Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.

Celkem bylo identifikováno více než šest set suchozemských a sladkovodních druhů, které mají skutečný vliv na tvary reliéfu, včetně krevet v Jižní Americe, vačnatců v Austrálii, velkých býložravců v Africe, termitů a mravenců v Asii a žížal, medvědů a sladkovodního hmyzu v Evropě.

„Odhadem kolektivní energie těchto živočichů jsme zjistili, že konkurují jiným významným silám utvářejícím krajinu, jako jsou například povodně,“ vysvětlila vědkyně. Podle studie přispívají jmenovaní živočichové ročně společně ke geomorfologickým procesům přibližně 76 tisíci gigajouly energie, což odpovídá energii vynaložené při více než pěti stech tisících velkých říčních povodní nebo dvou stech tisících monzunových období.

Mezi tyto druhy patří obři divoké přírody, jako je slon, medvěd grizzly nebo i hroch. „Rozšlapáváním a přesunem mezi místem, kde spí, a místem, kde se živí, může tento africký savec, který váží kolem 1,5 tuny, vytvářet nová říční koryta v afrických bažinách,“ vysvětlila Harveyová.

Bobři kultivují krajinu

Dalším příkladem jsou bobři. „Vytvářejí spoustu biotopů, ale mohou také pomoci zmírnit záplavy nebo oživit řeky s nízkým průtokem v době sucha,“ řekla výzkumnice.

Začátkem letošního roku skupina bobrů v České republice zrekultivovala vojenský prostor, kde se sedm let táhly stavební práce, a vytvořila hráze a meandry, čímž vznikl mokřad, který bude chránit raky. Bobři tak ušetřili místnímu úřadu miliony eur. Kromě těchto známých druhů „máme tendenci přehlížet menší živočichy, kteří jsou méně viditelní, protože žijí pod zemí nebo pod vodou, ale jsou stejně důležití,“ řekla Harveyová.

Nejpůsobivější příklad je v Brazílii, kde kolonie termitů vybudovaly stovky milionů kopečků propojených tunely, které pokrývají plochu o velikosti Británie. „Je to obrovské množství půdy, které tento živočich přemístil,“ řekla o této stavbě, která je viditelná z vesmíru.

„Existuje mnoho živočichů, kteří dosud nebyli prozkoumáni, nebo snad dokonce ani objeveni. Víme, že existují ještě miliony hmyzu, které je třeba objevit. Nezkoumali jsme ani mořské ekosystémy,“ svěřila se badatelka.

Podle studie je navíc 28 procent druhů identifikovaných jako stavitelé vzácných nebo endemických a 57 z nich se nachází na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) mezi druhy ohroženými vyhynutím. „S úbytkem druhů přicházíme o tyto jedinečné procesy, a tím i o rovnováhu ekosystémů,“ uvádí Harveyová, která se zároveň domnívá, že o samotných procesech stále chybí dostatek znalostí. Studii plánuje rozšířit a zohlednit zejména o dopady klimatických změn.

„Přemýšlíme o tom, co všechno už v naší krajině zaniklo, protože některé druhy vymřely nebo se jejich populace drasticky zmenšily,“ řekla geofyzička. Harveyová, odhodlaná nabídnout „nové perspektivy pro ochranu biologické rozmanitosti“, doufá, že tento typ studie ovlivní programy reintrodukce druhů, které jsou nezbytné pro snížení extrémních klimatických jevů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...