Za třicet let by koráli mohli ztratit schopnost vytvářet své tvrdé vnější schránky, varují vědci

Pokud bude současný trend poklesu růstu korálů pokračovat, zhruba za třicet let by mohli přestat kalcifikovat. Upozornila na to nová studie, kterou publikoval časopis Communications & Environment. Kalcifikace je důležitým procesem, při kterém tuhnou vnější schránky korálů.

Korálové útesy jsou jedním z biologicky nejrozmanitějších ekosystémů na světě. V současnosti je však ohrožuje změna klimatu. Nová studie se zaměřila na trendy jejich růstu od konce šedesátých let minulého století do současnosti.

Celkem vědci analyzovali více než stovku dřívějších výzkumných prací. Ty zahrnovaly data o korálech z různých míst světa. Nejvíce sledovanou zemí byla v tomto ohledu Austrálie (Velký bariérový útes či Ostrov lorda Howa), další případové studie zahrnovaly mimo jiné útesy v Japonsku, na Havaji, v Rudém moři, ve Francouzské Polynésii a na Bermudách.

„Je známo, že korálové útesy v průběhu času degradovaly. Naše studie se při kvantifikaci současné míry poklesu spoléhá na historická data a naznačuje, co by se mohlo stát v budoucnu,“ poznamenala spoluautorka výzkumu Kay Davisová ze Southern Cross University.  

Pohled na to, jak korálové útesy reagují na změny životních podmínek, mohou podle Davisové poskytnout opakovaná pozorování. „Ta však byla provedena pouze na sedmi místech,“ dodala.

Pesimistické vyhlídky

Autoři studie poznamenali, že úbytek plochy korálů a zhoršující se zdraví těch zbývajících může přispět ke snížení globální míry kalcifikace. „Stresové události, jako je bělení korálů, mohou kalcifikaci korálů ovlivňovat, i když nedojde přímo ke smrti. Koráli totiž zvyšují své šance na přežití ve stresu jejím dočasným snížením,“ vysvětlila Davisová.

Podle analýzy tak hrozí, že pokud současný trend poklesu růstu korálů bude pokračovat, mohli by celosvětově přestat kalcifikovat již kolem roku 2054.

Aby korálové útesy přežily, je potřeba, aby jednotliví koráli rostli a zajistili potravu a vhodné prostředí pro celý ekosystém. Během kalcifikace tyto organismy přijímají uhličitan vápenatý a vytvářejí tak své tvrdé vnější schránky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...