Zombie-houby existovaly už v době dinosaurů, ukázal čínský výzkum

Parazitické houby měnící chování svých hostitelů nejsou výmyslem scenáristů. Doopravdy existují a podle nového výzkumu mají i velmi dlouhou evoluční historii. Planetu prokazatelně sdílely už s pravěkými plazy.

Videohra a pak dvě série seriálu The Last of Us nesmírně zpopularizovaly parazitické houby cordyceps. V této populární fikci dokážou měnit lidské bytosti v nemyslící zombie ovládané jen houbou. Ve skutečnosti to dělají také, ale neumí to s lidmi, nýbrž jen s hmyzem. Přesto se dnes často označují jako zombie-houby. Nový výzkum ukazuje, proč jsou v tom tyto houby tak dobré.

Čínští paleontologové prokázali, že parazitické houby měly dost času na to ovládnout své triky měnící hmyz v bezduché loutky, jejichž jediným cílem je pomoci parazitovi v množení. Našli totiž v jantarové kapce staré asi 99 milionů let dva druhy hmyzu infikované houbami. Šlo o mouchu a mravenčí kuklu, oba organismy byly prorostlé dvěma vědě neznámými druhy hub, které dostaly jméno Paleoophiocordyceps gerontoformicae a Paleoophiocordyceps ironomyiae.

Obě houby pocházejí z období druhohorní křídy, jde o vůbec nejstarší nález těchto organismů. Byly současníky dinosaurů, jako byli například ankylosauři, gigantoraptoři, spinosauři nebo velociraptoři. Autoři objevu jsou z nálezu nadšení. Pro web CNN uvedli, že se vědě sice zachovaly desítky tisíc kusů zkamenělé pryskyřice, která se dnes označuje jako jantar, ale až doposud v nich nenašli náznaky existence pravěkých parazitických hub.

Jantarová bonanza v problémech

Zmíněný kousek jantaru se našel na severu Myanmaru. Ten se stal v tomto století jedním z nejvýznamnějších světových nalezišť fosilního jantaru. Oblast se kvůli tomu potýká dokonce s násilím, protože kousky druhohorní pryskyřice mají velkou cenu nejen pro vědu, ale i soukromé sběratele, takže lákají i pašeráky.

Podle autorů by kusy využité ve studii měly být získané legálně. Vědci je prozkoumali všemi neinvazivními metodami, jaké má věda k dispozici: nejprve klasickými mikroskopy. Už ty si všimly na hmyzu něčeho zvláštního – nevypadal hned na první pohled docela obyčejně. Nápadný byl zvláštní útvar, který jako by pučel z jeho hlavy. Až 3D snímky vytvořené pomocí tomografie odhalily v drobných tělíčkách ještě menší organismy, a to vlákna parazitické houby, která prorůstala z těla hmyzu.

Analýzy pak prozradily, že obě houby patří do čeledi Ophiocordycepsidae, jejíž zástupci se česky jmenují housence. Což z nich dělá něco jako pratety moderních hub cordyceps.

Podle vědců chovaly podobně jako moderní parazitické houby: u mouchy už začala plodnice vyrůstat z hlavy, u mravenčí kukly ale místo z hlavy rostla z její takzvané metapleurální žlázy, což se u moderních druhů neobjevuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.