Zírání do telefonu v posteli nenarušuje spánek, tvrdí přehled studií

Sledování telefonu před spaním zřejmě nemá významný vliv na spánek, uvedli vědci po přezkoumání důkazů. Podle nového přehledu jedenácti studií provedených po celém světě neexistují žádné důkazy o tom, že by obrazovka vyzařující modré světlo ztěžovala usínání, napsal list The Times. Zároveň ale někteří experti upozorňují, že používání chytrých zařízení v tuto dobu může spánek zhoršit kvůli tomu, že lidé aktivitě propadnou a posouvají tak svoji obvyklou „večerku“.

Výsledky nové metastudie jsou překvapivé. Experimenty podle tohoto přehledu dosavadních výzkumů a důkazů neprokázaly významný účinek technologií na opoždění usnutí. „Když se podíváme zpět na všechny faktory, které mohou škodit našemu spánku, obrazovky se přeceňují,“ řekl klinický psycholog Michael Gradisar, který se podílel na článku publikovaném v odborném časopise Sleep Medicine Reviews.

Dodal, že nejzřetelnější způsob, jakým mohou obrazovky narušovat spánek, nemá nic společného se světlem. Místo toho jde o důsledek toho, že lidé zůstávají vzhůru déle, než by měli, protože je pohltí to, co na telefonu sledují.

Velmi citlivé buňky v oku

Ne všichni odborníci ale se závěry shrnující studie souhlasí. Někteří se domnívají, že omezit večerní používání obrazovky je pro ty, kteří mají problémy se spánkem, prvním rozumným krokem. Je podle nich možné, že modré světlo pozdě v noci působí na některé jedince více než na jiné, zejména pokud přes den neviděli přirozené světlo.

Profesor cirkadiánní neurovědy na Oxfordské univerzitě Russell Foster, který se na revizi nepodílel, ale souhlasí, že tvrzení o modrém světle narušujícím spánek byla poněkud přehnaná. „Neexistují žádné důkazy o tom, že by modré světlo z obrazovek mělo vůbec nějaký významný vliv,“ řekl pro deník The Times.

Myšlenka, že obrazovky mohou vyvolávat nespavost, podle Fostera vznikla na základě objevu „fotosenzitivních gangliových buněk sítnice“ v oku v roce 2000. Tyto buňky jsou velmi citlivé na modré světlo a také pomáhají řídit produkci melatoninu (spánkového hormonu). „Modré a zelené světlo sice nejúčinněji potlačují večerní hladinu melatoninu a způsobují, že se cítíme bdělejší, ale síla světla musí být jasná. I když obrazovky vyzařují více modrého světla než jiné barvy, síla světla jednoduše není dostatečná na to, aby narušila spánek,“ vysvětluje Gradisar.

Jak zlepšit spánek

Foster se domnívá, že je přesto rozumné vyhýbat se před spaním některým chytrým zařízením, zejména těm, která mohou vyvolávat úzkost. „Nezačínejte si prohlížet e-maily před spaním – to je opravdu špatný nápad,“ nabádá.

Gradisar doplnil, že některá chytrá zařízení mohou kvalitu spánku napak podpořit. „Testovali jsme obsah tím, že jsme lidi přiměli hrát násilné videohry hodinu před spaním, a oni usnuli v pohodě – pokud šli spát, kdy měli, a nepokračovali v hraní tak, že jim to nahlodávalo spánek,“ popsal. „Nedávno vědci testovali účinky napínavého konce televizní epizody. Zjistili, že na spánek nemá žádný vliv. Pokud něco, lidé usínali rychleji,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...