Ze superbolidu, který byl vidět i z Česka, asi žádné meteority na zem nespadly

Mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který byl v pondělí pozdě večer vidět i z České republiky, vážil zhruba 260 kilogramů. Po explozi z něj ale žádné meteority na zem zřejmě nedopadly. Letěl nad Bavorskem, v atmosféře urazil bezmála 134 kilometrů, a to za 6,4 sekundy. Zjistili to odborníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR z Ondřejova na základě dat ze stanic Evropské bolidové sítě, z nichž většina leží na českém území.

„Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 24,4 kilometru za sekundu a světelnou dráhu dlouhou 133,9 kilometru uletělo za 6,4 sekundy. Během letu tento superbolid několikrát výrazně zjasnil a maximální jasnosti dosáhl v krátkém výbuchu ve výšce 56,1 km nad zemí, kdy svítil téměř stokrát vyšší jasností, než je jasnost Měsíce v úplňku,“ uvedli astronomové. Meteor byl tak jasný, že vzácný přírodní úkaz mohli pozorovat lidé nejen v Česku a Německu, ale téměř z celé střední Evropy.

Bolid podle astronomů vstoupil do zemské atmosféry přesně ve 22 hodin, 45 minut a 11 sekund středoevropského letního času, vážil přibližně 260 kilogramů. Začal svítit ve výšce 101 kilometrů mezi Ingolstadtem a Řeznem (Regensburg). Maximální jasnosti dosáhl ve výšce 56 kilometrů nad Norimberkem a pohasl ve výšce 34,5 kilometru nad zemí u města Höchstadt.

Během letu, zvláště v jeho poslední třetině, se podle Astronomického ústavu poměrně křehký meteoroid o průměru kolem 70 až 80 centimetrů rozpadal a naprostá většina jeho původní hmoty se při průletu spotřebovala. „Tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu, který by stál za systematické hledání, s velkou pravděpodobností na zem nedopadl,“ konstatovali odborníci z Ondřejova.

Úkaz zaznamenaly automatické digitální kamery určené pro tyto účely na devíti stanicích Evropské bolidové sítě, a to převážně v Česku. Nejdůležitější záznamy přišly ze stanic na západě republiky, konkrétně z Churáňova a Přimdy, ale cenné snímky dorazily i ze vzdálenějších míst – z Ondřejova, Růžové, Červené i Lysé hory, z Veselí nad Moravou a rovněž ze slovenského Hurbanova.

„Díky tomu je možné velmi podrobně a velmi přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu),“ poznamenal Astronomický ústav.

Než se srazil se Zemí

Před srážkou se Zemí podle něj tento meteoroid obíhal Slunce, přičemž jeden oběh mu trval 3,4 roku. „Charakter dráhy a především vnitřní struktura tohoto meziplanetárního tělesa napovídá, že se jednalo o malý úlomek komety patřící k Jupiterově rodině komet,“ dodali astronomové Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený z oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

Astronomický ústav na svém webu uvádí významné bolidy, ten z pondělního večera byl letos čtvrtý. Za loňský rok zaznamenal osm jasných bolidů. Poslední z nich z 10. listopadu mohl být podle astronomů doprovázený pádem meteoritů ve více než deset kilometrů dlouhém pásu na Jihlavsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...