Zírání do telefonu v posteli nenarušuje spánek, tvrdí přehled studií

Sledování telefonu před spaním zřejmě nemá významný vliv na spánek, uvedli vědci po přezkoumání důkazů. Podle nového přehledu jedenácti studií provedených po celém světě neexistují žádné důkazy o tom, že by obrazovka vyzařující modré světlo ztěžovala usínání, napsal list The Times. Zároveň ale někteří experti upozorňují, že používání chytrých zařízení v tuto dobu může spánek zhoršit kvůli tomu, že lidé aktivitě propadnou a posouvají tak svoji obvyklou „večerku“.

Výsledky nové metastudie jsou překvapivé. Experimenty podle tohoto přehledu dosavadních výzkumů a důkazů neprokázaly významný účinek technologií na opoždění usnutí. „Když se podíváme zpět na všechny faktory, které mohou škodit našemu spánku, obrazovky se přeceňují,“ řekl klinický psycholog Michael Gradisar, který se podílel na článku publikovaném v odborném časopise Sleep Medicine Reviews.

Dodal, že nejzřetelnější způsob, jakým mohou obrazovky narušovat spánek, nemá nic společného se světlem. Místo toho jde o důsledek toho, že lidé zůstávají vzhůru déle, než by měli, protože je pohltí to, co na telefonu sledují.

Velmi citlivé buňky v oku

Ne všichni odborníci ale se závěry shrnující studie souhlasí. Někteří se domnívají, že omezit večerní používání obrazovky je pro ty, kteří mají problémy se spánkem, prvním rozumným krokem. Je podle nich možné, že modré světlo pozdě v noci působí na některé jedince více než na jiné, zejména pokud přes den neviděli přirozené světlo.

Profesor cirkadiánní neurovědy na Oxfordské univerzitě Russell Foster, který se na revizi nepodílel, ale souhlasí, že tvrzení o modrém světle narušujícím spánek byla poněkud přehnaná. „Neexistují žádné důkazy o tom, že by modré světlo z obrazovek mělo vůbec nějaký významný vliv,“ řekl pro deník The Times.

Myšlenka, že obrazovky mohou vyvolávat nespavost, podle Fostera vznikla na základě objevu „fotosenzitivních gangliových buněk sítnice“ v oku v roce 2000. Tyto buňky jsou velmi citlivé na modré světlo a také pomáhají řídit produkci melatoninu (spánkového hormonu). „Modré a zelené světlo sice nejúčinněji potlačují večerní hladinu melatoninu a způsobují, že se cítíme bdělejší, ale síla světla musí být jasná. I když obrazovky vyzařují více modrého světla než jiné barvy, síla světla jednoduše není dostatečná na to, aby narušila spánek,“ vysvětluje Gradisar.

Jak zlepšit spánek

Foster se domnívá, že je přesto rozumné vyhýbat se před spaním některým chytrým zařízením, zejména těm, která mohou vyvolávat úzkost. „Nezačínejte si prohlížet e-maily před spaním – to je opravdu špatný nápad,“ nabádá.

Gradisar doplnil, že některá chytrá zařízení mohou kvalitu spánku napak podpořit. „Testovali jsme obsah tím, že jsme lidi přiměli hrát násilné videohry hodinu před spaním, a oni usnuli v pohodě – pokud šli spát, kdy měli, a nepokračovali v hraní tak, že jim to nahlodávalo spánek,“ popsal. „Nedávno vědci testovali účinky napínavého konce televizní epizody. Zjistili, že na spánek nemá žádný vliv. Pokud něco, lidé usínali rychleji,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 14 mminutami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 2 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 4 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
před 22 hhodinami

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
včera v 13:16

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
včera v 12:03

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.