Západonilská horečka se stále víc šíří i ve střední Evropě. Vědci popsali příčiny

Západonilská horečka je nemoc, která už svým jménem naznačuje, že je spojená s Afrikou. Jenže v posledních letech se stále častěji objevuje i v Evropě a proniká i do středoevropských zemí. Vědci teď popsali, jak je to možné.

Exotické nemoci vyvolávají v lidech obavy, mnohdy i nesmyslně velké. Dobrou zprávou je, že západonilská horečka není ebola nebo marburg. Ve většině případů, asi osmdesáti procentech, je nakažený bezpříznakový. Někdy se objevuje horečka spojená se silnými bolestmi hlavy, svalů a břicha. Občas se objeví i vyrážka a v krajních případech se mohou vyskytnout i komplikované případy spojené s postižením nervového systému a obrnou – pak může zejména u starších osob dojít i ke smrti.

Kde se ale tato choroba v Evropě bere? Podle nové zprávy, kterou vydal odborný časopis PLOS Pathogens, je šíření západonilské horečky v Evropě silně spojeno se zemědělskou činností, urbanizací, a hlavně s migrací ptáků.

Autoři dali dohromady údaje za posledních dvacet let, aby na základě analýzy genomů virů a epidemiologických studií a dalších zdrojů vytvořili modely, které simulují šíření této nemoci na evropském kontinentu.

Léčba této nemoci se zaměřuje na příznaky onemocnění. Očkování proti ní v současné době neexistuje, a tak se preferuje ochrana před pobodáním komáry pomocí repelentů, moskytiér a vhodného oblečení.

Autoři zjistili, že v Evropě jasně převažuje jedna podlinie viru, která se nevyskytuje nikde jinde. Jmenuje se WNV-2a a představuje téměř 75 procent všech v současnosti známých evropských případů viru a rozšířila se nejméně do čtrnácti zemí.

Zatímco na začátku tisíciletí byl ještě virus na kontinentu výjimečný, v současné době jsou případů stovky až tisíce. Podle zprávy ECDC za rok 2023 bylo v zemích EU hlášeno 707 případů infekce, z toho nejvíc v Itálii (336), Řecku (162), Rumunsku (103), Francii (43), Maďarsku (29), Španělsku (17), Německu (6), Chorvatsku (6) a na Kypru (5). I přes kvalitní lékařskou péči se i v Evropě na tuto nemoc umírá: v
Unii zemřelo 67 lidí, z toho v Itálii 29, v Řecku 23, v Rumunsku dvanáct a ve Španělsku tři.

V Česku se virus objevil roku 1985 na Jižní Moravě, tehdy jen u vodních ptáků. Krátce poté ale vědci našli u tamních lidí protilátky proti nemoci, což znamenalo, že už jí prošli. A roku 2018 na západonilskou horečku zemřel první člověk nakažený přímo v Česku – byla to dvaasedmdesátiletá žena z Jižní Moravy, která v inkubační době prokazatelně nebyla v zahraničí.

Vědci zjistili, že rychlost a směr šíření viru WNV-2a silně souvisely se zemědělskou činností. Pravděpodobně proto, že farmářské využívání půdy může zhoršovat přirozené prostředí pro ptáky, což pro ně znamenalo nutnost změnit své chování, a hlavně migrační vzorce. Díky tomu se dostali i do míst, kam by dříve nepronikli. A přinesli s sebou i virus západonilské horečky.

Nakažení komáři milují města

Směr šíření viru byl spojený také s urbanizací a přesuny stěhovavých ptáků. Tady zase hrají zásadní roli komáři. Z nakažených ptáků na člověka totiž tento virus přenášejí právě oni, v Evropě typicky obyčejný komár pisklavý, rozšířený i v Česku. Ten se stále častěji šíří do městského prostředí, protože je tam kvůli změnám v přírodě snadněji dostupná voda.

Ve městech má komár také méně přirozených predátorů, ale také tam díky hustotě populace nachází dostatek krve, hlavního životního zdroje k životu.

Tato data jsou podle autorů věrohodně zdokumentována ve střední Evropě. Doporučují proto zvýšený dozor nad virem, zejména v oblastech s vysokým rizikem v důsledku zemědělství a/nebo výskytu ptáků.

Marion Koopmansová, která projekt koordinovala, dodává: „Naše studie je výzvou ke spolupráci při sledování rizik se zeměmi střední Evropy, kde se WNV s největší pravděpodobností rozšířil. Zvýšený monitoring by měl být zaměřen na oblasti, kde se překrývají významné faktory šíření WNV, zejména na oblasti s vysokou intenzitou zemědělství.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...