Češi si zvolí prezidenta. Místnosti budou otevřené v pátek i sobotu

Nahrávám video

Odpoledne začíná volba nové hlavy státu. V prvním kole si voliči vybírají z osmi kandidátů. Pokud někdo z nich nezíská nadpoloviční většinu hlasů, postoupí dva s nejvyšší podporou do druhého kola, které se uskuteční za dva týdny. Odevzdat hlas je možné v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Výsledky prvního kola prezidentských voleb budou známé později v sobotu odpoledne.

Prezidenta republiky vybírají tuzemští voliči již potřetí. Při předchozích dvou volbách vždy zvítězil Miloš Zeman, který se ale prezidentem znovu stát nemůže, a tak se o hlasy ucházejí jiní kandidáti.

Na výběr mají voliči ze dvou poslanců Andreje Babiše (ANO) a Jaroslava Bašty (SPD), dvou senátorů Pavla Fischera a Marka Hilšera (MHS), dvou bývalých rektorů Danuše Nerudové a Tomáše Zimy, z podnikatele Karla Diviše a bývalého náčelníka armádního generálního štábu Petra Pavla. Z volby odstoupil odborový předák Josef Středula, který byl původně také mezi kandidáty.

Občanka, nebo pas je nezbytnost

Samotná volba prezidenta republiky je podobná volbám senátorů. Volič tedy za plentou pouze vloží lístek se jménem vybraného kandidáta do obálky, kterou pak vhodí do urny. Není potřeba žádné kroužkování nebo zaškrtávání, jako je to ve sněmovních či komunálních volbách.

Hlasovat může každý občan České republiky, kterému bude nejpozději druhý den voleb osmnáct let. K volbám je nezbytné vzít si občanský průkaz, nebo cestovní pas, a kdo volí mimo svůj okrsek, musí mít také voličský průkaz (o který musel včas požádat a včas si ho vyzvednout). „Pokud mi byl vydán voličský průkaz, tak ten musím taky odevzdat, i kdybych nakonec hlasoval ve své volební místnosti,“ zdůraznil vrchní ředitel sekce legislativy a státní správy na ministerstvu vnitra Petr Vokáč.

Volební lístky by měl mít každý doma, komu nepřišly, nebo je ztratil, ten dostane novou sadu ve volební místnosti.

Poučit voliče o tom, kam mají jít hlasovat, byl úkol starostů. Obvykle to dělají papírem umístěným například na domovní nástěnku. Každý musí volit ve svém volebním okrsku, pokud nedostal voličský průkaz, s nímž může hlasovat kdekoli, nebyl zapsán do zvláštního seznamu voličů, který umožňuje hlasovat na některé ambasádě, nehlasoval kvůli nařízené covidové izolaci ve středu z auta anebo si domů neobjednal přenosnou volební schránku.

Do školy i výtopny

Petr Vokáč ujistil, že při posledních přípravách se neobjevily žádné větší potíže. „Volební místnosti by měly být připravené, volební komise obsazené. Jsou také připraveny výpisy do seznamu voličů,“ shrnul.

Tam, kde se bude hlasovat, bylo potřeba dopravit vše, co dělá například ze školních tříd volební místnosti – urny, velký státní znak, plenty, náhradní hlasovací lístky a také úředně ověřené obálky, v nichž se volební lístky do uren vhazují. Nezbytné jsou i kancelářské potřeby, drobné občerstvení pro členy volebních komisí a dezinfekce. 

Nahrávám video

Volební místnosti bývají nejčastěji ve školách, případně na obecních úřadech, tradicí jsou ale i volební místnosti na neobvyklých místech, jako je jaroměřská výtopna, vsetínský kostel nebo hasičská zbrojnice na okraji Prahy.

V zahraničí se volí na zastupitelských úřadech České republiky a v některých zemích mají kvůli časovému posunu už téměř odhlasováno. Na místech, kde je čas posunut o více než dvě hodiny zpět, hlasování probíhá ve čtvrtek a v pátek. Na ambasádách a konzulátech po celém světě musí hlasování skončit nejpozději v sobotu ve dvě hodiny odpoledne českého času.

