V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu měli ve středověku zřejmě dílnu penězokazci

Archeologové objevili v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu další doklady středověké penězokazecké dílny. Kovové pláty s otvory pocházejí z patnáctého století. Zajímavou lokalitu z pohledu archeologů letos přiblíží veřejnosti nové speciální prohlídky.

Podobné kovové pláty s otvory objevili archeologové už dříve také v bezejmenné chodbě během posledních výzkumů. „Šokující však je, že se plechy nacházely v okolí plochého odlomeného balvanu v těsné blízkosti prohlídkové trasy,“ poznamenal odborný pracovník Správy jeskyní Petr Zajíček. Téměř pět set let kolem těchto středověkých artefaktů chodili lidé, od roku 1910 pak i skupiny návštěvníků Kateřinské jeskyně. „Plechy se nacházely volně v puklinách podél balvanu,“ popsal Zajíček.

Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci nález vyzvedli za účasti odborného pracovníka Správy jeskyní. „Zároveň byla provedena speciální analýza povrchu balvanu. Je totiž pravděpodobné, že právě na něm penězokazci v patnáctém století vyráželi polotovary z plechů pro výrobu mincí,“ vysvětlil Zajíček.

Cenné nálezy i nové prohlídky

Jde o další cenný nález v této významné lokalitě. „Rádi bychom, aby archeologický výzkum Kateřinské jeskyně pokračoval. Věříme, že to není zdaleka poslední artefakt dávné historie, který toto místo vydalo,“ řekl ředitel Správy jeskyní Milan Jan Půček.

S unikátními místy jeskyně se budou moci brzy seznámit i zájemci o historii z řad široké veřejnosti. Od neděle 29. března startují speciální archeologické prohlídky Kateřinské jeskyně. Konat se budou vždy poslední neděli v měsíci.

Zatímco klasické prohlídky jsou zaměřeny spíše na geologii nebo například pověsti, nové speciální prohlídky přiblíží lokalitu z pohledu archeologie. „Návštěvníci budou mít možnost prohlédnout si nejzajímavější pravěké kresby na stěnách a také budou podrobně seznámeni s historií archeologických výzkumů v Kateřinské jeskyni od poloviny devatenáctého století až po současnost, včetně metodiky radiouhlíkového datování. Na konci prohlídky si budou moci vyzkoušet jednu z archeologických metod – přesévání hlíny na sítu,“ přiblížil mluvčí Správy jeskyní Pavel Gejdoš.

Výzkum začal před deseti lety

Archeologické výzkumy takzvané staré Kateřinské jeskyně na začátku Suchého žlebu začaly v roce 2016. Kromě Správy jeskyní a Univerzity Palackého v Olomouci se na nich podílí Moravské zemské muzeum v Brně a Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR v Praze, který zajišťuje odběry vzorků uhlíků a jejich datování pomocí radiouhlíkové analýzy.

Archeologové během výzkumů nalezli například pravěké ozdoby z ulit sladkovodních plžů, staré zřejmě více než osm tisíc let, nebo dvě záhadné kamenné destičky. Na první z nich jsou postavy, na druhé litery klínového písma. Na stěnách jeskyně bylo prokázáno patnáct pravěkých uhlíkových kreseb, podle radiouhlíkového datování jde o jedny z nejstarších jeskynních kreseb v České republice.

Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvětlena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů. Hlavní dóm, který měří 95 metrů na délku a 44 metrů na šířku, je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 8 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...