala, aby sněmovna schválila předlohu zrychleně již v prvním čtení. Tento postup ale vetovaly opoziční kluby TOP 09, ODS a KDU-ČSL.
Předloha reaguje na změnu, kdy stát přestal od poloviny roku 2024 starobním důchodcům vyplácet příspěvky k penzijnímu spoření. Toto opatření bylo součástí balíčku na konsolidaci veřejných financí, který přijala bývalá vláda Petra Fialy (ODS) a který parlament schválil v roce 2023. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že starobní důchodci tehdy nedostali možnost ze systému bez sankce odejít. Buďto museli dál spořit, ale bez příspěvku státu, nebo spoření ukončit, ale přišli již o připsané státní příspěvky, případně i o své vlastní peníze, popsala. „Tuto situaci tímto návrhem chceme napravit,“ dodala ministryně. Ministerstvo financí v minulosti argumentovalo tím, že účelem příspěvku je motivovat lidi k tvorbě úspor pro důchodový věk.
Nacher poznamenal, že politici se sice můžou rozhodnout změnit podmínky něčeho, co garantuje stát, ale nemá se to dělat retroaktivně u již existujících smluv. „Vy jste tam ty lidi prostě zamkli,“ řekl. Je podle něj nepřijatelné změnit podmínky a zároveň neumožnit klientům, aby mohli odejít.
K vetu zrychleného schvalování se ale nepřipojil klub STAN ani Piráti. „Pokud se stát rozhodl změnit pravidla hry, tak bylo nezbytné udělat to fér, a domnívám se, že to opatření, které je navrženo v novele, je v pořádku,“ řekla poslankyně STAN Lucie Sedmihradská.
Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob uvedl, že změna měla racionální cíl. Stát podle něj nemá dotovat spoření lidem, kteří již pobírají starobní důchod. Projednávaná předloha podle něj neřeší špatný cíl, ale nedokonalou realizaci. Chce podat pozměňovací návrh, aby se kompenzace týkala výhradně těch důchodců, kteří v systému zůstali, a nikoli těch, kteří z něho vystoupili a byli si vědomi následků.
Projednávaná novela proto předpokládá, že klienti, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním spoření před koncem roku 2023 a je jim již přiznán starobní důchod, budou moct spoření ukončit bez sankce i bez splnění pětileté minimální doby spoření. Podle ministerstva financí je takových klientů zhruba 150 tisíc.
Návrh rovněž umožní důchodcům, kteří předčasně ukončili penzijní spoření a přišli kvůli tomu o státní příspěvky nebo i o vlastní vložené prostředky, aby požádali o vrácení ušlých peněz. Týká se to zhruba šestnácti tisíc lidí. Náklady na státní rozpočet podle dřívějšího vyjádření ministryně financí budou zhruba šedesát milionů korun.
Hnutí ANO napadlo v minulém volebním období zrušení státního příspěvku k penzijnímu spoření pro spořící důchodce u Ústavního soudu, ale neuspělo. Ministryně v úterý také řekla před poslanci, že nejpozději do konce června předloží připravovaný návrh na zatraktivnění třetího důchodového pilíře. Jedním z hlavních bodů má být snížení poplatků, které klienti platí fondům. „Není to normální, jaké jsou tady poplatky,“ poznamenala.
Na programu schůze jsou vedle novely o doplňkovém penzijním spoření i další předlohy v úvodním kole. Týkají se zejména převádění evropské legislativy do českého práva.
Větší ochrana spotřebitelů
Spotřebitelé by měli být víc chráněni při sjednávání finančních služeb na dálku, typicky po internetu, po telefonu nebo prostřednictvím aplikací. Ochranu jim má přinést předloha, kterou sněmovna podpořila v úvodním kole. Mění několik zákonů a převádí do českého zákona pravidla evropské směrnice o smlouvách o finančních službách uzavřených na dálku (DMFS). Návrh rozšiřuje informační povinnosti poskytovatelů, posiluje právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy a stanovuje požadavky na srozumitelnou prezentaci podmínek finanční služby. Vláda navrhla účinnost na letošní 19. červen.
