Zírání do telefonu v posteli nenarušuje spánek, tvrdí přehled studií

Sledování telefonu před spaním zřejmě nemá významný vliv na spánek, uvedli vědci po přezkoumání důkazů. Podle nového přehledu jedenácti studií provedených po celém světě neexistují žádné důkazy o tom, že by obrazovka vyzařující modré světlo ztěžovala usínání, napsal list The Times. Zároveň ale někteří experti upozorňují, že používání chytrých zařízení v tuto dobu může spánek zhoršit kvůli tomu, že lidé aktivitě propadnou a posouvají tak svoji obvyklou „večerku“.

Výsledky nové metastudie jsou překvapivé. Experimenty podle tohoto přehledu dosavadních výzkumů a důkazů neprokázaly významný účinek technologií na opoždění usnutí. „Když se podíváme zpět na všechny faktory, které mohou škodit našemu spánku, obrazovky se přeceňují,“ řekl klinický psycholog Michael Gradisar, který se podílel na článku publikovaném v odborném časopise Sleep Medicine Reviews.

Dodal, že nejzřetelnější způsob, jakým mohou obrazovky narušovat spánek, nemá nic společného se světlem. Místo toho jde o důsledek toho, že lidé zůstávají vzhůru déle, než by měli, protože je pohltí to, co na telefonu sledují.

Velmi citlivé buňky v oku

Ne všichni odborníci ale se závěry shrnující studie souhlasí. Někteří se domnívají, že omezit večerní používání obrazovky je pro ty, kteří mají problémy se spánkem, prvním rozumným krokem. Je podle nich možné, že modré světlo pozdě v noci působí na některé jedince více než na jiné, zejména pokud přes den neviděli přirozené světlo.

Profesor cirkadiánní neurovědy na Oxfordské univerzitě Russell Foster, který se na revizi nepodílel, ale souhlasí, že tvrzení o modrém světle narušujícím spánek byla poněkud přehnaná. „Neexistují žádné důkazy o tom, že by modré světlo z obrazovek mělo vůbec nějaký významný vliv,“ řekl pro deník The Times.

Myšlenka, že obrazovky mohou vyvolávat nespavost, podle Fostera vznikla na základě objevu „fotosenzitivních gangliových buněk sítnice“ v oku v roce 2000. Tyto buňky jsou velmi citlivé na modré světlo a také pomáhají řídit produkci melatoninu (spánkového hormonu). „Modré a zelené světlo sice nejúčinněji potlačují večerní hladinu melatoninu a způsobují, že se cítíme bdělejší, ale síla světla musí být jasná. I když obrazovky vyzařují více modrého světla než jiné barvy, síla světla jednoduše není dostatečná na to, aby narušila spánek,“ vysvětluje Gradisar.

Jak zlepšit spánek

Foster se domnívá, že je přesto rozumné vyhýbat se před spaním některým chytrým zařízením, zejména těm, která mohou vyvolávat úzkost. „Nezačínejte si prohlížet e-maily před spaním – to je opravdu špatný nápad,“ nabádá.

Gradisar doplnil, že některá chytrá zařízení mohou kvalitu spánku napak podpořit. „Testovali jsme obsah tím, že jsme lidi přiměli hrát násilné videohry hodinu před spaním, a oni usnuli v pohodě – pokud šli spát, kdy měli, a nepokračovali v hraní tak, že jim to nahlodávalo spánek,“ popsal. „Nedávno vědci testovali účinky napínavého konce televizní epizody. Zjistili, že na spánek nemá žádný vliv. Pokud něco, lidé usínali rychleji,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...