Při současném vývoji globálního oteplování hrozí dvěma třetinám původních druhů v Antarktidě, včetně tučňáků císařských, do roku 2100 vyhynutí, nebo výrazný pokles populace. Vyplývá to ze studie, která nastiňuje priority pro ochranu biologické rozmanitosti kontinentu.
Největší riziko vyhynutí hrozí tučňákům císařským, následují je různí mořští ptáci a suchozemské hlístice, uvedli vědci, ochránci přírody a tvůrci politik z 28 institucí ve 12 zemích.
„Předpokládáme, že do roku 2100 bude až osmdesát procent kolonií tučňáků císařských téměř vyhubeno, pokud se emise skleníkových plynů budou zvyšovat za běžných podmínek,“ uvádějí ve zprávě.
Autoři studie také zjistili, že realizace deseti klíčových bodů, které by odhadem stály 23 milionů dolarů ročně (524 milionů korun), by mohly prospět až 84 procentům antarktických organismů. Za strategii ochrany přírody s největším přínosem označili ovlivňování celosvětové politiky s cílem účinně omezit globální oteplování.
Kombinace hrozeb je vážná
„Druhy v Antarktidě čelí dopadům mnoha hrozeb, přestože kontinent považujeme za odlehlou a nedotčenou divočinu,“ poznamenala hlavní autorka studie Jasmine Leeová z výzkumné organizace British Antarctic Survey (BAS). Dodala, že ona a další spoluautoři studie nicméně uznávají, že globální opatření v oblasti klimatu jsou na místní úrovni obtížněji proveditelná.
S rostoucí lidskou aktivitou v Antarktidě – ať už jde o výzkum, nebo cestovní ruch – roste riziko zavlečení exotických druhů, akcentovala Leeová dále. Jako nákladově nejefektivnější strategie řízení proto byla označena minimalizace dopadů lidské činnosti na mrazivý kontinent.
„Můžeme lépe informovat naše turistické společnosti o oblastech, kterým by se měly vyhnout s ohledem na některé z těchto ohrožených druhů, můžeme vzdělávat samotné cestovatele,“ řekl další z autorů studie Aleks Terauds.
Mezi další možnosti patří snížení ekologické stopy letadel a jiných dopravních prostředků či infrastrukturních projektů a ochrana vegetace před pošlapáním a jiným fyzickým poškozením.
I kdyby se globální oteplování nepodařilo zmírnit, všechny regionální strategie dohromady by přesto prospěly přibližně 54 procentům antarktických druhů, uvádí se v dokumentu.
Studie také zdůraznila vliv klimatické krize na ikonické mořské ptáky, jako jsou tučňáci císařští a tučňáci kroužkoví. „Tučňák císařský je při rozmnožování závislý na ledu,“ řekla Leeová. „Pokud ztratí vhodné prostředí pro rozmnožování… může to časem vést ke kolapsu jeho populace,“ dodala. Méně známé druhy hlístic jsou již na ústupu.
