Ženy žijí déle než muži. Příčiny jsou evoluční, tvrdí nová studie

Různé lidské kultury a civilizace se od sebe zásadně liší. Ale v některých oblastech se naopak nápadně podobají: například se po celém světě ženy v průměru dožívají vyššího věku než muži. Ale jak je to možné a čím je to dané? To je pro vědce z různých oborů záhada už desítky let.

Existuje celá řada vtipů o tom, proč muži žijí kratší dobu než ženy: pointa se většinou točí kolem toho, že muži v nich dělají nesmyslně riskantní věci. To je ale jen část pravdy. Ženy se dožívají delšího věku totiž pravidelně.

Tento výrazný trend platí téměř ve všech zemích a ve všech historických obdobích. Rozdíl se v některých zemích díky pokroku v medicíně a zlepšení životních podmínek sice zmenšil, ale stejně stále existuje. Nová studie naznačuje, že je nepravděpodobné, aby tento rozdíl v dohledné době zmizel. Příčiny jsou totiž podle nových výzkumů hluboce zakořeněny v evoluční historii a dají se pozorovat nejen u člověka, ale také u mnoha dalších živočišných druhů.

Nové údaje, nové výsledky

Mezinárodní tým vedený vědci z Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology v Lipsku spolu s patnácti spoluautory z celého světa provedl zatím nejrozsáhlejší analýzu rozdílů v délce života samců a samic savců a ptáků. Výsledky naznačují, že rozdíly spočívají v něčem jiném, než se doposud zdálo.

Ukázalo se, že mezi savci samice obvykle žijí déle – například u paviánů a goril je běžné, že samice přežívají samce. Není to ale univerzální pravidlo: u mnoha ptáků, hmyzu a plazů jsou totiž tím dlouhověkým pohlavím samci. Vysvětlením by mohly být chromozomy.

U savců mají samice dva chromozomy X, zatímco samci mají pouze jeden chromozom X a jeden chromozom Y. Některé výzkumy naznačují, že přítomnost dvou chromozomů X může samice chránit před škodlivými mutacemi a poskytovat jim tak výhodu v přežití. U ptáků je ale tento systém obrácený: samci mají dva stejné chromozomy, zatímco samice mají dva různé.

Na základě záznamů o více než 1176 druzích ptáků a savců v zoologických zahradách po celém světě vědci zjistili výrazný rozdíl v délce života, který tuto hypotézu podporuje: u většiny savců (72 procent) žily samice v průměru o dvanáct procent déle, zatímco u většiny druhů ptáků (68 procent) žili déle samci, v průměru o pět procent.

Přesto existovaly značné rozdíly s mnoha výjimkami. „Některé druhy vykazovaly opačný trend, než se očekávalo,“ říká hlavní autorka studie Johanna Stärková. „Například u mnoha dravých ptáků jsou samice větší a žijí déle než samci. Pohlavní chromozomy tedy mohou být jenom částí vysvětlení.“

Další možné vlivy

Výsledky tohoto výzkumu naznačují i další vlivy, což znamená, že tento problém je zřejmě velmi složitý. Kromě genetiky totiž určitě hrají významnou roli také reprodukční strategie. Prostřednictvím sexuální selekce si hlavně samci vyvinuli nápadné charakteristiky, jako je barevné peří, zbraně nebo velká tělesná velikost. Ty sice zvyšují pravděpodobnost, že se úspěšně spáří se samicí, ale současně mohou zkrátit délku jejich života. Například takoví samci rajek lákají samice na oslnivé barvy, ty ale přitahují pozornost nejen samic, ale také predátorů. Nová studie tento předpoklad potvrzuje: u polygamních savců se silnou konkurencí samci obecně umírají dříve než samice.

Naopak mnoho ptáků je monogamních, což znamená, že konkurenční tlak je u nich nižší a samci často žijí déle. Celkově byly rozdíly nejmenší u monogamních druhů, zatímco polygamie a výrazné rozdíly ve velikosti byly spojeny s výraznější výhodou pro samice.

Roli ale hraje také rodičovská péče. Vědci našli důkazy, že pohlaví, které investuje více do výchovy potomků – u savců jsou to často samice – má tendenci žít déle. U dlouhověkých druhů, jako jsou primáti, je to pravděpodobně selektivní výhoda: samice přežívají, dokud jejich potomci nejsou nezávislí nebo pohlavně zralí.

Pravidla fungují v divočině i zajetí

Dlouhodobě se předpokládá, že rozdíly mezi samci a samicemi jsou způsobeny tlaky prostředí, jako jsou predátoři, patogeny nebo drsné klima. Aby tuto hypotézu ověřili, obrátili se vědci na populace v zoologických zahradách, kde tyto tlaky v podstatě neexistují.

Zjistili, že rozdíly v délce života přetrvávaly i v těchto chráněných podmínkách. Porovnání populací v zoologických zahradách a ve volné přírodě ukázalo, že rozdíly byly v zoologických zahradách často menší, ale málokdy zmizely – což odráží případ lidí, kde pokroky v medicíně a životních podmínkách rozdíly v délce života zmenšily, ale neodstranily.

Výsledky naznačují, že rozdíly v délce života mezi pohlavími jsou hluboce zakořeněny v evolučních procesech – formovány sexuální selekcí a rodičovskou investicí – a že určitou roli mohou hrát také genetické rozdíly v systému určování pohlaví. Environmentální faktory ovlivňují rozsah těchto rozdílů, ale nemohou je úplně zrušit. Rozdíly mezi pohlavími tedy nejsou pouze produktem prostředí, ale součástí naší evoluční historie a s největší pravděpodobností budou existovat i v budoucnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali finanční pasti, které se ukrývají ve videohrách „zadarmo“

Většinu útrat ve videohrách, které nabízejí pro hráče přístup zdarma, platí jen malá skupina hráčů. Ti ale utrácejí tolik, že jejich chování může připomínat aktivitu hazardních hráčů, ukázal výzkum.
před 5 hhodinami

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
před 7 hhodinami

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
před 7 hhodinami

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
včera v 12:14

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
včera v 11:15

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
včera v 10:21

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.