Yellowstonský národní park zasáhl roj více než 141 zemětřesení. Erupce supervulkánu nehrozí, říkají geologové

Americká geologická služba USGS uvedla, že od čtvrtka v oblasti Yellowstonského národního parku probíhal zemětřesný roj; největší koncentrace otřesů přitom byla pod Yellowstonským jezerem. Přístroje zaznamenaly čtyřicet zemětřesení silnějších než druhý stupeň a dvě zemětřesení měla sílu vyšší než třetí stupeň, uvedla USGS.

Pak došlo podle USGS v dalších dnech k dalším zemětřesením o síle 2,5 magnituda nebo více. Nejsilnější z nich bylo zemětřesení o síle 3,1 stupně, které se odehrálo pod jezerem Yellowstone v pátek v 8:12. Podle geologů ale není třeba se tohoto zemětřesného roje obávat. 

„Zemětřesení jako tato jsou běžná a tvoří zhruba polovinu celkové seismické činnosti v Yellowstonské oblasti,“ uvedla USGS na Twitteru. „Tento roj je podobný tomu, který se vyskytl přibližně na stejném místě během prosince 2020,“ popsali vědci.

Experti tak vyvracejí obavy, že zemětřesení v Yellowstonu jsou známkou brzké erupce „supervulkánu“, který leží pod parkem. Většina modelů totiž předpovídá, že až k tomu dojde, mělo by to závažné dopady.

„Taková obří erupce by měla dopady regionální, jako je padající popel, a v podobě krátkodobé (roky až desetiletí) změny globálního klimatu,“ uvedla USGS na svých internetových stránkách. „Ty části okolních států Montana, Idaho a Wyoming, které jsou nejblíže Yellowstonu, by byly zasaženy pyroklastickými proudy, zatímco ostatní místa ve Spojených státech by byla ovlivněna padajícím popelem – množství popela by se snižovalo se vzdáleností od místa erupce.“

Erupce supervulkánu zatím nehrozí

USGS se ale na základě studia vývoje v této oblasti domnívá, že erupce v Yellowstonu není pravděpodobná ještě po tisíce let. I při současné situaci byl stupeň výstrahy na Yellowstonské vulkanické observatoři zelený, což je normální. 

K zemětřesením v Yellowstonu obvykle dochází v rojích, uvedl park. Takové seismické roje se objevují po celém světě, kde je sopečná nebo silná geologická činnost, a dochází k nim z řady důvodů. Nejčastějším je, když se voda dostane do zlomů v zemské kůře, uvádí USGS.
V České republice jsou seismické roje nejčastější v oblasti Chebska.

Nahrávám video
Geofyzik: Vědci zatím nevědí, kdy supervulkán v Yellowstonu vybuchne
Zdroj: ČT24

Supervulkán je reálná hrozba

Supervulkán vybuchuje zhruba každých 500 tisíc let, přičemž exploze jsou rozsáhlé a ničivé. „Vytvoří se ohromný sopečný oblak, který zahalí na nějaké období nejjemnějším popelem celou planetu Zemi. Vytvoří i sopečný popel v nějaké vrstvě, která by pokryla velké území Spojených států. V dnešní době by to mělo katastrofické následky. V moderní historii jsme se ještě s takovým výbuchem nesetkali,“ popisuje Prokop Závada z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. 

„Nevíme, kdy nejdřív může vybuchnout, z geologických záznamů a geofyzikálních přístrojových pozorování ale víme, že je to aktivní oblast a že k výbuchu zřejmě dojde – nevíme ale, jestli za tisíc let nebo deset tisíc let,“ poznamenal geofyzik.

Vědci proto bedlivě sledují, jak dochází k vertikálnímu pohybu dna kráteru a jaké je složení plynů, jež vypouštějí fumaroly, tedy otevřené spojnice zemského povrchu a zemského podloží, které produkují páru a plyny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...