Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.

Kaloni žijí v obrovských hejnech, která obývají izolované jeskyně. Jednou z těch nejznámějších, kde byl prokázaný virus marburg, je Hadí jeskyně v Ugandě. Je tam proto přísně zakázaný vstup bez speciálního povolení, riziko nákazy od husté koncentrace kaloňů je tam příliš velké.

Právě tuto jeskyni studovala skupina vědců pomocí šesti videopastí, tedy dálkově ovládaných kamer poháněných solární energií, které tam fungovaly během února až června loňského roku. A výsledky autory studie velmi nepříjemně překvapily – jeskyní se volně procházely desítky místních lidí, a to většinou bez jakékoliv ochrany a bez respektu k riziku.

Celkem na záběrech badatelé odhalili 214 lidských návštěvníků. Byli mezi nimi i děti, turisté, a dokonce i školní skupiny. Jediná osoba měla nasazenou roušku. Podle vědců takové chování představuje pro virus ideální příležitost, jak by se mohl přenášet na lidi.

Současně se do Hadí jeskyně dostává z venkovního prostředí také nejméně čtrnáct druhů zvířat, a to včetně predátorů, kteří tam loví právě kaloně. A to také zvyšuje hrozbu, že se virus z prostředí jeskynního ekosystému dostane blíž k lidem.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology

„Naše studie ukazuje, jak vysoká je hrozba přelivu viru do lidské populace. Zvyšuje ji nejen přítomnost hostitelů, ale také chování, interakce a vzorce přístupu lidí,“ uvedli vědci ve studii. Lidé jsou si přitom této hrozby vědomí: kolem všech možných cest k jeskyni jsou výrazné výstražné cedule, které varují před hrozbou tohoto viru a jeho možnými přenašeči.

Hrozba není jen teoretická: v letech 2007 a 2008 se po návštěvě jeskyně nakazili virem marburg dva turisté, přičemž jeden z nich na následky nemoci zemřel.

Autoři studie nevědí, jestli během doby, kdy jeskyni sledovali, došlo k nějaké nákaze. Ale vzhledem k chování lidí i zvířat považují hrozbu za velkou. Doporučují, aby strážci této oblasti pravidelně prováděli odběry krve od predátorů. A stejné testy by měli podstupovat i samotní strážci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...