Za některé migrény a závratě možná mohou geny neandertálců

Výzkum naznačuje, že některé tvary lebky mohou souviset s genetickým dědictvím neandertálců. A u lidí by mohly vyvolávat nemoci, které přinášejí urputné bolesti hlavy.

Spousta lidí si stěžuje na pravidelné bolesti hlavy, závratě, problémy s rovnováhou a další podobné problémy, které jsou často spojované s moderním způsobem života. Nový výzkum ale naznačuje, že přinejmenším v některých případech jde o vliv mnohem starší, konkrétně o vliv neandertálských genů.

Příčinou výše popsaných stavů je totiž takzvaná Chiariho malformace. Různými typy této poruchy trpí asi jedno procento lidí. Spočívá v tom, že část mozečku zasahuje do míchy – lidé, kteří malformací trpí, mají deformovanou lebku, která připomíná vzhledem neandertálskou.

Někteří vědci si už delší dobu myslí, že tato podoba není čistě náhodná, a spekulují o tom, že by nemoc mohla být důsledkem křížení moderních lidí a neandertálců. Teď získali velmi dobré důkazy, že měli celou dobu pravdu.

Množství důkazů

Autoři nové studie vytvořili 3D modely lebek 46 lidí, kteří trpí nejčastější formou této nemoci. Porovnali je se skeny 57 osob, které jsou zdravé a nemoc nemají. Matematická analýza odhalila, že lebky nemocných lidí mají menší a plošší týlní kost, která se nachází v zadní části a na spodině lebky. Kvůli tomu dochází k většímu tlaku na mozeček, což je část mozku zodpovědná za udržování rovnováhy a řízení motoriky.

To nutně musí mít dopady na jeho funkci, a tedy to způsobuje všechny výše popsané zdravotní komplikace. To byl ale jen začátek výzkumu: vědci totiž potom porovnali obě tyto sady moderních lebek s digitálními modely osmi lebek pravěkých lidí několika druhů: Homo sapiens, Homo erectus, Homo heidelbergensis a Homo neanderthalensis.

Zjistili, že báze lebek s Chiariho malformací se velmi podobají lebkám Homo neanderthalensis, zatímco lebeční báze kontrolní skupiny se více podobají lebkám moderních lidí. Ukázalo se, že spodní část lebky moderních lidí s Chiariho malformací velmi přesně odpovídají lebkám neandertálců. S žádnou jinou pravěkou skupinou ani vzdáleně tak velkou podobnost nenašli.

Geny

Výsledky vypadají sice velice přesvědčivě, ale vědci takové nadšení neprojevují. To, co je na pohled očividné, totiž může při pohledu na genetickou úroveň vypadat úplně jinak. Ukázalo se totiž také, že s geny zodpovědnými za tyto změny už to není ani zdaleka tak jednoduché. Některé totiž pocházejí od ostatních tří zkoumaných druhů.

Dalším krokem vědců tedy bude pátrání po neandertálských genech v DNA lidí s Chiariho malformacemi. Pokud se jim je podaří najít, mohlo by to otevřít dveře k lepšímu pochopení původu tohoto onemocnění, stejně jako k včasnější diagnostice a účinnějšímu chirurgickému zákroku. Už současný výzkum ale otevírá dveře pro lepší pochopení vzniku této nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 53 mminutami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 2 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 23 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...