Ženy po nehodách uváznou ve vozu častěji než muži. Na vině jsou dle vědců nepřesné kolizní testy

U žen je zhruba dvakrát větší pravděpodobnost než u mužů, že po havárii zůstanou uvězněné ve vozidle. Liší se také typ zranění, která při nehodě utrpí. Vyplývá to z nové studie, která vyšla v odborném časopise BMJ Open. Výzkum by podle autorů mohl přispět k vylepšení konstrukce i bezpečnosti automobilů. Sílí také volání po tom, aby výrobci vozů používali biologicky přesnější figuríny pro testovací nehody vozů.

Britští výzkumníci ve studii porovnávali rozdíly mezi pohlavími v počtu a druhu zranění. Zjišťovali také, zda se liší pravděpodobnost u žen a mužů, že po nehodě uváznou v autě. Inspirovala je k tomu kniha Neviditelné ženy od Caroline Criadové Perezové. Britská spisovatelka v ní uvedla, že ženy při autonehodách častěji utrpí vážné zranění, protože figuríny pro zkušební kolize odpovídají postavě „průměrného muže“.

Tim Nutbeam, který pracuje na urgentním příjmu v Plymouthu, a jeho kolegové proto analyzovali údaje 70 027 pacientů přijatých do velkých traumatologických center a jednotek ve Spojeném království v období od ledna 2012 do prosince 2019.

Zjistili, že se muži sice častěji stávali účastníky vážných nehod a vyžadovali hospitalizaci, ale ve vraku uvázlo šestnáct procent žen, zatímco u mužů to byla necelá desetina. Ženy také utrpěly více poranění kyčlí a páteře. U mužů pak bylo častější poranění hlavy, obličeje, hrudníku a končetin. 

Jedním z možných vysvětlení, proč ženy častěji uváznou v havarovaném vozidle, může být povaha jejich zranění, kvůli kterým je pro ně těžší se z auta vyprostit. „Ženy mají například mnohem častěji poraněnou pánev. Je těžší se sám dostat z auta, pokud ji máte zlomenou,“ uvedla anestezioložka Lauren Weekesová, která se na studii podílela.

Nepřesné testy

Svůj podíl na tom mohou mít i rozdíly ve způsobu jízdy mužů a žen. Výzkumníci u mužů zaznamenali více čelní srážek. Častěji podle nich také sedí na místě řidiče, a proto je u nich větší pravděpodobnost, že se zraní nárazem do volantu nebo do airbagu. Řidičky zase mají větší tendenci posunout své sedadlo blíže k volantu, což může přispět k tomu, že ve vozidle zůstanou po nehodě uvězněné.

Příčinou jsou ale pravděpodobně i fyzické rozdíly mezi muži a ženami, se kterými se při kolizních zkouškách nepočítá. Podle Weekesové se při testovacích modelech používají figuríny, které svou anatomií připomínají spíše „dvanáctiletou dívku před pubertou než dospělou ženu“. Ve skutečnosti je ale ženská postava plnější, což znamená, že svou pánví pravděpodobně sedí blíže ke dveřím než muž, vysvětluje lékařka.

Criadová Perezová doufá, že studie zvýší tlak na regulační orgány, aby se touto problematikou vážně zabývaly. Zákon, který zaručí stejnou ochranu mužů i žen, se podle ní chystá zavést Evropská unie, Británie ale podobný krok neplánuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...