Zítřek patří v Česku červenému. Vědci vytvořili mapu budoucnosti vinařství

V České republice sice roste obliba bílého vína, ale dopady klimatických změn na tuzemské vinařské oblasti budou nahrávat pěstování odrůd, z nichž se připravují vína červená. Ukazuje to nová studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise Heliyon.

Za posledních šedesát let se průměrná teplota na Moravě zvýšila o jeden a půl stupně Celsia. Podle předpovědí odborníků bude oteplování pokračovat a v Česku se bude projevovat zejména během léta v podobě déle trvajících vln veder bez srážek. A to samozřejmě nutně ovlivní i pěstování vína.

Vinaři jsou se situací, kterou změna klimatu způsobuje, zatím spokojení, hlavně ti, kteří produkují červené víno. Nové podmínky totiž jeho odrůdám nahrávají. Dokládají to čísla – před dvaceti lety bylo nevídané, pokud Frankovka z moravské oblasti Modré Hory dosáhla 20° cukru, dnes má ale běžně přes 22°. Vínu se nicméně v Česku daří obecně a i přes určité výkyvy jeho vyrobené množství v posledních letech roste. Předpoklad je, že se ho letos vyprodukuje mezi pěti a šesti sty tisíci hektolitrů a statistická prognóza výzkumníků ukazuje na další mírný růst.

První negativa

Změna klimatu a oteplování jižní Moravy už ale vinařům také začíná ukazovat první problémy. Jsou jimi hlavně extrémy počasí a rychlé změny. Lijáky, které přerušují jinak neutuchající vlny sucha a rekordně vysoké teploty, nesvědčí zejména odrůdám bílého vína, které je a bylo pro území jižní Moravy v minulosti typické.

Intenzivní letní déšť po dlouhém období sucha zvyšuje riziko plísňových onemocnění. Nedostatek dešťových srážek během letní fáze růstu révy zase vede k nedostatku dusíku v půdě, což následně vínu zabraňuje správně fermentovat a získat kvalitní aroma. Stejně tak náhlé průtrže mračen ke konci léta hrozny poškozují.

Změny budou nutné - a nemusí být k horšímu

Vinaři podle studie o těchto změnách ví, pracují s nimi a připravují se na další. Už dnes využívají prakticky všechny dostupné metody, jak pro jižní Moravu tradiční odrůdy chránit – to ale bude podle vědců fungovat, jen když se budou změny klimatu projevovat málo. Nejlépe ztráty v produkci snižuje vysazování odrůd odolných na sucho a vysoké teploty. Těmi jsou ale zpravidla odrůdy pro výrobu červeného vína, jako jsou Cinsaut či Carignan známé z jižněji položených vinařských oblastí Evropy. A protože se změny klimatu nedaří zpomalit, znamená to, že právě jim nejspíš bude patřit i budoucnost u nás.

Nabídka změní také chování spotřebitelů: podle statistitik přes 78 procent konzumentů vína preferuje bílé. Tuzemští spotřebitelé jsou navíc v případě vína velmi patriotičtí, a i když okolo 60 % zkonzumovaného vína v Česku pochází z ciziny, naprostá většina českého vína se prodá a vypije na domácím trhu, vyšší ceně navzdory.


Vědci upozornují, že tak vyvstává hypotetický problém. Prohlubující se dopady klimatické změny mohou v tradičních regionech pěstování oblíbeného bílého vína komplikovat natolik, že rostoucí poptávku po něm nebude možné naplnit tak, jak se dosud daří.

„S trochou nadsázky to vypadá, že stále žhavější léta Čechy nabádají, aby se osvěžili vychlazeným bílým vínem, které je ale v těch samých žhavých a suchých létech u nás čím dál těžší pěstovat,“ říká Otakar Němec z Fakulty podnikohospodářské VŠE.

Řešením podle něj může být například zřizování nových vinic, a to na místech, kde se bude bílému vínu dařit lépe. Jen tak bude podle dlouhodobých předpovědí možné v Česku nadále pěstovat bílé víno v takové kvantitě i kvalitě. Plocha vinic se v Česku v posledních letech pokaždé zvětšila, avšak vždy o méně než jedno procento, což je strop stanovený evropskou směrnicí. Pro rychlejší výsadbu vinic v ČR tedy stále existuje dostatečný prostor.

„I pokud se bude produkce českého vína zvyšovat, tak lze celkem s jistotou předpokládat, že půjde na odbyt, protože poptávka po něm dnes výrazně převyšuje nabídku,“ dodává spoluautor studie Roman Svoboda z ČZU.

Vinařská mapa budoucnosti

Spolupráce vinařů a ekonomů s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) dokázala vytvořit model, který podle různých scénářů klimatické změny ukazuje, kde se u nás bude jednotlivých odrůdám nejvíc dařit. 

Jaká vína se budou nejlépe pěstovat podle pěti různých klimatických modelů
Zdroj: CzechGlobe

Velmi zjednodušeně řečeno bude kvůli rostoucím teplotám možné pěstovat vína i v chladnějších regionech, kde to zatím není zvykem. Na střední Moravě by podle několika klimatických modelů mohly už v příštích desetiletích nastat ideální podmínky pro pěstování hned pěti odrůd vinné révy, zejména těch bílých, jako je Müller Thurgau, Chardonnay či Ryzlink. Dle některých modelů by růst teploty o dva stupně Celsia mohl v Českém středohoří nastolit ideální podmínky pro pěstování odrůdy Merlot.

„Podle všech modelů a prognóz nicméně vychází, že jižní Morava, která je typicky jednou z nejteplejších oblastí v republice, bude s dalším růstem teplot také nejvhodnějším regionem pro pěstování červeného vína spíš než toho bílého, jak je tomu nyní a pro co je nejvíce známá,“ uzavírá profesorka Lucie Severová, která výzkum vedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...