Poslanci odsoudili všechny formy týrání zvířat

Poslanci se ve čtvrtek ve sněmovně postavili proti týrání a nepřijatelnému zacházení se zvířaty. Zároveň také vyzvali policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Podle opozice jen zpřísnění trestů nepomůže, neboť je třeba řešit i příčiny a umisťování zabavených zvířat.

Návrh usnesení k týrání zvířat vznikl podle předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) v reakci na případ týrání kočky, kterým se zabývají litoměřičtí policisté. Podezřelí se bavili trápením zvířete, umístili je do sušičky. Vládní koalice chce podle Okamury zpřísnit tresty za týrání zvířat tak, aby odpovídaly závažnosti jejich utrpení.

Sněmovna by měla poukázat na to, že tolerance k násilí vůči zvířatům může vést i k dalším formám agresivního a asociálního chování. Podpořit by měla v prohlášení posílení prevence, osvěty a vzdělávání zaměřené na humánní zacházení se zvířaty.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) uvedl, že chystaný návrh počítá se zvýšením spodní hranice pokut za týrání zvířat i v případě jednoho zvířete. Konkrétnější ale nebyl. Chce také umožnit policii vstupovat při podezření na týrání zvířat nejen na pozemek, ale i do obydlí. Šebestyán by chtěl prodloužit dobu zákazu chovu zvířat z pěti let až na dvojnásobek nebo zavést povinnost chovatele týrajícího zvířata hradit náklady na odebraná zvířata a upravit jejich umístění do náhradní péče. Počítá také s kastrací a sterilizací opuštěných koček a zavedením povinnosti obce postarat se o opuštěné zvíře ve spolupráci s krajskými veterinárními stanicemi.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) připomenul řadu úprav z minulých let v neprospěch těch, kteří zvířata týrají. Jako příklad uvedl zvýšení trestu za utýrání zvířete ze tří na šest let vězení. Ke zvýšení horních sazeb podle ministra už prostor tak velký není, možné by ale bylo zvýšit spodní hranici sazeb a zavedení alternativních trestů včetně domácího vězení.

Někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) apeloval na potřebu „zbavit tyrana vlastnického práva“ ke zvířeti a zajistit péči o odebrané tvory, tedy podporu útulků a záchranných stanic. Sněmovna by podle Pospíšila měla vyzvat vládu k přípravě komplexních legislativních změn, které by vedly ke zlepšení situace týraných zvířat.

Další bývalý ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) poznamenal, že přes řadu změn prosazených bývalými vládami se nedaří situaci zlepšit. Podle Jurečky nepomůže se soustředit jen na řešení důsledků. „Největší problém v praxi máme, kam zvířata umístit,“ podotkl.

Následovaly interpelace

Ve sněmovně byla tento týden projednávána také novela jednacího řádu, kterou předložili zástupci vládního tábora a opoziční ODS. Novela například omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Další opoziční strany mají k návrhu výhrady. Zaznívají například obavy z možného zneužívání nových pravidel současným vládním táborem ANO, SPD a Motoristů. Podle některých klubů by měla platit až od dalšího volebního období.

Odpoledne následovaly podle programu schůze pravidelné ústní interpelace na členy vlády. Dotazům tentokrát nebude čelit premiér Andrej Babiš (ANO), jenž se zúčastní neformálního evropského summitu v Bruselu.

Na otázku v rámci interpelací ohledně podmínek práce a nástupních platů příslušníků bezpečnostních sborů poslance Samuela Volpeho (Piráti) se ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) vyjádřil, že pro současnou vládu jde o prioritu, „kterou v konkrétních detailech“ vláda ještě připravuje. „Z mého pohledu je dosažení nástupního platu ve výši padesáti tisíc korun u nově nastupujících policistů a hasičů nejefektivněji dosažitelné plynulým a rozpočtově udržitelným víceletým růstem platů,“ řekl Metnar.

Poslanci ve sněmovně zasedli také ve středu, kdy jednali o základních parametrech rozpočtu. K hlasování nakonec došlo až v noci na čtvrtek. Sněmovna hlasy vládní koalice v úvodním kole základní údaje letošního státního rozpočtu schválila. Navrhovaný schodek má vzrůst na 310 miliard korun. Podle šéfa opozičního hnutí STAN Víta Rakušana schválené parametry rozpočtu evidentně porušují zákon o rozpočtové odpovědnosti. S tím se už dříve ozvala i Národní rozpočtová rada. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.

