168 hodin: Československo už Palestinu uznalo. Ministerstvo se s odborníky neshodne na tom, zda to platí i pro Česko

Nahrávám video

Izrael zveřejnil video, jak teroristé Hamásu zatýkají pět izraelských vojaček. Právě za zločiny proti lidskosti chce na členy Hamásu vydat zatykač Mezinárodní trestní soud, a stejně tak na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Některé země už začaly přijímat děti z Pásma Gazy, které potřebují akutní lékařskou péči. Podobná iniciativa se nyní možná rodí už i v Česku. Mezitím se rozhořel spor o to, zda uznání Palestiny Československem z roku 1988 platí, či nikoliv. Pro 168 hodin natáčeli Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

Teroristé Hamásu loni v říjnu unesli i pět vojaček izraelské armády. Zda jsou ženy naživu, či nikoliv, nikdo neví. Video s jejich únosem se teď dostalo na veřejnost. „Je to video, kterým disponovala armáda, která ho potom dala k dispozici příbuzným vojaček. Nakonec to byli právě ti příbuzní, kteří se rozhodli video dát k dispozici veřejnosti. Cílem toho videa má být opravdu vyburcovat izraelské politiky k tomu, aby věnovali větší pozornost jednání o propuštění rukojmí,“ uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.

Únosy, znásilnění i zločiny proti lidskosti – z toho všeho viní Hamás hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan, který chce vydat zatykač. „Existují důvodná podezření, že tito tři lídři Hamásu jsou trestně odpovědní za zabití izraelských civilistů při útoku spáchaném Hamásem a dalšími ozbrojenými skupinami 7. října 2023,“ řekl.

„Chci říct, že z mého pohledu, oproti některým předchozím případům, které projednával Mezinárodní trestní soud, tenhle je opravdu bohatě dokumentován,“ sdělil bývalý soudce Mezinárodního trestního soudu a místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr.

Jenže prokurátor Khan chce, aby se soud zabýval i izraelskou odvetou. Z humanitární katastrofy v Gaze viní i Netanjahua. „Opravdu, pokud tam docházelo k nějakým přestupkům proti mezinárodnímu vojenskému právu, budou moci být nakonec i ti političtí představitelé souzeni a hnáni k odpovědnosti,“ uvedla Kalhousová.

Proti návrhu na vydání zatykače na Netanjahua se ohradil Izrael, Spojené státy americké a Česká republika. „Připadá mi to jako naprosto nepřijatelný návrh. Musím se přiznat, že mě trochu děsí,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

„Veškerá kritika je v rovině, že Izrael byl napaden. Izrael opravdu významně trpěl tím teroristickým útokem, ale obávám se, že to neznamená, že by jeho odpověď byla bez jakýchkoliv právních limitů,“ konstatoval Fremr.

Pomoc dětem z Gazy

Podle Aurélie Godardové z organizace Lékaři bez hranic je mezitím situace v Pásmu Gazy apokalyptická. „Zdravotní systém kolabuje, tedy alespoň to, co z něj zbylo. Lidé den po dni ztrácejí naději, že to skončí,“ komentovala vedoucí lékařka v Gaze.

Evropská komise teď přišla s návrhem evakuovat z Gazy zraněné děti. Podobný nápad má i česká dokumentaristka Monika Le Fay. „Mě to napadlo proto, že tady máme tradici Nicolase Wintona, máme tady tradici Přemysla Petra, který po válce vychovával společně židovské, německé a české děti. Napadlo mě, že tady můžeme pomoct, máme popáleninovou kliniku, máme program Revac, prostě ty děti můžeme vzít sem k nám. Já jsem našla několik lidí, kteří tu myšlenku podporují,“ uvedla.

Nicolasi Wintonovi vděčí za vlastní život například chartistka Markéta Hrbková. Jen díky němu totiž přežila její matka Ruth. „Odjela s bratrem jedním z těch Wintonových vlaků do Anglie, kde přečkali válku. Když se vrátili, nikdo z rodiny už nebyl naživu,“ popsala. Teď chce udělat podobné gesto směrem k dětem z Gazy a připojit se k iniciativě Moniky Le Fay.

