Ztratili jsme Voyager, oznámila NASA. Agentura mu poslala chybný povel, hledá řešení

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) se snaží zachytit signál sondy Voyager 2, se kterou před více než týdnem ztratil kontakt. Loď vzdálená miliardy kilometrů od Země je bez spojení od chvíle, co řídící centrum omylem vyslalo chybný příkaz. Ten posunul anténu sondy tak, že se s ní teď nedá spojit.

NASA v pondělí uvedla, že anténa na sondě se sice vychýlila jen o dva stupně od Země, ale to ji dostalo mimo signál pozemských přístrojů, a nemůže tak už dostávat nové příkazy. NASA se snaží navázat komunikaci pomocí obrovské antény v australské Canbeře. Zatím od sondy zachytila jen slabý šum, který naznačuje, že Voyager 2 funguje, ale nemůže komunikovat.

Hledání signálu Voyageru komplikuje jeho obrovská vzdálenost od Země. Letí směrem od ní, momentálně je od nás vzdálený téměř 20 miliard kilometrů, což znamená, že signálu sondy trvá asi 18 hodin, než dorazí na Zemi.

Nahrávám video

O navázání kontaktu se snaží Laboratoř tryskového pohonu (JPL) NASA, která misi Voyager řídí. Tamní odborníci teď budou naslepo vysílat správný příkaz v naději, že se jim podaří sondu zasáhnout. Ale pokud se to nepovede, nebude ještě všechno ztraceno, kosmická agentura má pro podobné situace připravené záložní plány.

Pokud nebudou experti úspěšní, bude NASA muset počkat do poloviny října na automatický restart systémů, který by podle úřadu měl plně obnovit komunikaci – sondě přikáže natočit anténu opět k Zemi.

Kosmický poutník

Sonda Voyager 2 odstartovala z Floridy v roce 1977 s cílem prozkoumat Sluneční soustavu, zejména Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Do mezihvězdného prostoru vstoupila v roce 2018. Jen několik týdnů po ní NASA vyslala do vesmíru Voyager 1, který je od Země 24 miliard kilometrů, a je tedy nejvzdálenějším objektem z dílny člověka od naší planety.

Obě sondy Voyager o velikosti malého auta jsou poháněny energií z pomalého rozpadu plutonia. Energie jim dojde pravděpodobně do konce tohoto desetiletí a přestanou se Zemí komunikovat, vesmírem ale vydrží létat další miliardy let jako tiší vyslanci lidstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...