ANALÝZA: Volba senátorů je důležitá, budou rozhodovat o většině ústavních soudců

V pátek a sobotu se koná druhé kolo voleb do třetiny Senátu. Voliči rozhodují o zbývajících 24 kandidátech, kteří se snaží získat či obhájit křeslo v horní komoře parlamentu. Ač v druhém kole bývá zájem o volby nízký, hlasování je to důležité. Třeba i proto, že nově složený Senát bude rozhodovat o většině ústavních soudců.

Senát je nemalou částí společnosti vnímán jako komora, která je nadbytečná, nepotřebná a mohla by být zrušena. A svými výroky to podporují i vysocí představitelé státu. Jako ministr financí tuto myšlenku před několika lety oživil Andrej Babiš (ANO), podobně hovoří i prezident Miloš Zeman. Naopak o tom, proč je důležité druhou komoru parlamentu mít, jsme psali před prvním kolem voleb do Senátu.

Tyto volby do horní komory jsou navíc o něco důležitější než jiné. Jejich výsledky totiž mohou mít vliv na další velmi podstatnou instituci státu, totiž na Ústavní soud.

V obsazování instituce, která musí plnit ochranu ústavnosti v Česku, hraje Senát nezanedbatelnou roli. Jak vyplývá z Ústavy, je mandát ústavních soudců desetiletý. A základní zákon také určuje, jakým způsobem a kým jsou ústavní soudci jmenováni. Kandidáty navrhuje prezident, ke jmenování však potřebuje souhlas právě Senátu.

  • (1) Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let.

    (2) Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.

Situace je významná tím, že většinu soudců Ústavního soudu (ÚS) jmenoval na začátku svého prvního prezidentského mandátu Miloš Zeman. A právě těm bude mandát končit. Týká se to i kompletního vedení ÚS včetně předsedy Pavla Rychetského, který stojí v čele této důležité instituce již po druhé funkční období, tedy od srpna 2003.

Z celkových patnácti soudců končí mandát sedmi z nich v roce 2023, dalším třem do června 2024. A jedno místo je od prosince 2021 stále neobsazeno po Kateřině Šimáčkové, která se stala soudkyní Evropského soudu pro lidská práva.

Návrhy od nového prezidenta

Nově složený Senát tak bude rozhodovat o jedenácti soudcích z patnácti. V květnu 2023 končí mandát místopředsedům ÚS Miladě Tomkové a Jaroslavu Fenykovi, v srpnu pak ze soudu odejde předseda Pavel Rychetský.

O nových soudcích bude kromě Senátu rozhodovat také nový prezident. Miloši Zemanovi končí v březnu příštího roku mandát, a tak bude návrhy na ústavní soudce předkládat horní komoře nová hlava státu. Senátorský sbor bude v tu chvíli velmi výrazný a viditelný. A pro nového prezidenta to bude jedna z důležitých povinností v prvních měsících po nástupu do funkce.

Vzhledem k tomu, že volba hlavy státu je přímá, není zatím předvídatelné, kdo se funkce ujme. Zda to bude kandidát s politickými zkušenostmi, politický nováček nebo kandidát se sklony k populistickým řešením. Právě horní komora ale bude muset se vší vážností hradní návrhy posoudit a měla by být garantem vysoké úrovně a kvality kandidátů.

Popsaný trojúhelník je důležitý i proto, že se Senát stává žalobcem v případě, že by prezident hrubě porušoval Ústavu – a je to Ústavní soud, kdo rozhoduje, zda se prezident provinil.

Důležitost Ústavního soudu

Ústavní soud je institucí, která si v české společnosti vydobyla vysoké renomé. Je také politickou institucí, které věří nejvyšší podíl obyvatelstva. V srpnu 2021, kdy CVVM zveřejnil poslední data, přesahovala důvěra v instituci 65 procent.

Představuje rovněž instituci, ke které se upínají naděje poslanců i senátorů, kteří nesouhlasí s některými zákony či nařízeními. Během posledních dvou let to bylo patrné zejména na normách týkajících se povinného očkování proti covidu-19 či uzavírání obchodů. Poměrně zásadním nálezem bylo i rozhodnutí, kterým ústavní soudci donutili parlament upravit volební systém do Poslanecké sněmovny. Část tehdejšího volebního zákona zrušili, považovali jej za nespravedlivý.

Volby do Senátu tak není dobré podceňovat. Třeba i proto, že senátoři budou rozhodovat o složení soudu, jehož rozhodnutí mají na život v Česku stejně velký vliv jako sněmovna i Senát dohromady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 20 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...