Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.

Původní obyvatelé Ameriky, kterým se v tuzemsku lidově říká indiáni, se zobrazují dost stereotypně: na koni, často ozbrojení lukem a pomalovaní válečnými barvami. Podle nové studie byl ale v době, kdy se indiáni poprvé setkali s Evropany, luk pro ně relativní technologickou novinkou. A koně si začali původní obyvatelé Severní Ameriky domestikovat až v 16. století.

Luk byl vynález, který lidem umožnil zefektivnit zabíjení. Díky němu byli schopní způsobit smrt na velkou vzdálenost, aniž by se sami vystavili riziku. Jeho výroba ale byla mnohem složitější než u zbraní, jež byly jeho předchůdcem – tedy u oštěpů a praků. Náhrada těchto primitivnějších technologií probíhala na Zemi na různých místech v různých dobách, ale nakonec k luku jako ideální zbrani dospěla většina kultur. Vědci teď popsali, jak tento proces vypadal v Severní Americe.

Archeologové prozkoumali 136 nejlépe dochovaných zbraní z různých míst kontinentu, které obsahovaly nějaký organický materiál. Díky tomu je dokázali velmi přesně datovat. Většina těchto artefaktů se našla především v ustupujících ledovcových polích, jeskyních nebo jiných skalních úkrytech.

Rychlé šíření moderních zbraní

Autoři výzkumu zjistili, že luk a šípy se poprvé objevily před asi 1400 lety v celé západní Severní Americe. Severně od 55. rovnoběžky, která prochází severní Britskou Kolumbií a Albertou, se luk a šípy používaly vedle praku více než tisíc let, zatímco jižně od této linie a na území dnešního Mexika byl modernější zbraní prak nahrazen okamžitě a zcela. To znamená, že luk se stal pravidelnou zbraní v arzenálu původních obyvatel jen asi 800 let předtím, než do Ameriky dorazili Evropané se svými mušketami a arkebuzami.

Podle autorů práce naznačuje náhlý a rozšířený výskyt luku jediný původ této technologie. Ta přesvědčila své uživatele natolik, že po jejím objevu následovalo rychlé šíření přes celý světadíl. Pokud jde o to, proč severní národy nadále používaly oštěpy a jejich vrhače, jimž se říkalo atlatl, tak vědci spekulují o tom, že by zbraň mohla mít výhody například v chladnějších měsících nebo při lovu kořisti s tukovou vrstvou tak silnou, že jí šíp zkrátka nepronikne.

Šíření luků v Severní Americe podle této studie velmi dobře odpovídá tomu, jak stejný proces probíhal jinde ve světě. Do severních regionů tyto zbraně v Asii a Evropě také pronikaly pomaleji, přičemž na mnoha místech se luky nerozšířily dokonce vůbec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 7 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 15 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
včera v 12:53‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
včera v 11:17‌‌

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.