Zombie-houby existovaly už v době dinosaurů, ukázal čínský výzkum

Parazitické houby měnící chování svých hostitelů nejsou výmyslem scenáristů. Doopravdy existují a podle nového výzkumu mají i velmi dlouhou evoluční historii. Planetu prokazatelně sdílely už s pravěkými plazy.

Videohra a pak dvě série seriálu The Last of Us nesmírně zpopularizovaly parazitické houby cordyceps. V této populární fikci dokážou měnit lidské bytosti v nemyslící zombie ovládané jen houbou. Ve skutečnosti to dělají také, ale neumí to s lidmi, nýbrž jen s hmyzem. Přesto se dnes často označují jako zombie-houby. Nový výzkum ukazuje, proč jsou v tom tyto houby tak dobré.

Čínští paleontologové prokázali, že parazitické houby měly dost času na to ovládnout své triky měnící hmyz v bezduché loutky, jejichž jediným cílem je pomoci parazitovi v množení. Našli totiž v jantarové kapce staré asi 99 milionů let dva druhy hmyzu infikované houbami. Šlo o mouchu a mravenčí kuklu, oba organismy byly prorostlé dvěma vědě neznámými druhy hub, které dostaly jméno Paleoophiocordyceps gerontoformicae a Paleoophiocordyceps ironomyiae.

Obě houby pocházejí z období druhohorní křídy, jde o vůbec nejstarší nález těchto organismů. Byly současníky dinosaurů, jako byli například ankylosauři, gigantoraptoři, spinosauři nebo velociraptoři. Autoři objevu jsou z nálezu nadšení. Pro web CNN uvedli, že se vědě sice zachovaly desítky tisíc kusů zkamenělé pryskyřice, která se dnes označuje jako jantar, ale až doposud v nich nenašli náznaky existence pravěkých parazitických hub.

Jantarová bonanza v problémech

Zmíněný kousek jantaru se našel na severu Myanmaru. Ten se stal v tomto století jedním z nejvýznamnějších světových nalezišť fosilního jantaru. Oblast se kvůli tomu potýká dokonce s násilím, protože kousky druhohorní pryskyřice mají velkou cenu nejen pro vědu, ale i soukromé sběratele, takže lákají i pašeráky.

Podle autorů by kusy využité ve studii měly být získané legálně. Vědci je prozkoumali všemi neinvazivními metodami, jaké má věda k dispozici: nejprve klasickými mikroskopy. Už ty si všimly na hmyzu něčeho zvláštního – nevypadal hned na první pohled docela obyčejně. Nápadný byl zvláštní útvar, který jako by pučel z jeho hlavy. Až 3D snímky vytvořené pomocí tomografie odhalily v drobných tělíčkách ještě menší organismy, a to vlákna parazitické houby, která prorůstala z těla hmyzu.

Analýzy pak prozradily, že obě houby patří do čeledi Ophiocordycepsidae, jejíž zástupci se česky jmenují housence. Což z nich dělá něco jako pratety moderních hub cordyceps.

Podle vědců chovaly podobně jako moderní parazitické houby: u mouchy už začala plodnice vyrůstat z hlavy, u mravenčí kukly ale místo z hlavy rostla z její takzvané metapleurální žlázy, což se u moderních druhů neobjevuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...