Hnízda orlosupů ukrývají artefakty staré i stovky let. Vědci je teď poprvé popsali

Vědci našli doposud nevytěžený zdroj archeologických a historických informací. Jsou jím hnízda dravých ptáků, kteří žijí vysoko ve skalách a nosí si do nich kořist.

Kdyby se točil díl Indiana Jonese, mohl by začínat scénou, kdy odvážný archeolog prchá se vzácným artefaktem z orlosupího hnízda a jen na poslední chvíli stihne před ostrým zobákem téměř třímetrového ptáka ještě uzmout svůj klobouk. Právě hnízda těchto velkých mrchožroutů totiž opravdu přilákala archeology, kteří v nich nacházejí důležité archeologické poklady.

Straka je vyhlášená zlodějka, která sebere, na co narazí, Když se ta věc blýská, o to lépe, ale nepohrdne téměř ničím a šup s tím do hnízda. Podobné chování má i spousta jiných ptáků, jen je to o nich méně známé. A dělají to i ti největší, jako jsou sokoli, orli nebo supi. U nich je ale ještě jedna zajímavost, o níž se tolik neví: používají hnízda po celé generace, někdy až stovky let.

Když je hnízdo dostatečně bezpečné, předává se doslova z generace na generaci jako kvalitní rodinný domek. A podobně jako u lidí také u supů a orlů každá další generace přispěje ke stavbě nějakým tím materiálem. Toto chování je dobře zdokumentováno u orlosupa bradatého. Tento ohrožený predátor s rozpětím křídel až 2,8 metru si staví hnízda v jeskyních na skalních stěnách, ve skalních úkrytech nebo na římsách. Tedy na místech, kam se za ním nikdo jen tak nedostane, v Evropě nejvíc v Pyrenejích.

Vyhynutí jako příležitost

Protože je druh chráněný, není možné jeho hnízda jen tak studovat – ptáky by to vyplašilo a už by se do nich nemuseli vrátit. Jenže kolem roku 2008 ornitologové zjistili, že v jižním Španělsku už druh vyhynul. A tak se skupina vědců vydala do skal, aby tam několik tuctů těchto hnízd prozkoumali; využili toho, že je zde suchý a chladný vzduch, který všechno skvěle konzervuje.

Lidské artefakty nalezené v hnízdě orlosupa
Zdroj: Ecology

Teď vědci vydali zprávu o tom, co v hnízdech našli. „V letech 2008 až 2014 jsme provedli intenzivní výzkum zaměřený na více než padesát dobře zachovaných historických hnízd orlosupa bradatého v některých částech jižního Španělska, kde tento druh vyhynul před sedmdesáti až sto třiceti lety. Celkem bylo prozkoumáno dvanáct hnízd a pozůstatky byly identifikovány a analyzovány vrstvu po vrstvě podle zavedených metod.“

Vědci na místě prohledali staletí staré skořápky supích vajec, zbytky jejich kořisti a hnízdní materiál. Ale nejzajímavějším objevem bylo 226 artefaktů, které byly vyrobeny nebo upraveny lidmi. Mezi nalezenými předměty byly například prak vyrobený z trávy, boty, šíp do kuše, zdobený kus ovčí kůže a dřevěná kopí.

Hnízdo jako archeologický i ekologický zdroj

Ještě překvapivější bylo, že podle datování pomocí uhlíku bylo několik předmětů starších než šest set let. Výsledky z jedné boty se datovaly přibližně do doby před 675 lety, zatímco zdobená kůže byla stará přibližně 650 let. Datování ale odhalilo celou řadu časových období, přičemž jeden kus košíku pocházel přibližně z doby před 150 lety.

Orlosup bradatý v Zoo Praha
Zdroj: Matěj Baťha/Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0/podrobnosti licence níže

„Díky pevnosti hnízdních struktur orlosupa a jejich umístění v západním Středomoří, obvykle na chráněných místech, jako jsou jeskyně a skalní úkryty s relativně stabilní teplotou a nízkou vlhkostí, fungovaly jako přírodní muzea, která uchovávala historický materiál v dobrém stavu,“ píší autoři.

Kromě předmětů vyrobených člověkem zde vědci našli 2117 kostí, 86 kopyt, 72 zbytků kůže, 11 zbytků srsti a 43 skořápek vajec. Tato hnízda také označují za vynikající a zatím nepříliš využívaný nástroj pro zkoumání a lepší pochopení ekologie, trendů v biodiverzitě a environmentálních změn, kterým jsou supové vystaveni. Výsledky by také mohly potenciálně posloužit jako základ pro budoucí obnovu míst, kam by se tito ptáci mohli jednou vrátit.

Podrobnosti licence zde.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...