Pro volbu do zvláštní přenosné schránky se rozhodlo 163 voličů s nemocí covid-19. O tuto možnost bylo nutné zažádat do čtvrtečních osmi hodin večer na krajském úřadě. Dohromady s volbou z auta tak bude z izolace volit prezidenta nejspíše 363 lidí.

Volební účast při prezidentských volbách bývá docela vysoká. V letech 2013 i 2018 se pohybovala kolem 60 procent, ve druhém kole před pěti lety byla dokonce dvoutřetinová. To je srovnatelné s volbami do Poslanecké sněmovny, ve všech ostatních volbách ale bývá nižší – obvykle přichází méně než 50 procent voličů. Například v loňských komunálních volbách dosáhla 46 procent.

První kolo prezidentských voleb doprovázejí také místní referenda. Vyhlásily je radnice, případně správní soudy, v jedenácti obcích a městech. Největším městem, kde se referendum koná, je Kladno, občané mohou odpovědět na otázku, zda chtějí, aby se zavřely všechny herny. V Karlových Varech je referendum o tom, zda by Vřídelní kolonáda neměla získat historickou podobu, v obcích na Liberecku a Plzeňsku se zase hlasuje o možné stavbě větrných elektráren.

  • Horní Řasnice (okres Liberec) – zastavení výstavby větrných elektráren
  • Opatovice nad Labem (okres Pardubice) – zabránění výstavbě hal
  • MČ Praha-Řeporyje (Praha) – hlasování proti výstavbě bytových domů na místě bývalého Trunečkova mlýna v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí
  • Horní Bludovice (okres Karviná) – zabránění výstavbě sloužící ke zpracování, lisování, výrobě anebo sterilizaci plastových výrobků
  • Dobříš (okres Příbram) – změna územního plánu, stavební rozvoj města
  • Ptenín (okres Plzeň-jih) – podpora výstavby větrných elektráren
  • Kladno – zamezení provozu hazardních her
  • Karlovy Vary – obnovení litinové kolonády místo současné Vřídelní kolonády

Nejméně kandidátů v historii přímých voleb

Letošní prezidentské volby jsou po odstoupení Josefa Středuly – který to oznámil v nedělní superdebatě České televize – z hlediska kandidátů nejméně početné v krátké historii přímých prezidentských voleb. V letech 2013 i 2018 bylo kandidátů devět. Před pěti i deseti lety se konalo druhé kolo. Při první přímé volbě do něj postoupili Miloš Zeman a tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, při druhé Zeman s bývalým předsedou Akademie věd Jiřím Drahošem.

V historii České republiky se konaly také čtyři nepřímé volby, kdy hlavu státu vybírali zákonodárci. V roce 1993 to byli pouze poslanci, od roku 1998 i senátoři. V nepřímých volbách bývalo kandidátů méně.

Nejvíce se jich vystřídalo v roce 2003, kdy se ale podařilo prezidenta vybrat až ve třetí volbě. Do všech tří pokusů nastoupil Václav Klaus, který se nakonec stal hlavou státu. V první volbě měl tři protikandidáty – Petra Pitharta, Jaroslava Bureše a Miroslava Kříženeckého. Ve druhé volbě se utkal s Jaroslavou Moserovou a Milošem Zemanem a napotřetí proti němu tehdejší vládní koalice neúspěšně postavila filozofa Jana Sokola.

Nyní již je vyloučeno, že by volba prezidenta na první pokus skončila bezvýsledně jako v letech 2003 a 2008, kdy byl Klaus zvolen až napodruhé. Tehdejší procedura předpokládala, že vítěz volby musí získat většinu hlasů všech volitelů, zatímco v přímé volbě stačí většina hlasů těch, kdo k volbám přijdou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami
Načítání...