Zemřel „největší britský koumák“ Clive Sinclair. Zkonstruoval první domácí počítače i kapesní kalkulačku

Nahrávám video

Britský vynálezce Clive Sinclair, který stál u zrodu kapesní kalkulačky a přispěl k rozšíření osobních počítačů, zemřel ve věku 81 let ve svém londýnském domově po více než desetiletém zápase s rakovinou. Oznámila to média s odvoláním na vynálezcovu rodinu.

Mezi Sinclairovy revoluční vynálezy patřila první přenosná elektronická kapesní kalkulačka z roku 1972. A Sinclairův počítač ZX80, uvedený na trh v roce 1980 s cenou pod sto liber, přispěl k rozšíření domácích počítačů v Británii i jinde. Sinclairova společnost jako první na světě prodala více než milion počítačů.

Proslavil se i následující model počítače ZX Spectrum, poznamenala AFP.  Právě tyto počítače se v polovině osmdesátých let dostávaly častěji i do Československa, kde s nimi začínala pracovat i první generace tuzemských počítačových nadšenců.

Sinclair ve své první firmě vyráběl i řadu jiných přístrojů, které do značné míry předběhly svou dobu: svého času nejmenší tranzistorové rádio na světě, digitální hodinky či první televize s plochou obrazovkou.

Ne všechny vynálezcovy nápady ale slavily úspěch. Tříkolka Sinclair C5 na baterky sice může být považována za průkopníka ekologické dopravy, ale v roce 1985 byla ještě příliš drahá na to, aby na trhu prorazila. Zákazníky navíc zklamal její omezený dojezd, nízká rychlost a neschopnost zdolávat kopce.

Aktivní až do konce

Sinclair, přezdívaný „největší britský koumák“, ještě minulý týden pracoval na svých vynálezech, „protože to bylo to, co rád dělal“, řekla vynálezcova dcera Belinda stanici BBC. „Byl vynalézavý a nápaditý. Bylo to pro něj vzrušující dobrodružství, byla to jeho vášeň,“ dodala.

Ironií osudu muž, který svými počítači změnil mnoha lidem život, se svého času přiznal, že sám počítač nepoužívá. „Nerad se rozptyluji. Kdybych měl počítač, začal bych přemýšlet, že to a to bych mohl změnit, a to nechci,“ vysvětlil BBC v roce 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...