Znečištění jako na dálnici. Z lezeckých bot se mohou uvolňovat nebezpečné chemikálie

Lezení může vypadat jako zdravý sport. Jenže podle nové studie v něm může být ukrytý problém. Drobné částečky chemikálií, jež se uvolňují ze sportovní obuvi, mohou představovat zdravotní riziko.

Anya Shermanová má dvě hlavní záliby: vědu a lezení. Vědě se věnuje na Vídeňské univerzitě, leze v přírodě i v halách. Pro svou studii oba své zájmy spojila: snažila se popsat, jestli lezení v uzavřených prostorách nemůže mít negativní dopad na zdraví těch, kteří se tomuto koníčku věnují. Všimla si totiž, kolik zbytků obuvi se zachycuje na úchytech, odkud se pak uvolňují dál.

Lezecká obuv, která se při tomto sportu používá, obsahuje rizikové chemické látky, které se při lezení mohou odírat z podrážek a uvolňovat se do okolního prostředí. A odtamtud se mohou dostat až do plic lezců. To je základní výsledek, k němuž mladá vědkyně dospěla. Koncentrace těchto chemikálií tam tak může být i vyšší než na rušné městské ulici.

Podrážky lezecké obuvi připomínají automobilové pneumatiky – mají podobný účel a také složení. A také se podobně opotřebovávají. Venku jsou právě pneumatiky jedním z hlavním zdrojů mikroplastů v životním prostředí. Lezecké boty fungují podobně v uzavřeném prostředí lezeckých center.

Chemické sloučeniny, které se na podrážky sportovní obuvi používají, jí dávají vynikající vlastnosti, ale rozhodně nepatří do lidských plic. Kvůli výše popsaným podmínkám se tam ale dostávají, popsala Shermanová ve studii, kterou vedl profesor Thilo Hofmann, také z Vídeňské univerzity. Jejich výzkum využil stejné metody, jaké se používají při analýze pneumatik automobilů.

Se senzory na boulderu

Vědci se vybavili citlivými přístroji, které měří koncentraci a složení částic ve vzduchu a odebrali pomocí nich vzorky z pěti boulderingových (lezeckých) center ve Vídni. Tyto přístroje fungují podobně jako lidské dýchání: nasávají vzduch z okolí rychlosti 60 litrů za minutu a pak ho oddělují stejným způsobem jako lidský dýchací aparát. Díky tomu se do části, která měří koncentraci nebezpečných látek, dostanou jen ty, jež by se opravdu dostaly do plic člověka v místnosti. Navíc se autorům povedlo odebrat vzorky z dalších lezeckých center ve Francii, Španělsku a Švýcarsku.

„Znečištění ovzduší v boulderingových halách bylo vyšší, než jsme očekávali,“ konstatoval Hofmann. Hned při prvních pohledech na získaná data bylo nápadné, že koncentrace gumových přísad byla vysoká zejména tam, kde lezlo mnoho lidí v uzavřeném prostoru. „Naměřené hodnoty patří k nejvyšším, jaké kdy byly na světě zaznamenány, a jsou srovnatelné s víceproudými silnicemi v megapolích,“ upozorňuje vědec.

V další fázi výzkumu se vědci podívali na třicet párů lezecké obuvi; u některých výrobků našli podrážky ze stejných znečišťujících látek, jaké se vyskytují v pneumatikách automobilů. Mezi patnácti nalezenými gumárenskými přísadami byla i látka 6PPD, což je stabilizátor gumy, který se rozpadá na látky spojené s úhynem lososů v řekách.

Je to nebezpečné?

Co to znamená pro lidské zdraví, zatím není jasné. Hofmann ale zdůrazňuje, že tyto látky do vzduchu, který lidé dýchají, nepatří. „Má smysl jednat dříve, než budeme znát všechny podrobnosti o rizicích, zejména s ohledem na citlivé skupiny, jako jsou děti,“ doporučuje vědec.

„Je nezbytné přejít na materiály podrážek s menším množstvím škodlivých látek,“ dodává Hofmann. Podle něj si výrobci v současné době tento problém dostatečně neuvědomují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...