Zima jeden stupeň pod průměrem už u korálů v Rudém moři vyvolává stres, ukázal výzkum

Korálové útesy na severu Rudého moře jsou citlivé na ochlazení vody. Poukázal na to nový experiment, který zveřejnil časopis PeerJ. Podle vědců se navíc ukázalo, že zmíněné organismy žijí nyní v podmínkách, které se nacházejí těsně nad jejich minimální teplotní hranicí.

Korálové útesy jsou jedním z biologicky nejrozmanitějších ekosystémů na světě. Ty v severním Rudém moři a Akabském zálivu jsou navíc výjimečné svou nečekanou odolností vůči zvyšujícím se teplotám vody.

Změna klimatu se však podle předpovědí může projevovat také určitou proměnlivostí počasí. Výjimkou nebudou ani extrémně chladná období. Právě oblast Rudého moře podle některých odborníků vstupuje do chladnější fáze. 

Z toho důvodu izraelští vědci provedli experiment, který zkoumal vliv neobvykle chladné zimy na korály z Akabského zálivu. Tým došel k závěru, že zima, která je o pouhý jeden stupeň Celsia pod průměrem, vede u korálů k fyziologické stresové reakci. To znamená, že koráli v Akabském zálivu žijí v současnosti na své spodní teplotní hranici. 

Existující naděje

„I když jsme opakovaně prokázali vysokou teplotní toleranci korálů na mělkých útesech u Eilatu, chtěli jsme ověřit možnost, že tato vlastnost je vykoupená citlivostí na chlad,“ uvedla  podle serveru EurekAlert! jedna z autorek studie Jessica Bellworthyová z Bar Ilanovy univerzity.

 „Skutečně jsme zjistili, že vystavení období studené vody způsobuje fyziologickou reakci podobnou bělení,“ dodala. Právě takzvané bělení korálů je v současnosti hlavní příčinou jejich úbytku.

Chladem otřesení korálové nicméně nezemřeli a poté, co se teplota vrátila k normálu, se opět zotavili. Následně je vědci vystavili dalšímu experimentu, a to podmínkám abnormálně horkého léta.

„Důležité zjištění bylo, že ani ti jedinci, kteří utrpěli zimní stres, při vysokých teplotách nadále nebělili,“ dodala Bellworthyová s tím, že se jedná o dobrou zprávu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...