Ústavní soud

Zákon o celostátním referendu míří na vládu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) ho chce předložit ještě na přelomu září a října. Šance na schválení ve sněmovně jsou ale mizivé. Ke změně ústavy totiž koaliční strany potřebují podporu i od části opozice. Ta kabinetu svými hlasy pomoct nechce. Podporu vylučují i Piráti, kteří jinak všelidové hlasování dlouhodobě prosazují.

Ministerstvo zahraničních věcí a prezident Petr Pavel by měli i po cestě na zasedání OSN pokračovat ve společném postupu v zahraničí, řekl v pořadu Partie televize CNN Prima News šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Považuje to za prospěšné pro Česko. Podle něj se má odlišit zahraniční a domácí politika. Europoslanec Alexandr Vondra z opoziční ODS společný postup ministra zahraničí a hlavy státu v USA ocenil.

Vláda raději volí cestu poslaneckých návrhů zákona před vládními, aby obcházela standardní legislativní proces, prohlásil v Nedělní debatě předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Takový způsob předkládání návrhů vynechává připomínková místa. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel poukázal na to, že vláda postup neobvykle volí u robustních změn, například u stavebního zákona. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) Havel a Hřib volají po rychlejší práci kabinetu, což se jim tímto plní. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) řekl, že se toto dělo v minulosti a bude se dít i dál. Diskusi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vetoval zákony o státních zaměstnancích a zahraniční službě. Změnám dle něj nepředcházela dostatečná odborná diskuze. Pochybnosti má ale také o souladu s ústavou, a to u části, která odjímá hlavě státu pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. „Budeme muset veto pana prezidenta přehlasovat,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Zuzana Ožanová (ANO). Poslankyně počítá s tím, že o ústavnosti některých změn rozhodne Ústavní soud. „Státní služba a zrušení toho byrokratické molochu státní služby by byl cíl správný, legitimní, ale to legislativní provedení ze strany vládní koalice, to je jak u velké novely stavebního práva, to je za čtyři minus až za pět,“ říká místopředseda téhož výboru Karel Haas (ODS).

Status velvyslance a vedoucího stálých misí se liší, „tu druhou skupinu (…) vybírá a de facto jmenuje ministr zahraničí“, uvedl v Interview ČT24 poslanec Tomáš Doležal (SPD). Vládní koalice chtěla novelou prezidentovi odebrat pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací, což však Petr Pavel ve čtvrtek vetoval. „Mělo jít o narovnání stavu de iure a de facto,“ řekl poslanec, avšak uznal, že by byla nejspíš před přijetím novely nutná ústavní úprava. Čeká, že o věci rozhodne Ústavní soud. Doležal se také domnívá, že předkladatelé novely v čele s poslancem Liborem Vondráčkem (SPD/Svobodní) postupovali v dobré víře. „Myslím, že můžu dát ruku do ohně, že to nebyl nějaký naschvál,“ prohlásil. S moderátorem Jiřím Václavkem dále hovořili například o schodku rozpočtu či o výši výdajů na obranu.

Nastal posun ve sporu nejvyšších ústavních činitelů, který se týká zahraniční politiky. Na příštím summitu NATO v albánské Tiraně bude Česko jako hlava delegace reprezentovat prezident Petr Pavel, potvrdil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Vysvětluje to tím, že se vláda už nechce s hlavou státu o účasti přít. Prezident rozhodnutí uvítal. Příští summit NATO se v Tiraně uskuteční buď na podzim 2027, nebo na začátku roku 2028. Přesné datum zatím Aliance neurčila. Prezident Pavel se má zároveň v pondělí s Babišem sejít. Pozvání na schůzku obdržel i šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).

Jde o vyjasnění kompetencí, řekl v Nedělní debatě poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD ke schválení omezení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí. Zmínil, že nejde o naschvál, o němž hovořil poslanec a místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podobně se vyjádřil i europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Šéf sněmovního zahraničního výboru a místopředseda ANO Radek Vondráček prohlásil, že nechápe hysterii, která se kolem tématu rozpoutala. Hosté řešili také zahraniční politiku Česka i kauzu možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Debatou politiků provázel Lukáš Dolanský. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem témata rozebírali experti.

Obvodní soud pro Prahu 3 bude znovu rozhodovat v kauze Dominika Feriho, která se týká údajného dalšího znásilnění. Městský soud v Praze zrušil předchozí rozhodnutí, kdy Feriho prvoinstanční soud zprostil obžaloby. Vyplývá to z databáze Infosoud. Státní zástupkyně tvrdila, že si Feri v roce 2015 při styku s tehdy sedmnáctiletou dívkou přes její nesouhlas sundal kondom, podle soudu se ale nejednalo o trestný čin. Následně se žalobkyně odvolala, stejně tak i Feri.

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.

Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.

Prezident Petr Pavel nevidí důvod ke stažení kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu ve sporu s vládou o účast na summitu NATO. Chce vyčkat na to, jak soud vyjasní kompetence vlády a prezidenta. Prezident to řekl v rozhovoru, který odvysílala televize CNN Prima News. Vláda s účastí prezidenta nepočítala, po předběžném opatření Ústavního soudu ho ale musela do delegace zařadit a prezident se tak červencového summitu mohl zúčastnit. O samotné žalobě soud zatím nerozhodl.

Poslanci definitivně schválili vládní novelu k veřejným rozpočtům. Zvrátili tak veto prezidenta Petra Pavla, podle nějž ohrožuje udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu. Vládní koalice nevyslyšela obavy opozice z přehnaného utrácení a růstu státního dluhu. Opoziční lídři následně potvrdili, že hodlají napadnout novelu u Ústavního soudu. Pavel v reakci uvedl, že ačkoli ho výsledek nepřekvapil, tak rozhodnutí respektuje.

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Jindřicha Sandera, který v červenci roku 2023 bodnul před plzeňským barem jiného muže. Trest pět a půl roku ve vězení za pokus o vraždu tak platí. Podle ÚS předchozí soudy neporušily útočníkova ústavní práva, zjistila ČT z usnesení, které ÚS zpřístupnil na své úřední desce.

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.

Krajský soud v Brně při prodlužování vazby porušil práva Tomáše Jiřikovského z bitcoinové kauzy, konstatoval Ústavní soud (ÚS). Krajský soud chyboval, když obhajobě neumožnil reakci na vyjádření žalobců. Jeho usnesení proto ústavní soudci zrušili, předešlé vazební rozhodnutí Městského soudu v Brně ale zůstalo v platnosti. Na svobodu se tak Jiřikovský zatím nedostane.

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.

Maďarský parlament v pondělí schválil prvního nového soudce ústavního soudu vybraného za vlády současného premiéra Pétera Magyara. Informovala o tom agentura AFP, podle níž zrychlený proces vyvolal kritiku, že připomíná praktiky bývalého ministerského předsedy Viktora Orbána.

Kabinet schválil návrh na převody vozidel on-line bez návštěvy úřadů nebo doručování registračních značek a osvědčení o registraci vozidla do výdejních boxů a na výdejní místa. Vláda dále schválila, že povinnost zpracovávat nefinanční výkazy se omezí na zhruba sto největších firem z dosavadních dvou tisíc a že ve veřejné sféře můžou začít od srpna potřebným pomáhat peer pracovníci s vlastní zkušeností se zvládáním náročné životní situace. Kabinet naopak odmítl rozšířit zákaz prodeje v maloobchodu i na další svátky.