Zemřel český astronom Luboš Perek. Bylo mu 101 let

Zemřel Luboš Perek, astronom, jehož jméno nese největší dalekohled v Česku. Mezi roky 1968 a 1975 šéfoval Astronomickému ústavu Akademie věd, byl také generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie. V 60. letech přednášel v zahraničí, mimo jiné o planetárních mlhovinách, své vědecké specializaci. Bylo mu 101 let.

Luboš Perek byl po desítky let stálicí české i světové astronomie. Narodil se v roce 1919 –⁠ o dva dny dřív než vznikla Mezinárodní astronomická unie. Vesmír coby svou celoživotní profesi a vášeň si musel v rodině vydobýt, původně měl totiž být právníkem.

Studoval matematiku a astronomii, nejprve na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity, pak na Masarykově univerzitě. Později, v Astronomickém ústavu, stál u vzniku dvou důležitých dalekohledů v Česku –⁠ toho na Kraví hoře a hlavně dvoumetrového na Ondřejově, který byl uveden do provozu v roce 1967 a i po 50 letech je největší v zemi.

Podívejte se  na pořad, který vznikl ke stým narozeninám Luboše Perka:

Nahrávám video

Perkův dalekohled

Dalekohled nese od roku 2012 i jeho jméno. Stejně jako jedna z planetek. V roce 1974 byl jediným oficiálním představitelem státu, který se setkal s Eugenem Cernanem –⁠ americkým astronautem československého původu, účastníkem mise Apollo 17 a také posledním člověkem, který kráčel po povrchu Měsíce. Od něj převzal československou vlajku, kterou měl s sebou. 

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Profesně se Perek nejvíc věnoval planetárním mlhovinám, jejichž katalog vydal v roce 1967. A nárůstem cest člověka do vesmíru přibylo jeho druhé velké téma –⁠ kosmické smetí. Jeho zpráva pro OSN se stala jedním z prvních varování před rizikem, které může v budoucnu představovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...