Zámky na Loiře jsou ohrožené změnou klimatu. Musí řešit problémy za pochodu

S mimořádnými záplavami, opakujícími se suchy a trpícími zahradami nejsou zámky na Loiře, stejně jako velká část francouzských památek, ušetřeny mnoha dopadů klimatických změn. Někdy jim hrozí dokonce vysoké škody, píše agentura AFP.

„Prudký pokles průtoku Loiry v posledních letech nezůstává bez následků pro světoznámé zámky na břehu řeky,“ varovala v roce 2024 síť ekologických organizací Réseau Action Climat (RAC) při regionálním mapování dopadů klimatické krize na Francii a její kulturní dědictví.

Například zámek Chenonceau, jehož základy omývá řeka Cher představující hlavní přítok Loiry, „je obzvláště vystaven vlivům klimatické změny a proměnám výše hladiny,“ řekl AFP hlavní architekt historických památek Étienne Barthélémy.

„Pokud budou dřevěné piloty používané jako základy střídavě vystaveny vzduchu a vodě, přirozená hniloba bude výraznější“ a konstrukci oslabí, vysvětlil Barthélémy. Poukázal přitom na vážné důsledky dlouhotrvajícího sucha z roku 2022. Naproti tomu během obzvlášť silných dešťů, jako letos v zimě, „může silný proud řeky Cher smýt zdivo a vytvořit značný tlak na pilíře“, které už nyní nesou „stopy po nárazech kmenů stromů“.

Zámky na Loiře bez Loiry nemohou existovat. Takhle řeka vypadala v létě roku 2022 při historickém suchu
Zdroj: Reuters/Stephane Mahe

Na zámku v Azay-le-Rideau, renesanční budově postavené za vlády Františka I. Francouzského, také pozorně sledují výšku vody ve dvou ramenech řeky Indry, která ho obklopuje a rok od roku klesá. Kvůli horkému počasí se kromě toho znásobil počet invazních druhů řas v okolí budovy, kvůli čemuž musí zahradníci každý týden čistit vodní nádrže, aby zabránili jejich šíření. V minulosti je čistili jednou za měsíc.

„Abychom se zvládli postarat o historickou památku, jako je tato, řešíme věci za pochodu a snažíme se přijít s řešením, když se objeví problémy,“ uvedl správce zámku Benoit Grécourt.

Mapa zámků na Loiře
Zdroj: World History Encycklopedia/Simeon Netchev

Jeho pohled na věc sdílí i starosta obce Amboise Brice Ravier, který se až donedávna obával rizika sesuvu půdy na královský zámek ve svém městě. Na začátku února zde hrozilo zřícení šesti až devíti tisíc tun zeminy, nebezpečí bylo „přímo spojené se silnými dešti“ z loňského podzimu.

Toto ohrožení vedlo podle starosty k evakuaci více než padesáti lidí. Ti se ujištění, že se mohou vrátit zpět do svých domovů, dočkali až na konci června po dokončení zpevňovacích prací za 2,5 milionu eur (61,5 milionu korun).

Parky z 19. století už nefungují

Památky musí brát v úvahu i významný dopad klimatických změn na své parky, z nichž většina vznikla v 19. století. Stejně jako francouzské zahrady u zámku Chambord čelí těžkým výzvám i Azay-le-Rideau, protože „park navržený v 19. století obsahuje celou řadu rostlin a stromů, které se s klimatickými změnami vyrovnávají obtížně“, uvedl Grécourt. Jedním z řešení „bez ztráty původní identity“ je nahrazení určitých druhů rostlin jinými, které vyžadují méně vody.

Podle Barthélémyho si tyto změny a přípravné práce vyžádají velmi značné investice, které se jen v případě Chenonceau podle odhadů vyšplhají až na deset milionů eur za restaurátorské práce. To platí tím spíše, že do odhadovaných cen nejsou zahrnuty potřebné nákladné elektronické studie.

„Staré budovy v průběhu staletí ukázaly úžasnou schopnost adaptace, odolnosti a pevnosti, ale dnes jsou ve špatném stavu,“ uvedl Barthélémy a ujistil, že není třeba vyvolávat paniku. Navrhuje, aby k řešení tohoto „velkého národního projektu“ vedla „společná debata specialistů, pravděpodobně politiků a také mecenášů umění“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 20 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...