Záhadná smrtící nemoc v Kongu je forma malárie. Teď na ni možná zemřel Ital

Na začátku prosince oznámilo Kongo, že tam na neznámou nemoc zemřelo velmi rychle 143 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) na místo vyslala své experty a vyšetřování teď odhalilo, že se jedná o formu malárie. Je možné, že nyní je tato varianta nemoci už i v Evropě – v Itálii totiž na malárii zemřel cestovatel, který se nedávno vrátil právě z Konga. Pro evropské občany, kteří do této africké země necestují, tato nemoc nepředstavuje nebezpečí.

Záhadná nemoc, která si na jihozápadě africké země v listopadu vyžádala 143 životů, byla identifikována jako vážná forma malárie, uvedlo podle agentury Reuters konžské ministerstvo zahraničí. „Záhada byla konečně vyřešena. Nákaza se projevuje onemocněním dýchacích cest,“ napsalo ministerstvo v prohlášení.

Nemoc se začala šířit v provincii Kwango. Nakažené osoby měly symptomy podobné chřipce, včetně vysoké horečky a silných bolestí hlavy. Podle tamního epidemiologa forma malárie v regionu nejvíce zasáhla ženy a děti. Úřady informovaly, že kvůli absenci lékařské péče v regionu lidé umírali ve svých domovech.

Konžští výzkumníci už od začátku předpokládali, že neznámá nemoc by mohla být malárie. Tvrdil to i šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, který však doplnil, že by se mohlo jednat o kombinaci několika chorob. Až nyní konžské úřady potvrdily, že se jedná právě o tuto chorobu.

Průnik do Evropy?

Ve středu se prokázala malárie u italského občana, který zemřel po nedávném návratu z humanitární mise v Kongu. Úřady se po mužově smrti rozhodly zjistit, zda by důvodem úmrtí nemohla být právě výše popsaná varianta, která se šíří na jihozápadě africké země.

Pětapadesátiletý Ital zemřel na začátku tohoto týdne nedaleko města Treviso na severu země. Podle úřadů jsou příznaky muže, který nevyhledal lékařskou pomoc a nedostával žádné léky, srovnatelné s těmi popsanými u nové nemoci v Kongu. Jednalo se například o horečku a krvácení.

Vzorky krve odebrané zesnulému prokázaly přítomnost původce malárie, parazitického prvoka zimničky tropické, informoval ve zprávě zaslané zpravodajské agentuře ANSA ústav pro nakažlivé nemoci Spallanzani v Římě. Stejné testy vyloučily přítomnost dalších virových a bakteriálních koinfekcí, sdělil ústav.

Italské úřady se soustředí na zmapování pohybu muže v Kongu a na dohledání jeho kontaktů. Jednomu člověku nařídily izolaci. Další dvě nemocné osoby, u nichž také vzniklo podezření na výskyt konžské choroby, se již uzdravily, napsala ANSA. Tito lidé zřejmě neměli se zemřelým mužem přímý kontakt a žijí v odlišných regionech.

Pro evropské občany, kteří necestují do Konga, tato nemoc nepředstavuje nebezpečí. Parazit se totiž nepřenáší mezi lidmi, ale jen skrze samičky komárů, jež sají lidskou krev a krevničky mají ve svých slinách. Ty se pak množí v játrech, odkud se dostávají dál do těla, kde napadají červené krvinky.

Když se z nich krevničky uvolňují, nakažení dostávají záchvaty, při nichž dochází k prudkému zvyšování teploty. Na malárii umírají ročně až tři miliony lidí, z toho přes 90 procent právě v Africe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...