Za těžbu lithia v Krušných horách stát nechystá zvláštní náhrady, řekl Havlíček

Stát nyní nechystá zvláštní náhrady pro ústecký region za chystanou těžbu lithia v Krušných horách, řekl ve sněmovně ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na dotaz Jana Papajanovského (STAN), jenž poukazoval například na zvýšenou zátěž životního prostředí. Pokud by se kompenzace zavedly, podle Havlíčka by je mohly začít žádat i jiné regiony zatížené těžbou nerostů.

„V tuto chvíli se tam neplánuje žádné specifické odškodňování,“ sdělil Havlíček, podle kterého teď pro takový postup není důvod. V kraji podle něj přibudou pracovní místa, budou se tam odvádět všechny běžné daně, jako je daň z nemovitosti, a odvody a vzniknou nové obchodní příležitosti.

Papajanovský uvedl, že výnos z těžby lithia by měl být v řádu miliard korun a možná i více než deset miliard korun ročně. Ptal se na možnost změn systému úhrad z vydobytých nerostů nebo rozdělování sdílených daní. „Když to uděláme, přijde jiný region, který bude zatížen těžbou něčeho jiného,“ řekl k tomu Havlíček.

Těžbu plánuje společnost Geomet, v níž většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ, zbylých 49 procent má australský holding EMH. Rudu s obsahem lithia chce získávat hlubinným způsobem. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Na konci loňského roku ČEZ zveřejnil závěry studie proveditelnosti, podle které těžbě nestojí v cestě žádné technologické překážky. Těžba a závod na zpracování suroviny přinesou podle odhadu investora kolem dvou tisíc pracovních míst, obdobný počet má vzniknout v navazujícím dodavatelském řetězci.

Otázky směřovaly i na dotace pro Agrofert

Stanovisko k vymáhání dotací po holdingu Agrofert bude podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) dokončeno v řádu dnů. Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) o něm bude poté informovat veřejnost, odpověděl poslancům Šebestyán na dotaz bývalého předsedy Pirátů Ivana Bartoše. Promlčení možnosti dotace vymáhat podle ministra nehrozí, lhůta uplyne až v prosinci příštího roku.

Šebestyán tak reagoval na prosincové rozhodnutí Městského soudu v Praze, podle něhož drůbežárna Schrom Farms z holdingu Agrofert vrátila dotaci 1,6 milionu korun neoprávněně, neboť SZIF o vrácení požádal až po uplynutí čtyřleté lhůty. Ministerstvo verdikt napadlo u Nejvyššího správního soudu s odkazem na to, že městský soud nevzal v úvahu desetiletou lhůtu podle zákona o SZIF.

Ministr zopakoval, že řízení s koncernem Agrofert o vrácení zemědělských dotací SZIF v celkové výši přes sedm miliard korun, za dobu první vlády premiéra a majitele Agrofertu Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho střetu zájmů nezahájil. Podle Šebestyána k tomu nebyla objevena ani právní analýza, na kterou se loni odvolával jeho předchůdce v čele ministerstva Marek Výborný (KDU-ČSL).

Právní analýza „prostě nebyla dohledána“, tvrdí Šebestyán. „Takže nevím, jaký je přesný rozsah této zpochybněné částky,“ uvedl ministr k sedmimiliardové sumě. Pokud by SZIF měl podklady pro vymáchání dotací po Agrofertu, jistě by tak učinil ještě před nástupem současné vlády, míní Šebestyán.

Na analýzu SZIF se před loňskými sněmovními volbami odkazoval Výborný, když tvrdil, že stát bude nezákonně vyplacené dotace po Agrofertu vymáhat. Již dříve řekl, že minimálně u dvou společností holdingu Agrofert byly zahájeny kontroly a uskutečnilo se vypořádání námitek už v době jeho působení na ministerstvu. Předpokládal další kroky. Z právní analýzy podle bývalého ministra jednoznačně vyplývá, že ustanovení zákona o střetu zájmů se vztahuje na všechny typy podpor, tedy i na nárokové a národní dotace, nejen projektové. Poukázal i na rozhodnutí soudů v této věci.

Server Seznam Zprávy uvedl, že SZIF, který byl zadavatelem analýzy, dokument má, odmítl ale potvrdit, zda je v něm kategoricky uvedeno, že je nezbytné miliardy vymáhat. „Právní analýza byla vytvořena v souvislosti s přípravou rozhodnutí fondu o zahájení předmětných řízení o vrácení dotace s dotčenými příjemci, které dosud nebylo učiněno (respektive vydáno). Její využití předpokládáme i v potenciálních soudních sporech, a proto jej nemůžeme poskytovat médiím ani dalším subjektům,“ řekla mluvčí SZIF Eva Češpiva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 7 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...