Některé státy, například Rumunsko, už palestinské děti evakuují. „Jestli můžeme alespoň některým z nich nabídnout bezpečnou cestu, aby mohly uprchnout, přemístit se a změnit své životy, je to jen a jen skvělá iniciativa,“ konstatovala Godardová.

(Ne)uznaná Palestina

Zatímco dnes stojí česká vláda za Izraelem, v minulosti to bylo jinak. „Od roku 1967, když jsme přerušili diplomatické styky s Izraelem po šestidenní válce, ČSSR byla předním podporovatelem různých osvobozeneckých organizací v Palestině včetně Organizace za osvobození Palestiny. Dodávali jsme zbraně, semtex, u nás se palestinští militanti cvičili, a to třeba i ve zpravodajské činnosti, nebo se léčili v našich lázních,“ připomněl historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Hlaváček.

V roce 1988 Československo dokonce uznalo vyhlášení Palestinského státu. Totéž učinily minulý týden tři evropské země – Norsko, Španělsko a Irsko. „Já moc nevidím smysl v tom, uznávat palestinský stát. Co to je dneska palestinský stát? Kdo ho přestavuje a na jakém je území?“ ptal se premiér Fiala.

Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) už Česko oficiálně uznalo Palestinu také. „Já jsem působil zhruba na úrovni roku 2018 v zahraničním výboru Poslanecké sněmovny a tam mi bylo prostě řečeno, že proto, že Československo v roce 1988 Palestinu uznalo a Česká republika v roce 1993 všechna tato uznání státu přijala jako celek, tak to prostě platí a už se s tím nedá nic dělat,“ řekl.

Česko se tak při svém vzniku zavázalo uznat všechny státy, které uznávalo i komunistické Československo. „V té době šlo o to, obrátit se na všechny státy světa s tím, že byl zájem nově vzniklé České republiky, aby také rychle dostala uznání ostatních států. Proto prohlásila, že bude uznávat ty státy, které předtím uznávala ČSFR před koncem roku 1992,“ připomněl bývalý vedoucí katedry mezinárodního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Pavel Šturma.

Platí, nebo neplatí?

Ministerstvo zahraničí uvedlo, že k uznání Palestiny skutečně došlo, ale nyní prý už neplatí. „V roce 1988 usnesením tehdejší socialistické vlády došlo k uznání vyhlášení státu Palestina. Ani tehdy se ale nejednalo o uznání palestinského státu, protože palestinský stát vlastně de facto ani de iure neexistoval,“ řekl vedoucí odboru Blízkého východu a Severní Afriky na resortu zahraničí Petr Hladík.

„To, že to uznání bylo poplatné době, je vysvětlení politické, je asi správné a odpovídající, nicméně já mám za to, že úplně nedošlo k tomu, že bychom to uznání jednoznačně vzali zpět,“ uvedl vedoucí katedry mezinárodního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně Filip Křepelka.

Současná vláda v Česku stojí za Izraelem, který samostatný palestinský stát odmítá. „Palestinský stát neuznáváme, protože prostě ještě nevznikl. Nemyslím si, že je potřeba jakkoliv dál se k tomu vyjadřovat nebo cokoliv dodávat,“ řekl Hladík.

„Když se podíváme do různých zjednodušených mezinárodních přehledů, tak jsme tam (Česko) úplně soustavně uváděni, že stát Palestina uznáváme,“ upozornil Křepelka.

„Možná, že celá tato kauza v kontextu války Izraele s palestinským Hamásem, čili oficiálně uznanou teroristickou organizací, může přispět k tomu, že bychom se mohli i z nějakého historického a mezinárodního právního hlediska zamyslet nad tím, jestli oficiálně neoduznat ten dávný akt z roku 1988. Ale Česká republika není ve vzduchoprázdnu, jsme členem Evropské unie a tady se snažíme o nějaký společný postoj,“ upozornil Hlaváček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...