Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti. Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesla Markéta Šichtařová (Svobodní, klub SPD). Šichtařová se později vzdala mandátu.
Šichtařová zdůvodnila svůj návrh obavami z cenzury, kterou by podle ní zákon mohl přinést. Zastánci zákona tyto obavy odmítali. První čtení začalo v pátek, v úterý ho sněmovna dokončila. Předlohu nyní projednají sněmovní výbory.
Pro zamítnutí hlasovalo sedm poslanců z klubu SPD. Normu předložila poslancům loni v prosinci ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Předložila ji tak, aby ji sněmovna mohla schválit zrychleně již v prvním čtení. To ale minulý pátek v úvodu projednávání vetovaly koaliční kluby ANO, SPD a Motoristů. Předsedkyně klubu ANO Taťána Malá řekla minulý pátek, když veto vznesla, že chce ve druhém čtení připravit takové pozměňovací návrhy, aby obavy z cenzury zmizely. Obavy zaznívají hlavně z klubu poslanců SPD, kam patří i Šichtařová.
Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka vládní koalice ví o výhradách ze strany SPD a chystá pozměňovací návrhy pro druhé čtení. Podle něj má SPD výhrady k některým opatřením, která se mohou dotknout svobody slova, koalice proto musí nějakým způsobem revidovat část předlohy. „Budeme hledat nějakou cestu, jsme připraveni debatovat o pozměňovacích návrzích v průběhu druhého čtení,“ uvedl na tiskové konferenci před schůzí sněmovny. V rozpravě upozornil například na to, že DSA pracuje s pojmy, které nemají jasnou právní definici, jako je třeba dezinformace, systémové riziko nebo integrita informace.
Bývalý předseda Pirátů a bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš upozornil, že pokud by Česko zákon nepřijalo, nebude schopné efektivně vymáhat pravidla evropského nařízení. Varoval před tím, že by se Česko stalo ostrůvkem bez pravidel. Zamítnutí zákona označil za destruktivní přístup, který neumožní bojovat s nekalými praktikami. „To fakt není cenzurní zákon,“ řekl. Zopakoval argument, že největší zásahy do obsahu neprovedl stát, ale samotné platformy, jako je třeba sociální síť X nebo TikTok, které podle něj mažou obsah bez jakékoli obrany.
Norma upravuje pravidla pro fungování on-line zprostředkovatelských služeb, jako jsou poskytovatelé připojení k internetu, internetová tržiště, sociální sítě, cloudové služby, on-line platformy, webový hosting či internetové vyhledávače. Uživatelé tak získají větší kontrolu nad poskytovanými službami. „Návrh má být komplexním právním předpisem pro úpravu digitálního a datového prostředí v Česku, který bude zajišťovat bezpečné, důvěryhodné a předvídatelné prostředí, ve kterém bude zároveň zajištěna ochrana dat,“ popisuje ministerstvo průmyslu.
Kontroloři budou mít právo používat krycí doklady, které jim bude vydávat ministerstvo vnitra. Na to upozornil Karel Haas (ODS) a řekl, že mu to připadá relativně nebezpečné. Také poukazoval na to, že úřady budou moci měnit jádrová data v informačních systémech veřejné správy. Poukázal i na to, že zákon dává úředníkům z Úřadu pro ochranu osobních údajů a Českého telekomunikačního úřadu právo se souhlasem soudu vstoupit i do obydlí, i když neslouží k podnikání. Může jít o byty nejen členů statutárních orgánů, ale třeba i zaměstnanců. Ve druhém čtení chce připravit pozměňovací návrh, který by omezil navrhovanou výši pokut.
Pěstitelé asi budou evidovat užití přípravků k ochraně rostlin elektronicky
Pěstitelé nebo botanici budou zřejmě muset začít evidovat elektronicky používání přípravků na ochranu rostlin. Vyplývá to z novely o rostlinolékařské péči, kterou v úvodním kole schvalování podpořila sněmovna na závěr úterního jednacího dne. Před dalším projednáváním normu posoudí zemědělský výbor dolní parlamentní komory, dostal na to přes odpor opozice třicet dní místo obvyklých dvou měsíců.
Koalice chce novelu využít k úpravám dalších zákonů včetně potravinářského, uvedl poslanec ANO David Pražák. Podle něj je třeba, aby změny platily od letošního 1. července. Proti rozšiřování novely například o veterinární zákon bez řádného předjednání se postavili bývalí ministři zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a Petr Bendl (ODS).
Opozice neprosadila svoje body
Sestavování programu schůze sněmovny vyplnilo asi dvě hodiny. Opozice neprosadila žádný ze svých šestnácti návrhů na doplnění programu.
ODS neprosadila debatu k ohlášenému návrhu na dočasné snížení spotřební daně z benzinu a nafty, který chtějí občanští demokraté předložit v reakci na růst cen pohonných hmot kvůli konfliktu na Blízkém východě. Snížení daně by podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) mohlo snížit tlak na peněženky motoristů i na různá ekonomická odvětví. Proti návrhu se postavil v debatě předseda klubu TOP 09 Jan Jakob, podle kterého není účelové snižování spotřební daně v době výkyvu ceny ropy na světových trzích rozpočtově zodpovědné.
Sněmovní debatu, při níž by vláda představila plán reagující na růst cen pohonných hmot, ale i plynu, prosazovali také někdejší ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Lukáš Vlček (STAN). Jurečka rovněž chtěl, aby se předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) omluvil své předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) kvůli služebnímu vozidlu BMW, které objednala policejní ochranná služba ještě před jejím nástupem do čela dolní komory. Okamura podle Jurečky vědomě lhal a šířil nenávist, když tvrdil že si luxusní automobil objednala Pekarová Adamová.
Jakob žádal sněmovní projednání budoucnosti veřejnoprávních médií, které chce vláda s ohledem na slib zrušení televizního a rozhlasového poplatku podle něho zestátnit. „Je to otázka kvality demokracie,“ uvedl Jakob. O obraně nezávislosti médií chtěl ve sněmovně debatovat také předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Hned několik poslaneckých návrhů na změny programu schůze se týkalo neziskových organizací. Hřib zopakoval, že koalice se při záměru registrace subjektů se zahraničními vazbami inspiruje v Rusku a jde o útok na občanskou společnost a nevládní organizace. Podle Adriany Chochelové (STAN) by hrozilo omezení jejich činnosti, či dokonce jejich zánik.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel prosazoval projednání přípravy Česka na hybridní hrozby. Odolnost proti nim je podle něho základem suverenity.








