Zneklidnit mohou bouřky, déšť, sníh nebo vítr. Počasí vyvolává řadu fobií

Bouřky, blesky, prudký déšť bubnující do střech domů, ale třeba i prudký vítr nebo husté sněžení. Tyto jevy zvýší tep většině meteorologů a osloví i nadšence do počasí. Někteří ale fascinaci nesdílejí – naopak, můžou tyto jevy vnímat vyloženě negativně, případně v nich dokonce vyvolávají strach až fobii.

Nějakou fobií trpí asi 40 procent lidí – může jít třeba o strach z létání, návštěvy u zubaře, tmy, ale i pavouků nebo hadů. Spousta fobií se týká i počasí.

Asi nejčastěji se lze setkat s bázní z bouřek, což je z meteorologického pohledu poměrně pochopitelné. Bouřky jsou potenciálně nebezpečným jevem, ať už jde o riziko výskytu ničivých krup, přívalového deště schopného zatopit níže položená místa, bouřlivého větru, který může strhnout tašky ze střech nebo celé střechy domů, případně tornáda. A samozřejmě nelze podceňovat ani riziko úderu blesku. V případě strachu z bouřek se jedná o takzvanou astrafobii (z řeckého astrape, což znamená blesk), která se typicky projevuje u dětí, ale u řady lidí přetrvává až do dospělosti.

Obavy bývají podpořeny zejména osobním zážitkem některého z výše uvedených jevů, kdy se daný jedinec ocitl v nekomfortní zóně, zejména pak při velmi blízkém úderu blesku. Mimochodem astrafobie se týká nejen lidí, ale často i zvířat. V případě dětí a snad i dospělých lze tuto fobii odstranit nebo alespoň zmírnit náležitým vysvětlením fungování bouřek a blesků včetně vyhledání bezpečného místa pobytu během bouřky.

Ničivý vítr

Další častou fobií spojenou s počasím je anemofobie. Slovo anemo je opět z řečtiny, v níž znamená vítr. Jde tedy o strach z větrného počasí. Pokud někdo v minulosti zažil vichřici, která ničila různé předměty, lámala stromy nebo třeba znemožnila cestu z hor do údolí, může chorobnou bázní trpět. Pocit strachu navíc dokážou umocnit zvukové efekty, který silný vítr vydává.

Extrémním případem anemofobie je strach z tornád (někdy označovaný jako turbofobie), který se mnohdy prolíná s astrafobií, neboť právě v bouřkách dochází k výskytu ničivých vírů.

Mimo naše zeměpisné oblasti pak může k vyvinutí anemofobie přispět i zážitek z přechodu tropické cyklóny. Například obyvatelé Baham zažili v září 2019 přechod extrémně silného hurikánu Dorian (průměrná rychlost větru dosáhla až 295 kilometrů v hodině), který se přes některé ostrovy pohyboval jen tří až pětikilometrovou rychlostí.

To znamenalo mnohohodinové působení ničivého větru s příslušným hlukem, což značně zatížilo psychiku tamních obyvatel. V souvislosti s hurikány – respektive tropickými cyklónami – se ale spíš hovoří o takzvanou lilapsofobii, která zahrnuje působení kombinace bouřlivého počasí s blesky, silným větrem a intenzivním deštěm.

Video ukazuje situaci při přechodu hurikánu Dorian na Bahamách – takto to v některých oblastech vypadalo 48 hodin:

Sníh, déšť i mraky

U lidí, kteří přežili pád laviny, se může vyvinout chionofobie (z řeckého chión znamenajícího sníh), tedy strach ze sněhu. Příčiny ale můžou tkvít také v dětství, pokud se například dítě zranilo při hraní si ve sněhu nebo v závějích ztratilo svoji oblíbenou hračku. V dospělosti může být spouštěčem i dopravní nehoda, ke které přispěl sníh na vozovce.

Jistou formou terapie může být meteorologická osvěta, kdy se lidem trpícím touto fobií náležitě vysvětlí vznik sněhu a ukáže krása sněhových vloček, které tvoří neuvěřitelné množství krystalů a tvarů s šestibokým základem.

Pokud někdo zažívá opakovaně deštivé dny, kdy je nebe převážně šedivé, zatažené s minimem slunečního svitu, a k tomu navíc často prší, může se u něj vyvinout ombrofobie (opět z řeckého ombros znamenajícího dešťovou přeháňku nebo příval), tedy strach z deště. Takoví lidé s obavami sledují předpověď slibující příchod deštivého počasí, kdy se snaží vyhnout nutnosti jít ven.

Existuje i strach z mlh (nebulafobie, nebula znamená v řečtině mlhu) nebo taky nephofobie (nepho je označení pro oblak), tedy obavy z některých druhů oblaků, zejména speciálních tvarů mammatus nebo asperitas.

Oblaky ve tvaru mammatus můžou v některých lidech vyvolat nephofobii
Zdroj: Wikimedia Commons

Často přitom neexistuje ostrá hranice mezi nephofobií a některými dalšími druhy fobií, jako je například astrafobie nebo ombrofobie, neboť s tmavšími oblaky často přichází déšť nebo bouřka.

Autor je meteorolog České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...