Jednou z novinek bude například takzvané tlačítko pro odstoupení od smlouvy, které má tento krok spotřebitelům výrazně usnadnit u smluv sjednaných on-line. Podle Schillerové jde zřejmě o nejviditelnější prvek přebírané směrnice. Týkat se bude i e-shopů. Ujistila, že návrh je čistou transpozicí evropské směrnice a neobsahuje žádnou národní právní úpravu navíc.
„Toto tlačítko se uplatní, jak vyplývá z evropské předlohy, na všechny spotřebitelské smlouvy sjednané v on-line prostředí, tedy nejen na smlouvy o finančních službách,“ uvedlo již dříve ministerstvo financí. Tlačítko pro odstoupení bude muset být jasně a čitelně označeno slovy „zde odstoupit od smlouvy“ nebo jinou obdobnou formulací. Další povinností bude, aby ho spotřebitel snadno našel. „Cílem této úpravy je umožnit spotřebiteli odstoupit od smlouvy stejně snadno, jako ji uzavřel,“ popisuje důvodová zpráva. Podnikatel bude muset bez zbytečného odkladu potvrdit, že odstoupení od smlouvy přijal.
Poskytovatelé finančních služeb dostanou povinnost zajistit, aby jejich webové stránky a aplikace byly přehledné, pravdivé a neomezovaly schopnost zákazníků svobodně se rozhodovat. Směrnice s tím počítá kvůli klamavým nebo manipulativním praktikám v on-line rozhraních, takzvaným dark patterns.
Směrnice DMFS má podle ministerstva financí fungovat jako takzvaná záchranná síť u finančních služeb sjednávaných na dálku, kde neexistuje vlastní regulace, nebo jsou z předpisů přímo vyloučené. Jde například o některé spořicí a vkladové produkty, krátkodobá neživotní pojištění, doplňkové penzijní spoření, některá kryptoaktiva nebo nově vznikající služby v oblasti finančních inovací.
Snazší získávání elektronických důkazů
Policie a justiční orgány patrně získají snazší a rychlejší přístup k elektronickým důkazům, které se nacházejí v jiném státu. Předpokládá to novela o mezinárodní justiční spolupráci, kterou podpořila sněmovna. Předloha převádí do českého právního řádu unijní legislativu. Dolní komoře ji předložila Fialova vláda ještě před sněmovními volbami a následně i po nich. Novelu teď posoudí ústavně-právní výbor.
Evropský balíček o elektronických důkazech tvoří mimo jiné nařízení o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení. Jeho součástí je rovněž směrnice, která stanoví pravidla pro určování provozoven a jmenování zástupců za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení.
Elektronickými důkazy mohou být například e-maily, zprávy na sociálních sítích, údaje z různých aplikací nebo dokumenty uložené v cloudu. Dosavadní právní rámec je podle zdůvodnění založený na vzájemné právní pomoci, která je pomalá a komplikovaná, zatímco elektronické důkazy je kvůli jejich dočasné povaze potřeba zajistit co nejrychleji.
EU proto přistoupila podle důvodové zprávy k vytvoření jednotného rámce pro přímou spolupráci s přeshraničními poskytovateli služeb při získávání elektronických důkazů. Nařízení se vztahuje jen na elektronické důkazy uložené poskytovatelem služeb v době obdržení evropského vydávacího příkazu nebo evropského uchovávacího příkazu. Předpokládá, že orgány a poskytovatelé služeb si budou zasílat osvědčení, příkazy a další informace prostřednictvím informačního systému, který umožní rychlou, přímou, spolehlivou a bezpečnou přeshraniční elektronickou výměnu potřebných informací.
