Záhadná smrtící nemoc v Kongu je forma malárie. Teď na ni možná zemřel Ital

Na začátku prosince oznámilo Kongo, že tam na neznámou nemoc zemřelo velmi rychle 143 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) na místo vyslala své experty a vyšetřování teď odhalilo, že se jedná o formu malárie. Je možné, že nyní je tato varianta nemoci už i v Evropě – v Itálii totiž na malárii zemřel cestovatel, který se nedávno vrátil právě z Konga. Pro evropské občany, kteří do této africké země necestují, tato nemoc nepředstavuje nebezpečí.

Záhadná nemoc, která si na jihozápadě africké země v listopadu vyžádala 143 životů, byla identifikována jako vážná forma malárie, uvedlo podle agentury Reuters konžské ministerstvo zahraničí. „Záhada byla konečně vyřešena. Nákaza se projevuje onemocněním dýchacích cest,“ napsalo ministerstvo v prohlášení.

Nemoc se začala šířit v provincii Kwango. Nakažené osoby měly symptomy podobné chřipce, včetně vysoké horečky a silných bolestí hlavy. Podle tamního epidemiologa forma malárie v regionu nejvíce zasáhla ženy a děti. Úřady informovaly, že kvůli absenci lékařské péče v regionu lidé umírali ve svých domovech.

Konžští výzkumníci už od začátku předpokládali, že neznámá nemoc by mohla být malárie. Tvrdil to i šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, který však doplnil, že by se mohlo jednat o kombinaci několika chorob. Až nyní konžské úřady potvrdily, že se jedná právě o tuto chorobu.

Průnik do Evropy?

Ve středu se prokázala malárie u italského občana, který zemřel po nedávném návratu z humanitární mise v Kongu. Úřady se po mužově smrti rozhodly zjistit, zda by důvodem úmrtí nemohla být právě výše popsaná varianta, která se šíří na jihozápadě africké země.

Pětapadesátiletý Ital zemřel na začátku tohoto týdne nedaleko města Treviso na severu země. Podle úřadů jsou příznaky muže, který nevyhledal lékařskou pomoc a nedostával žádné léky, srovnatelné s těmi popsanými u nové nemoci v Kongu. Jednalo se například o horečku a krvácení.

Vzorky krve odebrané zesnulému prokázaly přítomnost původce malárie, parazitického prvoka zimničky tropické, informoval ve zprávě zaslané zpravodajské agentuře ANSA ústav pro nakažlivé nemoci Spallanzani v Římě. Stejné testy vyloučily přítomnost dalších virových a bakteriálních koinfekcí, sdělil ústav.

Italské úřady se soustředí na zmapování pohybu muže v Kongu a na dohledání jeho kontaktů. Jednomu člověku nařídily izolaci. Další dvě nemocné osoby, u nichž také vzniklo podezření na výskyt konžské choroby, se již uzdravily, napsala ANSA. Tito lidé zřejmě neměli se zemřelým mužem přímý kontakt a žijí v odlišných regionech.

Pro evropské občany, kteří necestují do Konga, tato nemoc nepředstavuje nebezpečí. Parazit se totiž nepřenáší mezi lidmi, ale jen skrze samičky komárů, jež sají lidskou krev a krevničky mají ve svých slinách. Ty se pak množí v játrech, odkud se dostávají dál do těla, kde napadají červené krvinky.

Když se z nich krevničky uvolňují, nakažení dostávají záchvaty, při nichž dochází k prudkému zvyšování teploty. Na malárii umírají ročně až tři miliony lidí, z toho přes 90 procent právě v Africe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...