Komise vylosovala, ze kterých krajů budou Češi v zahraničí vybírat poslance

Nahrávám video

V říjnových volbách do Poslanecké sněmovny budou Češi žijící v Americe vybírat z kandidátek pro Středočeský kraj. Moravskoslezský bude určen pro české voliče ze zemí v pásu od Velké Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko a Jihomoravský pro zbylé státy kontinentu včetně Ruska a Turecka. Hlasy z ostatních světadílů, tedy z Austrálie, Afriky a Asie, budou směřovat kandidátům z Prahy.

Doposud si Češi v zahraničí mohli vybírat členy dolní parlamentní komory jen na zastupitelských úřadech, a to pouze z adeptů v jednom regionu, který komise vylosovala.

Kvůli korespondenční volbě parlament stanovil, že čeští voliči si budou vybírat zákonodárce z kandidátů v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Podobně byly české komunity ve světě rozděleny geograficky na čtyři díly. Středeční losování bylo po změnách v zákoně první.

„Vyplývá to ze schválené novely zákona o volbách do Poslanecké sněmovny. Očekávalo se, že v souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování naroste počet voličů, kteří ze zahraničí odhlasují. Proto bylo upuštěno od dosavadní praxe vybírání jednoho volebního kraje pro celý svět, ale svět byl v příloze zákona rozdělen na čtyři zóny,“ vysvětlil ředitel odboru voleb ministerstva vnitra Tomáš Jirovec, který doplnil, že jednotlivým zónám následně byly přiřazeny volební kraje ze čtyř největších.

Nahrávám video

Zóny se podle Jirovce rozdělovaly tak, aby v nich byl zhruba podobný počet odhadovaných voličů „Aby byla zachována rovnost volebního práva,“ upřesnil s tím, že dalším cílem bylo, aby zóny odpovídaly geograficky. „Určuje se to vždy podle správního obvodu zastupitelského úřadu. Pokud je volič zapsán ve zvláštním seznamu na zastupitelském úřadu v Paříži, ale je ve Francouzské Guyaně, to znamená v Americe, tak jeho volební právo obhospodařuje zastupitelský úřad v Paříži,“ upozornil Jírovec.

Nutností je zapsat se do voličského seznamu

Korespondenční formu hlasování budou moci využít čeští občané, kteří v cizině žijí nebo dlouhodobě pobývají kvůli studiu či práci, pokud budou zapsáni podle místa bydliště u příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu nejpozději 40 dnů před začátkem voleb. Letos tato lhůta skončí v neděli 24. srpna.

Zapsat se občané musejí nejen kvůli korespondenční volbě, ale i kvůli už dříve fungující prezenční volbě na zastupitelském úřadě. Zápis do zvláštního seznamu voličů je stálé povahy, tedy voliči nemusí žádat o zápis do tohoto seznamu pro každé volby, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Nejvyšší počty občanů zapsaných ve zvláštním seznamu voličů eviduje aktuálně resort na zastupitelských úřadech v Londýně a Bruselu. Konkrétnější data zatím diplomacie nechce zveřejňovat.

Nahrávám video

Do 29. srpna si pak lidé budou muset zažádat o písemnosti ke korespondenční volbě. Podrobnější informace najdou na webu ministerstva zahraničí nebo stránkách resortu vnitra. Kandidátní listiny, které dosud nejsou uzavřeny, si budou moct vytisknout na konci srpna, od středy nicméně vědí, ze kterého regionu budou své zástupce do dolní komory vybírat.

Podle Jirovce zavedení korespondenční volby přineslo resortům vnitra i zahraničních věcí více práce. „Pro samotnou zvláštní okrskovou komisi to bude znamenat, že před samotným otevřením hlasovací schránky, kterou má ve volební místnosti, bude muset nejprve zprocesovat hlasy došlé korespondenčně,“ sdělil s tím, že komise ve volební místnosti otevře pouze doručovací obálky. Ty úřední otevírat nebude. „Vhodí je do volební schránky k těm fyzicky odevzdaným na místě a teprve potom otevře hlasovací schránku, takže tajnost hlasování je v tomto ohledu zachována,“ vysvětlil.

Nahrávám video

Češi mohli dosud hlasovat v cizině jen na zhruba stovce zastupitelských úřadů, zatímco v tuzemsku je více než čtrnáct tisíc volebních místností. Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18 800 Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13 200 z nich včetně těch, kdo hlasovali s voličským průkazem. V loňských prezidentských volbách mohlo v cizině hlasovat na 28 700 Čechů, využilo toho 23 tisíc. Podle odhadů ministerstva zahraničí žije v cizině zhruba 400 až 600 tisíc českých občanů.

Korespondenční volba může pomoci Motoristům či hnutí ANO, míní politolog

„Doteď se ze zahraničí volilo fyzicky na ambasádách a konzulátech. Ty se nacházejí ve velkých městech. Korespondenční volba paradoxně může pomoci stranám typu Motoristé a ANO, protože umožní snadnější volbu těm, kdo by hlasovali pro současnou opozici,“ poznamenal politolog Petr Just v Událostech, komentářích.

Nahrávám video

Předseda Motoristů Petr Macinka by korespondenční volbu nepodpořil. „Má řadu negativních aspektů, které my vnímáme. Úplně jí nefandíme, ale respektujeme ji,“ dodal Macinka. Pro předsedu poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka je důležitější, že „ti, kdo budou chtít volit ze zahraničí, už dneska můžou vyplnit formulář – je to v podstatě na dvě kliknutí“, řekl. „Desítkám, možná i stovkám tisíc lidí navíc jsme umožnili jednoduše uplatnit volební právo.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 25 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 43 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...