Povinnost pro výrobce zdravotnických prostředků hlásit výpadky
Výrobci zdravotnických a diagnostických prostředků zřejmě budou muset hlásit výpadky dodávek do Česka podobně, jako to dělají výrobci léků. Předpokládá to vládní novela, kterou schválila sněmovna zrychleně už v úvodním kole. Za nedodržení zákona jim bude hrozit pokuta až patnáct milionů korun.
Zdravotní pojišťovny dávají na zdravotnické prostředky miliardy korun ročně, velkou část z nich ze svých rozpočtů nakupují také nemocnice nebo ordinace. Část získávají pacienti na poukaz předepsaný lékařem.
Pokud výrobci předpokládají přerušení nebo ukončení dodávek prostředků, jejichž výpadek může přinést vážnou újmu pro pacienty nebo veřejné zdraví, budou muset nově informovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), své velké odběratele a v určitých případech také zdravotnická zařízení. Ministerstvo zdravotnictví získá nové pravomoci.
Zdravotnickými prostředky se myslí třeba obvazy, chirurgické nástroje, inkontinenční pomůcky, berle nebo vozíky, implantáty, jako jsou náhrady kloubů, stomatologické výrobky jako můstky nebo korunky, přístroje pro obnovení sluchu nebo kardiostimulátory i nejmodernější bionické protézy pro amputace. Patří mezi ně také zdravotnické počítačové softwary nebo diagnostická zařízení. Zákon se týká také zdravotnických prostředků in vitro, tedy prostředků pro provádění diagnostických testů od chemikálií po testovací sady.
„Nově se zavádí pravomoc ministerstva zdravotnictví vydávat opatření obecné povahy, kterým bude moci v odůvodněných případech ve vztahu k prostředkům, jejichž snížená dostupnost nebo nedostupnost může ohrozit poskytování zdravotních služeb, upravit podmínky pro uvádění na trh, distribuci, uvádění do provozu, předepisování, výdej nebo používání prostředku při poskytování zdravotních služeb,“ píše se v důvodové zprávě k návrhu. Ministerstvo tedy bude moci omezit okruh subjektů, kterým lze omezeně dostupný prostředek dodávat, například pouze na nemocnice či jen na vybrané diagnózy.
Předloha byla ve sněmovně už v minulém volebním období, poslanci ji tehdy nestihli projednat. Fialův kabinet doručil novelu dolní komoře po volbách znovu. Účinná bude hned po vyhlášení ve sbírce. Povinnost vznikne výrobcům tři měsíce po tom, co začne fungovat informační systém zdravotnických prostředků.
Odklad změn v částkách životního minima z května na červenec platit nebude
Sněmovna v úterý také záměrně nepřehlasovala senátní veto nadbytečné novely ministra Juchelky, která navrhovala odklad změn v částkách životního minima z května na červenec. Zákonodárci totiž už dříve příjali delší odklad v jiné, širší Juchelkově novele, která se týká zejména posunu první výplaty superdávky dosavadním příjemcům sociálních podpor. Životní minimum upravila novela související se zákonem, která zavedla novou dávku státní sociální podpory. Takzvaná superdávka nahradila od loňského října příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky.
Novela o posunu první výplaty superdávky dosavadním příjemcům státních sociálních podpor o čtvrt roku na srpen, kterou zákonodárci přijali a podepsal ji prezident Petr Pavel, obsahuje i odklad změn v životním minimu z května na říjen. Nyní zamítnutá novela o životním a existenčním minimu se proto stala bezpředmětnou.
Životní minimum pro samotného dospělého se zvýší od října ze 4860 na 5500 korun. U prvního dospělého v domácnosti vzroste ze 4470 na 5000 korun, naopak u dalšího dospělého klesne ze 4040 na 3750 korun. Nová dávka státní sociální podpory by tak mohla být pro malé domácnosti vyšší a měla by lépe odrážet jejich situaci.
Navýšení minima se odrazí také v pěstounských dávkách a dalších podporách. Naopak neovlivní výši humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou, bude nadále vycházet z nynějších částek životního a existenčního minima.
