Západonilská horečka se stále víc šíří i ve střední Evropě. Vědci popsali příčiny

Západonilská horečka je nemoc, která už svým jménem naznačuje, že je spojená s Afrikou. Jenže v posledních letech se stále častěji objevuje i v Evropě a proniká i do středoevropských zemí. Vědci teď popsali, jak je to možné.

Exotické nemoci vyvolávají v lidech obavy, mnohdy i nesmyslně velké. Dobrou zprávou je, že západonilská horečka není ebola nebo marburg. Ve většině případů, asi osmdesáti procentech, je nakažený bezpříznakový. Někdy se objevuje horečka spojená se silnými bolestmi hlavy, svalů a břicha. Občas se objeví i vyrážka a v krajních případech se mohou vyskytnout i komplikované případy spojené s postižením nervového systému a obrnou – pak může zejména u starších osob dojít i ke smrti.

Kde se ale tato choroba v Evropě bere? Podle nové zprávy, kterou vydal odborný časopis PLOS Pathogens, je šíření západonilské horečky v Evropě silně spojeno se zemědělskou činností, urbanizací, a hlavně s migrací ptáků.

Autoři dali dohromady údaje za posledních dvacet let, aby na základě analýzy genomů virů a epidemiologických studií a dalších zdrojů vytvořili modely, které simulují šíření této nemoci na evropském kontinentu.

Léčba této nemoci se zaměřuje na příznaky onemocnění. Očkování proti ní v současné době neexistuje, a tak se preferuje ochrana před pobodáním komáry pomocí repelentů, moskytiér a vhodného oblečení.

Autoři zjistili, že v Evropě jasně převažuje jedna podlinie viru, která se nevyskytuje nikde jinde. Jmenuje se WNV-2a a představuje téměř 75 procent všech v současnosti známých evropských případů viru a rozšířila se nejméně do čtrnácti zemí.

Zatímco na začátku tisíciletí byl ještě virus na kontinentu výjimečný, v současné době jsou případů stovky až tisíce. Podle zprávy ECDC za rok 2023 bylo v zemích EU hlášeno 707 případů infekce, z toho nejvíc v Itálii (336), Řecku (162), Rumunsku (103), Francii (43), Maďarsku (29), Španělsku (17), Německu (6), Chorvatsku (6) a na Kypru (5). I přes kvalitní lékařskou péči se i v Evropě na tuto nemoc umírá: v
Unii zemřelo 67 lidí, z toho v Itálii 29, v Řecku 23, v Rumunsku dvanáct a ve Španělsku tři.

V Česku se virus objevil roku 1985 na Jižní Moravě, tehdy jen u vodních ptáků. Krátce poté ale vědci našli u tamních lidí protilátky proti nemoci, což znamenalo, že už jí prošli. A roku 2018 na západonilskou horečku zemřel první člověk nakažený přímo v Česku – byla to dvaasedmdesátiletá žena z Jižní Moravy, která v inkubační době prokazatelně nebyla v zahraničí.

Vědci zjistili, že rychlost a směr šíření viru WNV-2a silně souvisely se zemědělskou činností. Pravděpodobně proto, že farmářské využívání půdy může zhoršovat přirozené prostředí pro ptáky, což pro ně znamenalo nutnost změnit své chování, a hlavně migrační vzorce. Díky tomu se dostali i do míst, kam by dříve nepronikli. A přinesli s sebou i virus západonilské horečky.

Nakažení komáři milují města

Směr šíření viru byl spojený také s urbanizací a přesuny stěhovavých ptáků. Tady zase hrají zásadní roli komáři. Z nakažených ptáků na člověka totiž tento virus přenášejí právě oni, v Evropě typicky obyčejný komár pisklavý, rozšířený i v Česku. Ten se stále častěji šíří do městského prostředí, protože je tam kvůli změnám v přírodě snadněji dostupná voda.

Ve městech má komár také méně přirozených predátorů, ale také tam díky hustotě populace nachází dostatek krve, hlavního životního zdroje k životu.

Tato data jsou podle autorů věrohodně zdokumentována ve střední Evropě. Doporučují proto zvýšený dozor nad virem, zejména v oblastech s vysokým rizikem v důsledku zemědělství a/nebo výskytu ptáků.

Marion Koopmansová, která projekt koordinovala, dodává: „Naše studie je výzvou ke spolupráci při sledování rizik se zeměmi střední Evropy, kde se WNV s největší pravděpodobností rozšířil. Zvýšený monitoring by měl být zaměřen na oblasti, kde se překrývají významné faktory šíření WNV, zejména na oblasti s vysokou intenzitou zemědělství.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 3 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 5 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 5 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 7 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 7 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.