Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.

Původní obyvatelé Ameriky, kterým se v tuzemsku lidově říká indiáni, se zobrazují dost stereotypně: na koni, často ozbrojení lukem a pomalovaní válečnými barvami. Podle nové studie byl ale v době, kdy se indiáni poprvé setkali s Evropany, luk pro ně relativní technologickou novinkou. A koně si začali původní obyvatelé Severní Ameriky domestikovat až v 16. století.

Luk byl vynález, který lidem umožnil zefektivnit zabíjení. Díky němu byli schopní způsobit smrt na velkou vzdálenost, aniž by se sami vystavili riziku. Jeho výroba ale byla mnohem složitější než u zbraní, jež byly jeho předchůdcem – tedy u oštěpů a praků. Náhrada těchto primitivnějších technologií probíhala na Zemi na různých místech v různých dobách, ale nakonec k luku jako ideální zbrani dospěla většina kultur. Vědci teď popsali, jak tento proces vypadal v Severní Americe.

Archeologové prozkoumali 136 nejlépe dochovaných zbraní z různých míst kontinentu, které obsahovaly nějaký organický materiál. Díky tomu je dokázali velmi přesně datovat. Většina těchto artefaktů se našla především v ustupujících ledovcových polích, jeskyních nebo jiných skalních úkrytech.

Rychlé šíření moderních zbraní

Autoři výzkumu zjistili, že luk a šípy se poprvé objevily před asi 1400 lety v celé západní Severní Americe. Severně od 55. rovnoběžky, která prochází severní Britskou Kolumbií a Albertou, se luk a šípy používaly vedle praku více než tisíc let, zatímco jižně od této linie a na území dnešního Mexika byl modernější zbraní prak nahrazen okamžitě a zcela. To znamená, že luk se stal pravidelnou zbraní v arzenálu původních obyvatel jen asi 800 let předtím, než do Ameriky dorazili Evropané se svými mušketami a arkebuzami.

Podle autorů práce naznačuje náhlý a rozšířený výskyt luku jediný původ této technologie. Ta přesvědčila své uživatele natolik, že po jejím objevu následovalo rychlé šíření přes celý světadíl. Pokud jde o to, proč severní národy nadále používaly oštěpy a jejich vrhače, jimž se říkalo atlatl, tak vědci spekulují o tom, že by zbraň mohla mít výhody například v chladnějších měsících nebo při lovu kořisti s tukovou vrstvou tak silnou, že jí šíp zkrátka nepronikne.

Šíření luků v Severní Americe podle této studie velmi dobře odpovídá tomu, jak stejný proces probíhal jinde ve světě. Do severních regionů tyto zbraně v Asii a Evropě také pronikaly pomaleji, přičemž na mnoha místech se luky nerozšířily dokonce vůbec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...