Premiér Andrej Babiš v úterý odpoledne jednal na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Prezident ho podepíše v pátek, řekl premiér. Hrad posléze informaci potvrdil. Pavel se s Babišem také rámcově shodli na jmenování nových vedoucích zastupitelských úřadů a misí. Diskutovali i o spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničních věcí. Prezident také na zhruba hodinové schůzce vznesl připomínky k zákonu o státních zaměstnancích.
Zákon o rozpočtu může po podpisu hlavy státu vyjít ve Sbírce zákonů a tím skončí rozpočtové provizorium, které od začátku roku omezovalo měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu těch loňských. Státní rozpočet, který minulý týden schválila sněmovna, počítá pro letošní rok s deficitem 310 miliard korun.
Prezident už dříve uvedl, že rozpočet vetovat nebude. O návrhu už v pondělí hlava státu jednala s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Šéfka resortu financí následně potvrdila, že Pavel nehodlá návrh vetovat ani zdržovat jeho podpis.
Loni skončil státní rozpočet s deficitem 290,7 miliardy korun, stát překročil původně plánovaný schodek, který činil 241 miliard korun. Pokud by se podařilo naplnit letošní saldo, byl by to čtvrtý nejhlubší deficit od vzniku Česka. V prvních dvou měsících letos hospodařil stát lépe než loni, výdaje ale omezovalo rozpočtové provizorium. Příští schůzka prezidenta s předsedou vlády se podle Hradu uskuteční za pět až šest týdnů.
Prezident mluví o výdajích na obranu
Pavel na schůzce s Babišem připomněl závazek Česka ke zvyšování výdajů na obranu do roku 2035 ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a 1,5 procenta HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností, napsal Hrad.
Prezident Babiše varoval, že neplněním závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO) a spojencům ohrožuje Česko vlastní bezpečnost, kterou jinak než společně v kolektivní obraně nedokáže efektivně zajistit. „Mezinárodní hrozby se zvětšují, zatímco naše výdaje stagnují. Pokud nebude příští rozpočet odpovídat našim závazkům, nevyhneme se debatě o odmítnutí zákona ze strany prezidenta,“ sdělil Hrad.
I Babiš řekl, že s prezidentem mluvil zejména o výdajích na obranu. Pavel v minulosti opakovaně kritizoval navržené obranné výdaje, které vzhledem k aktuální geopolitické situaci považuje za příliš nízké. Mluvil o nich i během jednání s ministryní financí.
Podle Pavla není zdůvodnitelné, aby obranné výdaje v době rostoucích bezpečnostních hrozeb stagnovaly, nebo se dokonce snižovaly. Zároveň ocenil snahu vlády sestavit rozpočet odpovídající realitě s ohledem na očekávané příjmy a výdaje.
Započítání výdajů na obranu
Podle premiéra je třeba řešit to, jakým způsobem se obranné výdaje vykazují. Stát nemůže zohledňovat jen výdaje ministerstva obrany, ale také výdaje v dalších rozpočtových kapitolách a v krajích, dodal. K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba dvacet miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury.
Pokud jde o tvrdé výdaje na obranu – tedy ty na platy vojáků, tanky či letadla –, tak oproti loňským 156 miliardám klesají na 155 miliard, vysvětlil v úterním Studiu 6 redaktor ČT Petr Vašek. Z pohledu ukazatele vůči HDP klesají takto definované výdaje na obranu z 1,83 na 1,73 procenta, dodal.
Národní rozpočtová rada (NRR) také vyjádřila pochybnosti o tom, že Severoatlantická aliance uzná všechny obranné výdaje. Česku tak podle rady hrozí, že nesplní závazek vůči NATO ani národní zákon, podle kterého výdaje na obranu mají činit aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Babiš mluvil o netransparentních zakázkách
Babiš také řekl, že některé obranné výdaje minulé vlády považuje za netransparentní a že některé zakázky vyšetřuje policie. „Ty výběry nebyly podle našeho názoru objektivní ani efektivní,“ řekl Babiš. Podle něj je třeba před dalším zvyšováním obranných výdajů na ministerstvu obrany „udělat pořádek“.
„Pan ministr (Jaromír) Zůna (za SPD) má za úkol přijít do konce května s koncepcí armády, kam vlastně peníze půjdou. Už tam začneme připravovat rozpočet na rok 2027,“ dodal premiér.
Jmenování diplomatů
Prezident na zhruba hodinové schůzce na Hradě vznesl také některé připomínky k zákonu o státních zaměstnancích. Vláda o nich bude diskutovat, řekl novinářům Babiš. Pavel v souvislosti se vznikající novelou zákona o státní službě upozornil na rizika změn, které by mohly ohrozit fungování státní správy a čerpání peněz z fondů Evropské unie.
Kabinet koncem ledna zrušil usnesení týkající se vyslání předchozí vládou schválených velvyslanců do čela diplomatických misí. Chce je vybrat znovu a v souladu s prioritami nového kabinetu, řekl tehdy ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Po úterní výměně názorů s prezidentem Babiš věří, že se podaří brzy najít dohodu mezi vládou a Pavlem.
„Výsledek zatím není žádný, musím to projednat s ministrem zahraničních věcí. Ministerstvo na některé ty nominace nemá souhlasný názor, protože myslí, že to nejsou profesionální diplomati,“ sdělil v úterý Babiš. S Macinkou se premiér k záležitosti pravděpodobně vrátí v pondělí při jednání vlády či koalice.
Macinka na začátku února při roztržce s Hradem kvůli odmítnutí prezidenta jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem uvedl, že on i jeho úřad budou ignorovat prezidentskou kancelář. Pavel se následně s Babišem shodl, že není možné, aby ministerstvo s prezidentem a jeho kanceláří přestalo spolupracovat.
„Ohledně komunikace Hradu a ministerstva zahraničních věcí, určitě je tam co vylepšovat,“ zhodnotil v úterý aktuální stav Babiš.
Zahraniční cesty ústavních činitelů
Minulý týden kabinet zrušil část více než pětadvacet let starého usnesení, podle kterého nelze omezit lety prezidentovi republiky a předsedům parlamentních komor. Nově pro ně platí, že o prioritách při organizaci letecké dopravy rozhoduje předseda vlády.
Podle Babiše to neovlivní žádné zahraniční cesty. „S prezidentem jsme se domluvili, že to budeme koordinovat s předstihem. Není to ani žádný záměr, je to nějaká zkušenost z nějaké situace,“ dodal.
Babiš v úterý opětovně kritizoval, že šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) využil armádní letadlo v době, kdy mělo být určeno pro repatriační let z Blízkého východu. Vystrčil dříve uvedl, že let měl předjednaný a den předem ho konzultoval s ministerstvem obrany, které nemělo výhrady.








