Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na rekordní částku 271,4 miliardy korun

Nahrávám video

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových dvou set miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard, uvedlo ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun.

Stanjura řekl, že květen je z hlediska plnění rozpočtu tradičně slabší měsíc. „Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ uvedl. Příští týden chce proto vládě navrhnout kroky, které sníží státní výdaje.

„Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku,“ řekl Stanjura. Vláda v květu představila balíček ke konsolidaci veřejných financí, příští rok by měl snížit schodek o 94,1 miliardy korun a v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že ve druhé polovině roku je výpůjční aktivita vlád obvykle slabší, saldo rozpočtu navíc zlepší dividenda ČEZ či mimořádné příjmy. „Ve druhé polovině roku bude nárůst deficitu pomalejší než v jeho první polovině, to ovšem stále znamená, že bude činit citelně více než 300 miliard korun,“ podotkl. Podle něj deficit překoná třísetmiliardovou hranici už v červnu, za celý rok bude zhruba 350 miliard. 

Příjmy rozpočtu

Rozpočtové příjmy ke konci května dosáhly 660,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 9,8 procenta. Výdaje za pět měsíců byly 932,1 miliardy korun, proti loňsku o 17,8 procenta víc.

K příjmům rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 280,5 miliardy korun, o 9,6 procenta víc než loni. Příjem z daně z přidané hodnoty (DPH) do rozpočtu byl 141,6 miliardy, meziročně vzrostl o 7,3 procenta.

Ze spotřební daně stát inkasoval 56,3 miliardy, což představuje meziroční pokles o 7,3 procenta. Podle ministerstva se tak projevuje snížení spotřební daně z nafty a přechod uživatelů tabáku k alternativním tabákovým výrobkům.

Daň z příjmu fyzických osob přinesla do rozpočtu 47,8 miliardy korun, o 29,1 procenta víc než loni. Výnos daně z příjmu právnických osob meziročně vzrostl o 21,1 procenta na 40,6 miliardy korun.

V mimořádných příjmových opatřeních vybral stát zatím 12,2 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Inkaso z daně z neočekávaného zisku, kterou jsou zatíženy energetické a petrochemické společnosti a některé banky, se zatím v rozpočtu neprojevilo, splatná je až později v letošním roce.

Výdaje rozpočtu

Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 357 miliard, tedy o 16,5 procenta víc než před rokem. Důchody tvořily 279,5 miliardy korun z této částky, meziročně se jejich objem zvýšil o 19,4 procenta.

Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny dosáhly 69,7 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 135 procent. Náklady na obsluhu státního dluhu se proti loňsku zvýšily dvojnásobně na 37,4 miliardy korun.

Výrazný růst je u kapitálových výdajů, kde stát vyplatil 63,3 miliardy korun, o čtvrtinu víc než loni. Zhruba třetina této částky šla na financování dopravní infrastruktury.

Nahrávám video

Kritika z opozice

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová ve vysílání ČT24 řekla, že vláda díky vysoké inflaci získala o 59 miliard korun více. „Přesto je to nejhorší květnový výsledek v novodobé historii České republiky. A to tady nemáme žádný lockdown, žádný pandemický propad hospodaření. Kdyby vláda nepozastavila zálohy na sociální služby o 4,4 miliardy či státním fondům o 4,8 miliardy, tak by už byla na celoročním limitu,“ komentovala. 

Nahrávám video

Schillerová ale odmítla připustit, že vláda udělala dobře, když se rozhodla zatáhnout za záchrannou brzdu a snížila červnovou mimořádnou valorizaci penzí. „Vláda především měla sestavit reálný rozpočet. Teď vládu dohání účetní triky ministra financí a podvody, kterých se tam dopustil,“ reagovala ostře. 

Stínová ministryně financí také uvedla, že jí vadí „trestuhodné čerpání evropských peněz“, připomněla, že peníze je nutné dočerpat letos. „Loni vláda nedočerpala díky své liknavosti 54 miliard korun, letos je na necelých 34 procentech plánu,“ připomněla. 

Letošní úspory

Stanjura uvedl, že navrhne úspory, které by měly začít platit už v letošním roce. Jednat o nich jsou ochotné všechny vládní strany. I tak ale bude podle zástupců koalice obtížné dodržet schválený rozpočet.

Ministr financí už několik týdnů kolegy připravoval na to, že se bude muset šetřit i letos. Podle informací ČT to členům vlády nejrazantněji zopakoval při jednání kabinetu minulý týden. „Pan ministr financí na každém jednání vlády říká, že ty úspory musíme umět generovat už v letošním roce. Na jednotlivých resortech už jsme to zadali,“ komentoval ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan. 

Kabinet za prvních pět měsíců vyčerpal už víc než devadesát procent celého letošního plánovaného deficitu. „Ještě před pár měsíci i sám ministr financí říkal, že to určitě dodrží, takže teď je na ministerstvu financí představit kroky, které k tomu povedou,“ řekla šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Vláda jako celek musí říct, že v jednotlivých kapitolách se prostě budou vázat výdaje na letošní rok v nějakém procentu,“ dodal místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). 

Schillerová ale řekla, že i kdyby se to ministrovi financí podařilo, o čemž ale pochybuje, tak to rozpočet nezachrání. „Jenom na mimořádnou valorizaci, která se dnes (ve čtvrtek) začala vyplácet, potřebuje patnáct miliard, nemá je tam,“ uvedla.

Podaří se dodržet deficit?

Ani škrty v řádech desítek miliard korun ale podle některých vládních politiků zřejmě na dodržení deficitu stačit nebudou. „Zdá se, že ten původní cíl, ten schválený schodek, se asi nepodaří dodržet, proto je potřeba udělat opatření, abychom se tomu schválenému schodku alespoň přiblížili,“ řekl předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. 

Podle předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (za STAN) není možné dosáhnout deficitu 295 miliard korun, pokud se nic neudělá. Ale například šéf lidovců a vicepremiér Marian Jurečka stále věří, že vláda může plánovaný schodek dodržet. Připouští však, že kabinet bude muset dělat úspory.

Někteří koaliční členové rozpočtového výboru dokonce hovoří o tom, že vláda by měla zvážit novelu letošního státního rozpočtu. Stanjura s tím ale zatím nepočítá. K novele státního rozpočtu vyzývají vládu i opoziční strany. „Původně (vláda) rozpočtovala, že skončí necelých 300 miliard, a máme necelých 300 miliard po pěti měsících letošního roku,“ komentoval místopředseda SPD Radim Fiala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 37 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 54 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...